Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

K snídani půl rohlíku, plena na den. Svědci popisovali soudu stacionář

  • 160
S otřesným svědectvím vystoupily u soudu v Chomutově svědkyně v kauze chomutovského stacionáře Naděje 2000. Jeho ředitelce Jaroslavě Lochařové a hlavní sestře Šárce Hatašové hrozí až osm let vězení za týrání svěřené osoby.

"Klienti, když nás viděli, tak říkali: konečně jste tady, konečně s tím někdo něco udělá," líčila soudu policistka Jaroslava Šebestová, co se dělo, když před třemi lety do stacionáře přijela prověřit trestní oznámení na vedení ústavu pro staré a nemocné lidi.

Podle obžaloby měli důchodci, trpící stařeckou demencí či Alzheimerovou chorobou, málo jídla, pití a nefungovala ani péče o jejich zdraví a hygienu.

"První, co jsem zaregistrovala, byl hrozný zápach. Chápu, že péče o lidi s takovým postižením není snadná. Ale byla jsem z toho prostředí v šoku. Byla tam paní, která mě prosila o pomoc. Nemohla sedět, na lavici polehávala. Lékař, který tam byl s námi, řekl, že žena patří úplně jinam, do zdravotnického zařízení," vylíčila policistka.

Hlavní sestra Hatašová na to u soudu reagovala tím, že to byly jen běžné příznaky stařecké demence.

Klientka zemřela na dehydrataci, uvedla bývalá praktikantka

Poměry ve stacionáři ale popsala i Kateřina Trávníčková, která tam v roce 2006 několik měsíců chodila jako studující pečovatelka na praxi. O klienty se podle ní personál nestaral.

Třeba na snídani podle ní míval každý důchodce půlku rohlíku, a to ještě překrojenou napůl. Pití byl nedostatek, protože nikde nebyly barely s vodou. Čaj kuchařka uvařila, jen když o to praktikantky opakovaně žádaly.

"To není pravda, byly tam barely s pitím. Paní svědkyně se ale asi nepohybovala po zařízení dostatečně," hájila se ředitelka Lochařová.

Podle praktikantky Trávníčkové ale dokonce jedna klientka zemřela na dehydrataci poté, co ji do stacionáře přivezli příbuzní na dobu, kdy odjížděli na dovolenou. Slyšela to prý od lékaře, který přijel konstatovat smrt.

Zbývá vyslechnout deset svědků

"Neměly jsem ani rukavice, ale i tak jsem klienty vždy ráno přebalila, bylo mi jich líto. Ale když se za hodinu nebo dvě pokáleli znovu, už jsem je přebalit nemohla. Bylo nám řečeno, že to musí vydržet do druhého dne, protože je jen jeden a půl pleny na osobu a den," popisovala Trávníčková.

Právě na praktikantky se paradoxně obraceli příbuzní, když přišli na návštěvu a chtěli informaci o zdravotním stavu nebo si přímo postěžovat.

"Měli jsme totiž na sobě zdravotnické oblečení, jak mají pečovatelky mít. Zdravotní sestry tam chodily v civilu nebo v teplácích," přidala další poznatek Trávníčková.

Kdy soud vynese rozsudek nad oběma ženami, není zatím jasné. "Chybí nám výslech asi deseti svědků. Kdy budeme pokračovat v hlavním líčení, to musíme teprve rozhodnout," řekla předsedkyně trestního senátu Lenka Chalupová.