Vytvoření cenové mapy nájmů, aby se zamezilo obrovským ziskům obchodníků s chudobou, je plán starostů pětatřiceti měst a obcí v Ústeckém kraji, ministerstva práce a sociálních věcí a hejtmanství.
„Chceme vést dialog s (chudobou a sociálním vyloučením) nejpostiženějšími regiony, Karlovarským, Ústeckým a Moravskoslezským, a chceme naslouchat jejich potřebám a hledat řešení,“ uvedl ředitel odboru sociální integrace ministerstva práce a sociálních věcí David Beňák.
Odbor sociální integrace ministerstva chce konečně řešit i záškoláctví a dětské gangy. Starostům z kraje Beňák sdělil, že na mnohé programy jsou peníze. Důležitá je ovšem i vládní shoda na řešení.
„První věc je boj s obchodníky s chudobou, tedy rozdílné nájemné v obecních a nájemních bytech. Ty rozdíly jsou propastné a je zjevné, že (soukromé) byty slouží k takovému výdělku, kdy se zneužívá situace lidí v ekonomické a sociální nouzi,“ vidí problém severu Čech Beňák.
„Důležité je, aby se eliminovaly vykonstruované nájmy. To je ten příklad, kdy my máme pro byt 3+1 ve městě nájem až do 13,5 tisíce, ale reálné náklady na bydlení jsou v kraji kolem 5 až 6 tisíc korun. Proto bychom byli rádi, kdyby se cenová mapa dělala ve spolupráci s obcemi, aby tam byla skutečná čísla,“ upozornil náměstek hejtmana Jiří Kulhánek (ODS), který dlouhá léta vedl Kadaň.
Tanec mezi ostrými hroty
Jenže ministři a jejich úředníci se v chudobou postižených krajích střídají na výjezdech a řešení podle starostů nepřichází. Nyní resort práce a sociálních věcí tvrdí, že cenová mapa by mohla být hotová za rok.
„Já pevně doufám, že ta změna nastává. Nemůžeme řešit všechno, ale jsou zde nepochybně klíčové problémy, které řešit můžeme. Začínáme pracovat na cenové mapě, a pokud se nám ji podaří vytvořit funkční, pak by tu mohl za rok být dokument, který by mohli používat starostové,“ přiblížil Beňák.
Od. 1. ledna by jako první vlaštovka k řešení problémů extrémní chudoby měla platit novela o životním minimu.
„Děti, které se učí na učilištích a mají příjem z praxe nebo dostávají příspěvky od zaměstnavatelů, by už neměly mít tyto peníze zahrnuty v příjmech rodiny, pokud je rodina na dávkách hmotné nouze. Vnímáme to jako zásadní krok, protože rodiny často říkají, že důvodem, proč děti neposílají na střední školu nebo učiliště, jsou vyšší ekonomické náklady a stát o to, co si děti vydělají, dávku snižoval. Tohle by už neměl být argument,“ konstatoval ředitel odboru sociální integrace.
Další problém je předčasný odchod dětí ve vyloučených lokalitách ze základních škol. Pak končí rovnou na úřadu práce jako nekvalifikovaná síla a jejich perspektiva je v životě velmi zúžená. Už dnes mohou učitelé záškoláctví hlásit, ale kvůli strachu to raději často nedělají.
„Detailně mapujeme, jak to funguje a snažíme se vést dialog o změně. Ale musíme si také uvědomit, že jde v první řadě o dítě, které je vždy citlivě chráněno, a někdy je to tanec mezi ostrými hroty. Budeme se snažit, aby vše bylo efektivnější a rychlejší,“ sdělil Beňák.
Další setkání za tři měsíce
Dobrou zprávou je, že na projekty, aby například děti po výuce zůstaly ve škole nebo družině, udělaly si zde úkoly a pak šly na kroužky, jsou finance od státu, ale i z evropských fondů. Záleží na městech a sociálních službách, zda takové programy připraví.
„Jednou z cest je posílit neziskové organizace. Je vyhlášena výzva pro všechny tři zmíněné kraje z operačního programu zaměstnanost. Tyto finance mohou podpořit projekty pro děti při přípravě na střední školy. Myslím, že těchto prostředků není málo,“ sdělil Beňák.
Beňák jako zástupce ministerstva přijel vyslechnout stížnosti starostů z kraje a bude za nimi prý jezdit opakovaně. „Potkáme se zase za tři měsíce k rekapitulaci toho, co jsme si řekli, zhodnotíme, co se podařilo udělat a co ne, a pokusíme se to posunout dál. Když takto systémově budeme pokračovat, tak si myslím, že lze spoustu věcí udělat. Tohle je první posun,“ dodal Kulhánek.
