Vyplynulo to z průzkumu, který mezi 108 žáky druhého stupně základních škol a studenty v primách až terciích víceletých gymnázií provedla pro Českou spořitelnu agentura Millward Brown.
Hlavním zdrojem příjmů většiny dětí je kapesné a pak finanční dary za dobré vysvědčení. Každý devátý školák si navíc ještě nějaké peníze přivydělává drobnými pracemi v rodině. Není ale výjimkou, když děti se svým kapesným nevyjdou.
„Přibližně polovina dětí tuto situaci vyřešila v minulosti půjčkou. Čtvrtina se zadlužila dokonce opakovaně,“ upozorňuje na výsledky průzkumu Filip Hrubý, tiskový mluvčí České spořitelny.
Co ukázal průzkum
Průzkumu pro Českou spořitelnu se zúčastnilo 108 žáků druhého stupně ZŠ a studentů v primách a terciích víceletých gymnázií. |
Téměř tři čtvrtiny dětí poznaly situaci, kdy už všechno utratily, a přesto si chtěly ještě něco koupit. Věřitele podle průzkumu děti hledaly v rodině nebo mezi spolužáky.
Takovým případem je i desetiletá Sofie, která na škole v přírodě utratila celé své kapesné ve výši pěti set korun a navíc domů přijela s dluhem více než sto korun, který musela později svým kamarádům splatit z uspořených peněz.
„Sedmačtyřicet procent zadlužených dětí mělo problém půjčené peníze vrátit,“ upozorňuje Filip Hrubý s tím, že každé šesté dítě narazilo na potíže se splácením dluhů už vícekrát.
Většinu informací o tom, jak s penězi hospodařit, získávají děti od svých rodičů. S rostoucím věkem dětí ale roste i význam využití sociálních sítí. Čím jsou děti starší, tím lépe podle průzkumu dokáží s penězi vyjít.
„Polovina školáků už zažila situaci, kdy platili více než 1 000 korun a přibližně 6 procent dětí uvedlo, že platilo za nákup hotově více než 10 tisíc korun,“ uvádí Hrubý.
O tom, že pro některé děti není žádný problém zaplatit ze svého tisíce korun, ví třeba devítiletá Jana z Teplic.
„Spolužačka si koupila televizi, našetřila si na ni a chtěla ji mít ve svém pokojíku. Nevím, jestli bych ji také chtěla. Já dostávám peníze za vysvědčení a pak deset korun na týden,“ říká Jana, která chodí do 3. třídy.
Děti utrácejí bez rozmyslu
„Děti často utrácejí peníze bez rozmyslu a často si neumějí vážit jejich hodnoty. Na základních školách učíme děti finanční gramotnost už na prvním stupni. I když je pravda, že ti nejmenší většinou nemají o nebezpečnosti dluhů nebo hodnotě peněz větší povědomí,“ doplňuje své zkušenosti Lubomír Toman, ředitel teplické pobočky ČSOB.
„Žáci druhého stupně už většinou vědí, že dluh je něco špatného, a často velmi citlivě vnímají i dluhy rodičů, kteří si berou půjčky na nepodstatné věci,“ doplňuje.
V budoucnu by mohl s rozvojem finanční gramotnosti pomoci projekt Abeceda peněz, jehož cílem je přiblížit dětem svět financí, který usiluje o oficiální akreditaci u ministerstva školství.
Možná i to pomůže napravit nelichotivé postavení kraje v rámci celé republiky, který je podle statistiky nevládních organizací nejhorší v celé zemi v počtu vyhlášených exekucí.
Soudní exekutoři vymáhají v severních Čechách po dlužnících skoro 29 miliard korun. V některých obcích čelí exekuci i třetina lidí starších patnácti let.
