Námitku o možné podjatosti Pavla Danihelky vznesl při lednovém jednání advokát dvou obžalovaných zaměstnanců chemičky Tomáš Sokol. Vedla ho k tomu skutečnost, že Danihelka o havárii přednášel loni na podzim na setkání odborníků v Německu.
Sokolovi vadilo, že Danihelka o události mluvil veřejně v době, kdy se ještě před soudem nevyjádřil k závěrům znalců obhajoby.
„Má-li ještě vypovídat a zpracovávat vyjádření, a současně již prezentuje svůj názor na veřejnosti, tak logicky lze jistě pochybovat o jeho ochotě připustit jiný názor,“ řekl tehdy Sokol. Zároveň upozornil, že se na Danihelku jako znalce vztahuje mlčenlivost.
Před trestní senát proto dnes předstoupil pracovník ministerstva životního prostředí, jenž byl na listopadové přednášce.
„Pan profesor se zabýval čistě technickými aspekty havárie, průběhem a vyhodnocením příčin a následků. O odpovědnosti konkrétních osob se vůbec nevyjadřoval,“ uvedl zaměstnanec resortu.
Dodal, že Danihelka o havárii hovořil na setkání stejných expertů už v roce 2016 v Praze.
Obhajoba po jeho výpovědi trvala na tom, že soud by měl Danihelku jednoznačně označit za podjatého.
„Předmětem jeho znaleckého posudku bylo přesně to, o čem hovořil na dvou mezinárodních setkáních. Vyplývá to i z podkladů k přednášce, které zaslal. To jsou zásadní důvody, pro které máme za to, že je podjatý,“ uvedla obhájkyně Iva Němcová, jež dnes Tomáše Sokola zastupovala .
Soudkyně Bohumila Huňáčková poté odročila hlavní líčení na neurčito. V současnosti nelze vůbec předjímat, kdy by mohl padnout rozsudek.
Danihelka tentokrát v jednací síni nebyl. V lednu se vyjádřil takto: „Nešlo o veřejnou přednášku, ale o setkání mezinárodních expertů na úrovni ministerstev. Sděloval jsem, jak havárie probíhala, bez jakýchkoli vazeb na nějaké právní důsledky, vinu nebo nevinu. Jednalo se čistě o technické záležitosti.“
Už dříve před soudem uvedl, že při havárii, kdy po úniku propylenu došlo k výbuchům a požáru na etylenové jednotce, chybovali obžalovaní pracovníci i samotné vedení chemičky.
15. března 2018 |
Dvojici pracovníků Unipetrolu obžaloba viní, že nespustili vodní a parní clony, čímž by podle ní havárii a následky minimálně zmírnili. Mužům teď hrozí až osm let za obecné ohrožení z nedbalosti.
„Clony spustit měli. V bezpečnosti nemůžete stoprocentně říct nic. Výrazně by to však zvýšilo pravděpodobnost hladšího nebo méně nebezpečného průběhu té havárie,“ uvedl v minulosti Danihelka s tím, že na druhou stranu byla v podniku v daný den, tedy 13. srpna 2015, špatná komunikace a že bezpečnost byla na úrovni roku 1983.
Obžalovaní se hájí, že clony nespustili, protože by to byl neefektivní krok, když byl únik propylenu mimo jejich dosah. Zároveň prý šlo o bezpečnost ostatních pracovníků, protože clony mohou generovat statickou elektřinu a tím iniciovat výbuch. Na pracovišti se přitom ještě pohybovali lidé.
Slova zaměstnanců podpořila loni na podzim výpověď znalců obhajoby, kteří uvedli, že spuštěním clon by skutečně mohli vše naopak ještě zhoršit.
13. srpna 2015 |
