„Dětem jsme řekli, že jedou jen na výlet, aby neplakaly. My jsme plakali před tím tajně, aby nás děti neviděly,“ líčí vedoucí ústeckého zařízení pro ohrožené děti Klokánek Daniela Brníková.
Osm sourozenců se s matkou přistěhovalo do Ústí nad Labem loni z Podkrkonoší. Žena měla čtyři děti s jedním mužem, další čtyři s druhým. Soužití s ním ale nebylo dobré a matka s dětmi nakonec přišla o ubytování. Loni v květnu se s dětmi ve věku od roku a půl až do 15 let obrátila o pomoc na ústecký magistrát, a ten všechny poslal do Klokánku.
„Nebyly s nimi žádné problémy, řádně docházely do školy, jejich zdravotní stav byl dobrý,“ říká Brníková.
V Klokánku byli tři chlapci a pět dívek podle dohody tři měsíce. Pak se pobyt dvakrát prodloužil až na rok, což je nejdelší zákonná doba.
Nicméně kdyby sociální odbor ústeckého magistrátu navrhl, aby děti v Klokánku zůstaly dál, soud je tam mohl nechat. Magistrát to ale neudělal, protože Klokánky se potýkají s existenčními problémy.
„Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo špatnou finanční situaci Klokánku, ale nedalo strategický plán ani způsob náhradního řešení. Nikdo si nevezme na svědomí, aby děti v budoucnu skončily na ulici,“ zdůvodňuje postoj města mluvčí ústeckého magistrátu Romana Macová.
Děti z ústavu poslaly do Klokánku smutný smajlík
Ústecká sociálka tak hledala jiné zařízení. Její základní požadavek byl, aby všech osm dětí zůstalo pohromadě. To byl ochotný splnit jen výchovný ústav ve Žluticích na Karlovarsku. Ústecký okresní soud v úterý rozhodl předběžným opatřením o přemístění dětí a ve středu už byly ve Žluticích (o rozhodnutí soudu zde).
„Je to hrozně špatně, co se stalo. V ústavu nebudou mít takovou péči, jakou měly u nás. Tady je jedna teta na čtyři děti, v ústavech má vychovatel osm dětí a ještě se střídají. Rozhodnutí soudu oplakaly spolužačky ve škole, i učitelky. Děti tady navíc navštěvovaly maminku, která si v Ústí pronajala byt,“ říká vedoucí Klokánku Brníková.
Pracovnice Klokánku daly dětem na cestu veškeré oblečení, hračky, pro roční Esmeraldu i sunar a nočník. „Pak nám děti z ústavu poslaly přes Facebook smutný smajlík,“ doplnila Brníková.
Předsedkyně Fondu ohrožených dětí Marie Vodičková zpochybňuje, že bude ve výchovném ústavu o děti řádně postaráno.
„Je třeba se ptát, zda v ústavu na Karlovarsku, do něhož byly přemístěny, jsou skutečně na správném místě, zejména pak děvčátka. Jak lze dohledat na internetu, jedná se o zařízení pouze pro chlapce, s režimem, který rozhodně nepřipomíná vlídné rodinné prostředí Klokánku,“ uvedla Vodičková.
Ústav se na příjezd sourozenců pečlivě připravil
Ředitelka ústavu ve Žluticích Michaela Castková ale námitky odmítá. „Kdybychom si nebyli jistí, že se o děti postaráme, nebrali bychom si je,“ uvedla. Připouští, že roční dítě v ústavu ještě neměli, ale na přijetí sourozenců se prý dobře připravili.
„Nakoupili jsme hračky, edukativní hry, protože některé děti neznají barvy, nočník, vaničku pro nejmenší, koupili další pračku, myčku, sušičku, sedátka, aby mohly sedět u stolu s ohledem na svoji výšku, koupíme i kryté pískoviště. Upravili jsme sprchy, domluvili logopeda a další personál, zajistili školu a školku. Dnes děti byly u lékaře na preventivní prohlídce, dovolili jsme jim i pejska, ale toho nakonec daly k babičce,“ vypočítala Castková.
Děti bydlí pohromadě v jednom bytě, děvčátka po dvou ve dvou pokojích, v postýlce ta nejmenší, tři kluci v dalším větším pokoji. Jídelna je sice společná s ostatními chovanci, s těmi by se ale sourozenci potkávat neměli. „Chodí do jídelny v jinou dobu,“ sdělila ředitelka.
Média ale také obdržela nepodepsaný e-mail, který údajně zaslali zaměstnanci ústavu. Tvrdí v něm, že žlutický ústav je pro sourozence z klokánku naprosto nevhodný, už jen proto, že je určen pro chlapce, adolescenty s poruchami chování.
„Paní ředitelka rozhodla, že budou děti umístěny na jednom z oddílů na hlavní budově, kde jsou všude katry - mříže a hlavně zde bydlí i ústavní chovanci, kteří hovoří neustále velmi vulgárně, jsou hluční, verbálně i fyzicky napadají pedagogické pracovníky,“ stojí mimo jiné v mailu.
Ředitelka ústavu nechce anonymní mail nijak komentovat. „Někdo se vydává za mluvčí, ale zaměstnanci takhle nereagovali,“ řekla pouze Castková.
Pobyt ve výchovném ústavu je podle mluvčí ústeckého magistrátu Romany Macové jen provizorní řešení. „Dál hledáme vhodný dětský domov poblíž,“ doplnila.
