V Českém Švýcarsku shodili kus skály, která hrozila pádem na turisty

  • 9
Nestabilní šedesátitunový balvan museli odborníci řízeně shodit ze skály v Národním parku České Švýcarsko. Už totiž hrozilo, že spadne na turistickou stezku k Pravčické bráně, kterou ročně projde čtvrt milionu turistů.

„Kámen čtyřicet metrů vysoko nad oblíbenou Gabrielinou stezkou naše skalní četa sledovala pět šest let. Loni jsme zadali geologický posudek a ten ho označil za rizikový,“ vysvětluje mluvčí národního parku Tomáš Salov.

Obří kámen stál u převisu křídelních stěn nad stezkou a nad Loveckou trubkou, což je jedna z oblíbených skal horolezců. Jeho odstranění stálo zhruba 250 tisíc korun.

Kvůli shozu obřího balvanu byla turistická cesta v úterý ráno čtyři hodiny uzavřená a hlídaná. Pro akci existovalo několik scénářů.

Ten první byl, že se pískovcový balvan ve svahu opatrně rozebere a malé kameny nechají nahoře. „To by v tomto případě nešlo, protože by se rozsypal pod rukama. Proto jsme se rozhodli pro řízený shoz,“ popisuje Salov.

Protože pod balvanem je údolí porostlé stromy, kámen se nemohl „rozběhnout“ do údolí a něco zničit. „Maximálně několik stromů, které by jeho energii zadržely. Ale ani to se nestalo,“ dodává mluvčí.

Balvan byl načatý víc, než pracovníci národního parku čekali. Rozpadl se na písek a menší kameny. Samotný shoz trval asi deset vteřin.

„Ukázalo se, že geologický posudek se v nejmenším nemýlil, že kámen je labilní. Podle stavu, v jakém byl, by v letošní sezoně určitě spadl,“ upozornil Salov.

Jedno fouknutí a balvan se řítil dolů

Příprava na akci nebyla jednoduchá. Chomutovská firma Strix, která shoz provedla, musela den předem na místo vynosit spoustu vybavení.

„Zásah byl 150 výškových metrů od místa, kam lze dojet autem. Vše jsme museli nahoru vynosit na zádech. Měli jsme natažených 500 metrů vzduchových hadic, abychom tam z kompresoru dostali vzduch,“ líčí geolog firmy Pavel Tichý.

Nejprve bylo nutné balvan podložit klíny a pak pod něj dostat pneumatické podušky - takové, jež hasiči používají například po nehodách, aby na kola dostali autobus ležící na boku.

„Bylo vidět, že balvan na hraně skály je v pohybu, protože docházelo k drcení paty kamene. Překvapilo mě ale, jak rychle spadl. Bylo to na jedno nafouknutí. Opravdu měl namále,“ potvrzuje Tichý.

Zaměstnanci národního parku podobné zásahy dělají třikrát až čtyřikrát do roka, když část masivu začne ohrožovat lidi. „Ale ne u takto velkých bloků jako byl tenhle,“ podotýká Salov.

Minulý týden podle jeho slov skalní četa odstraňovala například nad domem v Jetřichovicích metr krychlový velký blok.