Dnešní pohled na Severní Terasu. Sídliště je neobvyklé i tím, že mezi...

Dnešní pohled na Severní Terasu. Sídliště je neobvyklé i tím, že mezi jednotlivými paneláky je dostatek prostoru. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Ústecká Severní Terasa dokládá, že sídliště nemusí být jen noclehárna

  • 5
Už při svém vzniku v éře socialismu nebylo sídliště Severní Terasa v Ústí nad Labem klasickou noclehárnou. Šlo o místo, kam byli sestěhováváni lidé, kteří se do krajské metropole přistěhovali za prací, a obyvatelé z částí, jež musely ustoupit obřím budovám a velkým prostranstvím v centru města.

Dnes Severní Terasa patří k lokalitám, které jsou v Ústí nejžádanější. Na největším sídlišti žije přes dvacet tisíc lidí. Společně s místní radnicí tady vybudovali klidný prostor k životu.

Během dne jsou tu k vidění maminky s dětmi, jež se učí chodit a objevují svět, nebo důchodci, kteří se vydali na procházku na prosluněná prostranství.

Nejkrásnější je sídliště a jeho centrální park v létě, protože všude rozkvetou barevné květiny, které rozsvítí a provoní celý prostor.

Byty 2+1 nebo 3+1 se tu dají pořídit v průměru od 500 tisíc půl do jednoho milionu korun, což je na Ústí dost.

„Naši klienti mají o byty na Severní Terase velký zájem. Nyní máme z této lokality v nabídce jen dva byty,“ říká Jaroslav Svoboda z ústecké realitní kanceláře Hypoteam.

Jakmile se byty z této lokality objeví, mizí podle Svobody celkem rychle. Velkým lákadlem je uzavřený centrální prostor, kde jsou děti v bezpečí.

Atrakce pro městské děti

„Snažíme se zajistit kvalitnější údržbu zeleně a travnatých ploch, ale peněz z magistrátu není dost - náklady pokryjí jen částečně,“ uvádí starostka městského obvodu Severní Terasa Renata Zrníková.

Sídliště obývají z velké části rodiny s dětmi, radnice se proto snaží maximálně investovat i do zábavy pro nejmenší. Podařilo se tu vytvořit pro Ústí jedinečnou dětskou atrakci, a to lanové centrum Tarzánek v Centrum parku.

„Loni se nám dále povedlo vystavět nové parkoviště s bezmála stovkou míst, v jejich rozšiřování budeme pokračovat. Spravujeme kilometry chodníků, mnohé z nich jsou ve špatném stavu, i tady bychom uvítali větší finanční podporu z magistrátu,“ podotýká Zrníková.

Snad na žádném severočeském sídlišti není taková plocha pro slunění s rybníkem plným kachen. Neposedávají u něj jen senioři, ale i studenti místního gymnázia, kteří navíc u blízkého hřiště využívají veřejnou wi-fi.

„Dokud jsem na Severní Terase studovala, chodila jsem se každý rok dívat na probíhající soutěže a oslavy. Byla tam super atmosféra a ten park, plný soch a laviček, byl ideálním místem k víkendovému odpočinku,“ vzpomíná slečna Markéta, bývalá gymnazistka.

Plán výstavby měl ještě větší ambice

Právě park je jedním z důvodů, proč se na Severní Terase lidem líbí. To potvrzuje i paní Jana, která na sídlišti žije už dvacet osm let a neměnila by.

Příběhy sídlišť

„Je to tady klidné místo, protože tu nejezdí všude okolo auta a autobusy. Park je ideální na procházky, beru tam i své návštěvy, aby viděly, jak to tu vypadá krásně,“ osvětluje paní Jana.

Ve srovnání s jinými částmi Ústí, například Krásným Březnem, Mojžířem či Předlicemi, je na Severní Terase i minimální kriminalita.

K Severní Terase, kterou vyprojektovali architekti Václav Krejčí, Josef Gabriel a Mojmír Böhm v roce 1965, mělo ještě přibýt obří sídliště Jižní Terasa pro 50 tisíc lidí, z tohoto plánu ale nakonec sešlo (psali jsme o tom zde).

S výstavbou Severní Terasy se začalo v roce 1969. Plán zmíněných architektů byl ještě ambicioznější - na sídlišti měl vzniknout i vysokoškolský areál, koupaliště a sportoviště. To se už ale v sedmdesátých letech nepodařilo zcela naplnit.