Kraj spalovnu chce, už jí dal veškerá povolení a vyzývá obce, aby s ní začaly uzavírat smlouvy. Stavba totiž nezačne, dokud nebude zajištěný přísun odpadu.
Obce však zatím váhají, a na podzim se navíc má projednávat nový odpadový zákon s přísnějšími limity recyklace. Je tak nejisté, zda vůbec bude nutné spalovnu stavět.
„Dokud obce s investorem spalovny neuzavřou smlouvu, která jí zaručí odpad a obcím naopak trvale přijatelnou cenu za jeho likvidaci, stavět se nebude. Obce by neměly při vyjednání dlouhodobého kontraktu v Komořanech vyčkávat,“ řekla mluvčí kraje Lucie Dosedělová.
První, ale zatím jen předběžné dohody o spolupráci už spalovna uzavřela, například s Mostem, Chomutovem, Teplicemi či Ústím nad Labem. Města ovšem současně zvažují i další varianty řešení.
Kromě samotného spalování v Komořanech bude také nutné vyřešit systém překladišť odpadu v kraji a dopravu do spalovny.
„Již nyní nám nabízejí různé firmy budoucí řešení. Právě proto je třeba mít představu, co zde je, bude a jaká je koncepce kraje či dobrovolných svazků obcí,“ zmínil náměstek děčínského primátora Jiří Anděl.
Podle Miloslavy Kučerové, mluvčí United Energy, která bude investorem spalovny, bude rozhodující pro stavbu množství komunálního odpadu. Bude však vůbec dostupný?
„Dnešní cena za ukládání odpadu na skládky je stále velice nízká, v současnosti tak nedává výstavba spalovny ekonomický smysl,“ poukazuje Kučerová na to, že dnes se obcím vyplatí odpad spíš vozit na skládku.
Spalovna má plánovanou kapacitu 150 tisíc tun za rok
A v budoucnu? Spalovna má plánovanou kapacitu 150 tisíc tun za rok, což by podle odhadů pro rok 2024 v té době pokrylo veškerý zbytkový odpad po vytřídění v kraji.
Návrh nového odpadového zákona ministerstva životního prostředí, který by měla na podzim projednat sněmovna a platit by měl od začátku roku 2021, do toho může velmi výrazně promluvit.
„Ministerstvo navrhuje po dohodě se Svazem měst a obcí rok 2030, kdy by mělo skončit skládkování využitelného odpadu,“ potvrdil mluvčí resortu Ondřej Charvát možný odklad konce skládkování.
Má cenu třídit? Toto pak dělají s plastem ze žlutých popelnic
15. listopadu 2018 |
SMLSALOVINY aneb jak žít a přežít
Sledovat další díly na iDNES.tvZákon pak počítá s mnohem větší recyklací, kdy cílem je dosáhnout v roce 2030 šedesáti a v roce 2035 pětašedesáti procent. Návrh zvyšuje cenu za ukládání odpadu na skládky z nynějších 500 korun za tunu až na 1 850 korun v roce 2029, současně však jako motivaci zavádí slevu pro obce, jež budou dobře třídit.
„Požadavek na podíl v čase poroste od 55 procent v roce 2021 až po 75 procent v roce 2027. Pokud ho obce naplní, zaplatí za uložení jedné tuny odpadu na skládku 500 korun,“ dodal Charvát.
I v roce 2030 se bude na skládky ukládat takzvaný zbytkový odpad, který po vytřídění nejde dál zpracovat. Jeho podíl nemá přesáhnout 10 procent z celkového množství. Zda na spalovnu zbude oněch potřebných 150 tisíc tun, je zatím otázkou.
