Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Už nepoužíváme rtuť, chlubí se chemička. No konečně, říkají ekologové

  15:02aktualizováno  15:02
Ústecká Spolchemie začala používat novou technologii - ekologicky šetrnější membránovou elektrolýzu. Zároveň ukončila provoz amalgánové elektrolýzy, u níž používala jedovatou rtuť. Ekologové moderní zařízení chválí, ale současně tvrdí, že zdejší životní prostředí trpělo rtutí zbytečně dlouho.

Moderní membránová elektrolýza, kterou začala využívat ústecká chemička. | foto: Spolchemie

Původní technologii za tu nejmodernější Spolchemie střídá kvůli legislativním požadavkům z Evropské unie. V celé Evropě musí provoz rtuťových elektrolýz skončit nejpozději do konce letošního roku (psali jsme o tom zde).

Fotogalerie

Chemička výstupy z elektrolýzy využívá i pro vlastní výrobu rozpouštědel a lepidel.

„Už z našich starších studií vyplývá, že rtuť z chemičky unikala jako emise do ovzduší nebo odpadní vodou do řeky Bíliny a dál do Labe, kde se ukládala v těle ryb,“ říká Jitka Straková z ekologického sdružení Arnika. Nová technologie je podle ní velkým příspěvkem ke zlepšení životního prostředí.

Straková ale současně upozorňuje, že Spolchemie, která podle jejích slov za sebou historicky nechala velký kus ekologické zátěže, čekala s membránovou elektrolýzou příliš dlouho, vlastně až na poslední možný termín.

Podle lidí z Arniky už mohla Spolchemie šetrnější elektrolýzu dávno mít, kdyby před finanční krizí neinvestovala do koupě nového zahraničního závodu.

Stará technologie se likviduje

Zařízení staré amalgamové elektrolýzy se v současnosti postupně asanuje. Následně se rozebere a její podloží i stavební materiály se uloží do sanačního zařízení, takzvaného ekokontejmentu.

Spuštění membránové elektrolýzy umožní téměř zdvojnásobení dosavadní produkce, ročně tak nyní ústecká chemička vyrobí až 60 kilotun hydroxidu draselného a 43 kilotun hydroxidu sodného.

„Ne všichni výrobci v Evropě se totiž k přechodu na finančně náročné nové technologie odhodlali a my v tom spatřujeme velkou příležitost na trhu,” vysvětlil další důvod investice ředitel chemičky Daniel Tamchyna.

Celkové náklady na výstavbu nové technologie dosáhly 1,9 miliardy korun, což znamená největší investici v novodobých dějinách firmy. Částkou 195 milionů korun přispěla i Evropská unie.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jihočeské máslo od Madety bylo téměř vždy dražší než Alpenbutter od bavorské...
Policie dopadla zloděje, kteří ukradli a nejspíš prodali přes sto másel

Policie stíhá za krádež sto dvaceti kostek másla dvaatřicetiletou ženu z Litvínova a jejího o dvanáct let staršího komplice z Moravy. V říjnu společně ukradli...  celý článek

Pohled z věže kostela sv. Štěpána na centrum Litoměřic.
Litoměřice se v dosud největším dopravním průzkumu ptají, jak lidé cestují

Radnice v Litoměřicích se pustila do zatím největšího průzkumu zaměřeného na dopravu a její budoucnost. Během podzimu navštíví tazatelé stovky domácností ve...  celý článek

Vyšetřovatelé a technici prohlížejí teplický byt, v němž při nočním požáru...
Při požáru bytu zemřelo čtyřleté dítě, otcův hněv na matku mírnila policie

Čtyřleté dítě zemřelo při nočním požáru v Teplicích. Hořelo v ložnici přízemního bytu. Z činžovního domu byli evakuováni všichni jeho obyvatelé. Hasiči s ohněm...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.