„V sociálně vyloučených lokalitách došlo ke koncentraci problémů mimo jiné v důsledku nepovedené privatizace části bytového fondu. Ukazuje se, že ten fond v některých místech potřeba není, že ty domy ohrožují své okolí a stávají se zdrojem kriminality a místem pro kriminalitu,“ řekl Sobotka.
Na programu, který by obcím pomohl s demolicí, nyní pracuje ministerstvo pro místní rozvoj. Podle Sobotky existují dvě základní varianty, kdo by bourání platil - buď stát, nebo Evropská unie.
„Je třeba tuto možnost prozkoumat a připravit potřebnou metodiku, ale jak se zdá, evropské peníze by bylo možné využít pouze tehdy, pokud by se na daném místě znovu vybudovala nějaká forma sociálního bydlení. Pokud budeme chtít udělat program čistě pro demolici, což bych osobně pokládal za velmi užitečné, budeme muset využít národní peníze,“ poznamenal Sobotka.
Přesná pravidla se teprve tvoří, už teď je ale jasné, že část demolice by platila obec.
„V každém případě je důležité, aby se objekt nejprve dostal do vlastnictví obce, protože jedině pak bude možné zajistit, aby došlo k jeho demolici,“ zdůraznil premiér.
„Myslím, že majitelé se těchto domů rádi zbaví,“ komentoval to hejtman Oldřich Bubeníček.
První by mohly padnout domy v ústecké Matiční ulici
Podle Bubeníčka by jedním z prvním míst ke zbourání byla ústecká Matiční ulice, která v 90. letech proslula stavbou keramického plotu, jenž měl oddělovat starousedlíky před obyvateli ghetta a nyní je z větší části vybydlená. Další podobná místa jsou v ústecké čtvrti Předlice, na litvínovském sídlišti Janov nebo v mosteckém Chanově.
Počet vybydlených domů v Ústí nad Labem spočítal ústecký magistrát na 49. Náklady na jejich demolici vyčíslil na 98 milionů korun.
„V souvislosti se záměrem vytvořit národní dotační program na podporu odstranění prázdných bytových domů považuji za vhodné, aby do celkových nákladů dotace byly zahrnuty také prostředky na nákup bytových domů včetně pozemku, na němž taková nemovitost leží,“ uvedla ústecká primátorka Věra Nechybová.
Požaduje také, aby byly do podmínek dotačního programu zahrnuty i náklady pro „zajištění vymahatelnosti zákonných povinností majitele nemovitosti“.
„Je třeba si uvědomit, že i v případě, kdy nemovitost ohrožuje zdraví a život osob a takovou nemovitost obec na vlastní náklady zbourá, stávají se sutiny ležící na pozemku vlastníka jeho majetkem. Je-li záměr předkládán ve snaze zvýšit atraktivitu prostředí, v němž se nacházejí nemovitosti neobydlené a hrozící zřícením, pak namísto těchto nemovitostí mohou dlouhá léta ležet sutiny, které vzhled místa nijak neposílí, byť neohrožují osoby na životě,“ dodala Nechybová.
Nechybová zároveň navrhla změnu stavebního zákona tak, aby mohl stavební úřad prohlásit dům, který jeho vlastník opustil, za opuštěnou nemovitost, jež by se pak stala vlastnictvím státu.
Města již domy v ghettech bourají
Ústí nad Labem začalo s demolicemi domů v havarijním stavu již dříve poté, co se ve čtvrti Předlice zřítil v září 2012 kvůli zlodějům železných traverz strop na dvě ženy, z nichž jedna nepřežila.
„Jednadvacet objektů je statikem určených k demolici,“ uvedl letos vedoucí ústeckého stavebního úřadu Vlastimil Hudeček.
Město bude likvidace objektů stát zhruba 20 až 30 milionů korun. Na demolice má přitom letos jen sedm milionů korun.
Náklady na demolici může město sice požadovat zpět po majitelích, ti ale často zmizeli a většina domů je v exekuci.
Obrnice zbouraly na konci loňského roku za zhruba pět milionů korun dva paneláky ze sedmdesátých let. Před dvěma lety zboural Most za 3,5 milionu korun vybydlený Blok 12 v Chanově, první zdevastovaný panelák na sídlišti nechalo město zbourat už před třinácti lety.
Demolice paneláku v Obrnicích:
4. listopadu 2014 |
