Název spolku odkazuje na událost, při níž skupina lidí v Krupce opravila zvon a zavěsila ho do věžičky kostela Sv. Ducha v městské památkové zóně. Členy spolku jsou starosta Zdeněk Matouš, místostarosta Karel Rouček, radní Tomáš Liška, Václav Šanda, Zdeněk Saifert, tajemník radnice František Růžička, šéf zdejší knihovny Zdeněk Kváča a vedoucí krupské městské i státní policie Jiří Petrák a Zdeněk Černý.
„Zaujalo mě to,“ odvětil Černý nejprve stroze na dotaz, proč do spolku vstoupil. „Aby se začaly památky trochu dávat dohromady a chtěl jsem přiložit ruku k dílu,“ rozpovídal se posléze a dodal, že členové spolku chodí i na brigády.
Otázkou je, proč politici kvůli obnově památek zakládají spolek, když se o ně mohlo starat samo město.
„Spolky vhodným způsobem doplňují život obcí,“ říká k tomu starosta Matouš. „Jsem upřímně rád, že členové rady se aktivně podílejí na životě města také ve svém soukromém čase. Být komunálním politikem přeci neznamená automaticky se vzdát všech ostatních aktivit,“ dodává.
Společenstvo zvonu vzniklo v dubnu 2013 a hned o měsíc později koupilo za 380 tisíc korun historickou kovárnu v Husitské ulici i s pozemkem, na kterém stojí. Chce zde obnovit kovářskou výheň, vybavit ji nářadím a zřídit expozici starých řemesel. Dům má podle Matouše sloužit turistům i veřejnosti.
Dům opravují z dotací, jiní opravy platí sami
Opozici se ale činnost spolku nelíbí. „Je to účelový spolek lidí, kteří přes Společenstvo zvonu vlastní a rekonstruují objekt bývalé kovárny ze státních dotací a z rozpočtu města a tyto dotace si sami odsouhlasují,“ namítá Pavel Maleček z opozičního hnutí Zdravá Krupka.
Naráží na to, že Společenstvo zvonu získalo loni v červnu od ministerstva kultury dotaci 378 tisíc korun na opravu střechy budovy, komínu a další práce. Letos v červnu přišlo dalších 304 tisíc a k tomu město přidalo 60 950 korun na opravu omítky, podhledů, stropů a podlah. Maleček upozorňuje, že tak vedení města dalo peníze samo sobě.
Starosta Matouš se proti tomu ohradil. „Sami pro sebe jsme si žádnou dotaci neschválili. Příjemcem byl spolek, v žádném případě nebyly určeny jednotlivcům jako fyzickým osobám,“ říká. Srovnává to s tím, že je i členem Sboru dobrovolných hasičů, pro něž také jako zastupitel schvaluje dotace, a připomíná, že na aktivity dalších spolků a klubů město letos vyčlenilo několik milionů korun.
Maleček dále namítá, že o další domy v historické zóně ani o městský hrad se představitelé města nestarají. „Smutné je, že obdobné příspěvky představitelé města neposkytují i dalším majitelům nemovitostí v budoucí zóně UNESCO, byť památkově nechráněných. Třeba formou městského fondu na opravu fasád domů do historické podoby,“ řekl Maleček.
To potvrzuje například Gustav Vlach, jenž má dům rovněž v památkové zóně v Husitské ulici. „Já jsem si dům musel opravit sám a za své. Žádnou dotaci jsem nedostal,“ řekl.
Chtějí vydělat na UNESCO, tvrdí kritik
Maleček proto nabízí trochu jiný pohled na účel spolku než starosta. „Jejich zájem o provozování objektu opravené kovárny jako údajného centra historických řemesel je svázaný s očekávaným přílivem movitých turistů a možnostmi čerpání dalších dotací spojených s předpokládaným přijetím historické hornické Krupky do UNESCO,“ uvedl.
„Spolek nebyl založen za účelem vytváření zisku,“ reaguje na to starosta Matouš. „A pokud zisk vznikne, nerozděluje se členům, ale použije se na činnost spolku,“ dodává.
Pokud navíc někdo ze Společenstva zvonu odejde, nemá podle Matouše ani nárok na vyrovnání. Zároveň přitom podle něj ani není jasné, jestli se lokalita Hornická kulturní krajina Krupka skutečně na seznam kulturních památek UNESCO dostane. O tom se má rozhodnout až příští rok v létě.
Opozici Matouš poradil, aby si také koupila nemovitost v Husitské ulici, pokud je přesvědčena, že Společenstvo zvonu chce vydělat na případném vstupu do UNESCO a že je to dobrý podnikatelský záměr. „V současné době je dle nabídky realitních kanceláří nemovitostí k prodeji v Husitské ulici několik za velmi příznivé ceny,“ poznamenal Matouš.
Mluvčí Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem Daniel Vágner sdělil, že kovárna leží v „zájmovém území“ Hornické kulturní krajiny Krupka, čili ne přímo v lokalitě, která může být zapsána do UNESCO, a že dotace na to, co se teď na domě opravuje, nejpozději příští rok skončí a na opravu novodobých konstrukcí nepůjdou.
Mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková pak dodala, že žádosti o dotace se neposuzují podle toho, odkud zájemce pochází, ale výhradně s ohledem na památkovou ochranu.
