Vlevo zarostlá louka biozemědělce Vojtěcha Hajného (na snímku), vpravo za...

Vlevo zarostlá louka biozemědělce Vojtěcha Hajného (na snímku), vpravo za plotem pečlivě upravený trávník chalupáře, který si stěžoval. | foto: Alice Klaubenschalková, 5plus2.cz

Biofarmáři kvůli ochraně živočichů nesečou louky, chalupáři si stěžují

  • 36
Neposekané louky biozemědělců jsou trnem v oku chalupářům na Šluknovsku. Bojí se, že jejich udržované trávníky zanesou semena lučních bylin. S přiměřeně zarostlými loukami se ale musejí smířit. V regionu totiž několik lidí hospodaří v takzvaném systému ekologického zemědělství.
Reklama

„Každý rok musím řešit stížnosti na svoje louky. Zdržuje to mě i úředníky, kteří se stížnostmi musí zabývat,“ uvedl biozemědělec z Dolních Křečan Vojtěch Hajný.

Ukázal přitom na malou louku sousedící s pěstěnou zahradou jednoho z chalupářů. Ten na Hajného podal k rumburské radnici stížnost.

Hajného louka je skutečně zarostlá do výšky asi dvaceti centimetrů a kontrastuje s udržovaným trávníkem chalupáře. V louce jsou vidět různé druhy travin, bylin, pár trsů kopřiv a sem tam mladý náletový stromek.

Louka proti anglickému trávníku vypadá velmi neučesaně. „Zrovna tuhle louku můžu posekat až teď, hnízdí na ní chřástal, který si hnízda staví na zemi. Kdybych sem vjel se sekačkou, zabiju celou novou generaci těchto vzácných ptáků,“ poznamenal Hajný s tím, že další louku neseká kvůli modráskům.

Přišli bychom o dotace, argumentují farmáři

„Musím počkat, až se vylíhnou, mokřadní louku zase chráním před sečí kvůli rosnatce okrouhlolisté, české luční masožravce. Na loukách hospodaříme podle speciálního režimu,“ poznamenal Hajný.

Reklama

S hospodařením Vojtěcha Hajného nemá problém rumburská radnice, kam stížnost přišla. Úředníci uvedli, že stav pozemků, které mu město pronajalo, odpovídá účelu nájmu.

Nelehké soužití s místními má i zemědělec ze Starých Křečan Imrich Maxin. Vadí jim nejen louky, ale i hlučný skot a drůbež. „Myslím, že mnohé z kontrol, které k nám přijdou, jsou na udání. Zatím jsme měli vše v pořádku,“ sdělil Maxin.

Stížnosti na něj píše jeden ze sousedů, což pod podmínkou zachování anonymity potvrdila jeho manželka. Muž však zatím s žádným podnětem neuspěl.

Zemědělci se o své pozemky musejí starat, buď je musí sekat, nebo nechat spásat, jinak by přišli o dotace, jichž mohou čerpat až devět druhů.

Sekání nesmí zahubit zvířata ani vzácné rostliny

„Jsou to takzvaná agroenvironmentální opatření. Mezi dotace patří i ty na podporu živočišných i rostlinných druhů. Tato opatření skutečně vyžadují určitý systém hospodaření, tedy sekání a spásání luk tak, aby to vyhovovalo nárokům na rozmnožování toho kterého druhu,“ přiblížil botanik CHKO Labské pískovce Petr Bauer.

Třeba na loukách, kde hnízdí chřástal, se smí sekat až po 15. srpnu a od středu louky směrem ven. To proto, aby zvířata stihla před sekačkami utéct.

„V některých místech, třeba v mokřadech, se nesmí sekat s pomocí traktoru, louka se musí kosit křovinořezem, aby se neponičily vzácné rostliny,“ popsal příklad speciální seče Bauer s tím, že s farmáři je sice těžké jednání, ale vždy se s nimi dohodne.

„Samozřejmě že ne všechno dělají dobře, ale po domluvě to napraví. Vážím si jejich práce a vstřícnosti hospodařit ekologicky, navracet na louky to, co tam patří. Jen zcela výjimečně, tak jednou za dva roky, odesílám podnět k další kontrole na zemědělský intervenční fond. Její výsledky se už ale nedozvím, jsou tajné,“ poznamenal botanik.

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

36 příspěvků v diskusi