„Od začátku jsem odmítal být ve schizoidní situaci, že existují dvě divadla, byť je to jeden soubor a žije v jedné budově,“ sdělil ředitel Činoherního studia Jiří Trnka.
Divadelní soubor totiž od července přešel ze spolku Činoherák Ústí, kam se po dobu krize uchýlil, do Činoherního studia města. To ale většinou her až dosud nedisponovalo. Trnka si proto odkoupení inscenací dal jako podmínku pro své setrvání ve funkci ředitele příspěvkové organizace.
„Nejen, že se to zpřehlední pro mě, ale zpřehlední se to především pro obyvatele tohoto města a všechny diváky Činoherního studia,“ poznamenal Trnka.
Činoherní studioDo roku 2008 bylo divadlo příspěvkovou organizací města. Magistrát tak měl přímý vliv i zodpovědnost za jeho chod a herci byli jeho zaměstnanci. V letech 2008 až 2014 divadlo fungovalo jako o.p.s., tedy obecně prospěšná společnost. Město na něj dohlíželo prostřednictvím správní rady. V březnu 2014 město rozhodlo o založení příspěvkové organizace znovu, soubor do ní ale odmítl přejít a od května 2014 do června 2015 působil pod nově založeným spolkem Činoherák. Od července 2015 soubor opět přešel pod příspěvkovou organizaci města. |
Prodej inscenací odsouhlasila správní rada spolku Činoherák Ústí na svém prosincovém jednání. Celkem jde o 16 inscenací včetně Klubu rváčů, Zkrocení zlé ženy či Krásky z Leenane.
„Prodali jsme kulisy, kostýmy, rekvizity. A vznikla podlicenční smlouva, na jejímž základě jsme Činohernímu studiu trošku podstoupili práva k inscenacím,“ přiblížila ředitelka spolku Tereza Silbernaglová.
Činoherní studio přišla transakce na 327 tisíc korun, peníze spolku zaplatilo ve středu. Inscenace patří Činohernímu studiu od 1. ledna. Spolek se přejmenuje na Hraničář Ústí a začne se soustředit už jen na promítání filmů, pořádání koncertů či výstav (o spolku v Hraničáři zde).
