„Ten kontrast je do očí bijící. Je to prostě průšvih,“ míní historik Muzea města Ústí nad Labem Martin Krsek. A souhlasí s ním i řada dalších odborníků a místních obyvatel.
„Nelíbí se mi především to, že haly vyrůstají na kvalitním zemědělském pozemku. Navíc je to památné místo, jemuž by slušela větší pieta,“ myslí si senátor Jaroslav Doubrava, který pochází z nedaleké Telnice a místo dobře zná.
Čtveřice hal, jejichž investorem byla firma Euroform, stojí nejen blízko bojiště, kde se 29. a 30. srpna 1813 střetli spojenci s napoleonským vojskem generála Vandamma, ale i u největšího masového hrobu v Česku.
„V lesíku u pomníku jsou ostatky vojáků, které tam byly sneseny zhruba 30 let po bitvě z různých provizorních hrobů. Každého, kdo projíždí kolem, musí praštit do očí, co je u nás vůbec možné. Historicky cenné území, kde leží 10 tisíc padlých, jsme zastavěli továrními halami. To je vizitka naší civilizační úrovně,“ neskrývá zklamání Krsek.
Místo setkání tří geomorfologických útvarů
Podobně mluví i architekt Jan Jehlík, který na začátku 90. let pracoval jako hlavní architekt města Ústí nad Labem a podílel se na územním plánu.
„Ale toto území pod nás nespadalo. Zodpovědný za to je Ústecký kraj. Malé obce si možná trochu naivně myslí, že je pro ně dobře, když tam jsou ty haly, že jim to přinese pracovní místa a peníze. Je ale otázkou, za co. Prostituce totiž také přináší peníze,“ poznamenal Jehlík.
Podle něj je halami zdejší krajinný ráz výrazně narušený. „Krajina je daleko vzácnější, než si lidé obecně myslí. Málokde se v Česku setkávají tři tak významné geomorfologické útvary, jsou tu České středohoří, Mostecká pánev a Krušné hory. A už vůbec by se takové setkání nemělo ničit,“ má jasno.
Přesto záměr prošel územním plánem. „Zodpovědnost za to nesou zpracovatel, pořizovatel a schvalovatel. Ještě nad nimi je ale nadřízený orgán, kterým je v tomto případě krajský úřad,“ upozorňuje Jehlík.
Možnost to ovlivnit byla velká, míní architekt
„Přitom možnost to ovlivnit byla určitě velká. Stavební zákon je v tomto směru až přehnaný. Pokud to dělají kvalitní lidé, tak ta možnost existuje,“ uvádí architekt.
S Jehlíkem souhlasí i historik Krsek. „Máme tu parádní soubor monumentálních pomníků a naproti němu vyrostou skladovací haly. Přitom tohle místo je historicky bránou do Čech,“ zlobí se Krsek.
O výstavbě čtyř montážně-skladovacích hal na loukách mezi Přestanovem a Chabařovicemi se hovořilo už od roku 2011. Odborníci i ekologové od počátku poukazovali na to, že v místě žije kriticky chráněný druh střevlíka zlatitého a kromě něj také více než deset chráněných druhů ptáků či obojživelníků.
V roce 2014 však projekt získal svolení od krajského úřadu v procesu posuzování vlivu na životní prostředí EIA, a přestože investor musel splnit 43 podmínek, jež úřad určil, ve stavbě hal už mu nic nebránilo. A tak na místě postupně vyrostly.