Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: MAFRA

Šoféři na severu jsou druzí nejhorší v zemi, ukazuje bodový systém

  • 5
Sednout za volant nesmí v současnosti pět tisíc obyvatel Ústeckého kraje. Řídit nemohou kvůli bodovému systému, jenž platí už deset let. Severočeští řidiči se řadí mezi nejvíce neukázněné, maximální počet 12 bodů jich nasbíralo druhé největší množství po Středočeském kraji.

Za dobu existence bodového systému už nastřádalo 12 bodů celkem 8 510 Severočechů.

Kdy řidiči využívají polygon

Na polygon kvůli umazání bodů míří nejčastěji ve chvíli, kdy mají devět bodů a strach o řidičák.
Tři řidiči z Ústeckého kraje se rozhodli až ve chvíli, když nasbírali 11 bodů. Jenže to jim k umazání bodů už nepomůže, neboť podle pravidel nesmí mít víc než 10 bodů.
Zajímavé je, že jeden Severočech se zalekl i jednoho trestného bodu a i ten si jel odmazat.

„Důvod? Je tady aktivní dopravní policie, která si všímá závažných přestupků,“ vysvětluje lapidárně šéf severočeské dopravní policie Jiří Ušák.

„Ono to jistě souvisí i s demografickým složením zdejší řidičské veřejnosti,“ dodal. „Spolu s Moravskoslezským krajem zde žije nejvíc odsouzených lidí, nezaměstnaných, jsou tady sociální problémy...“ doplnil Ušák

Jak souvisí nezaměstnanost s přestupky? „Spíš to souvisí s tím, jací jsou to lidé a jak se chovají,“ uvažuje. Nezaměstnaným dvanáctibodovým recidivistou je třeba Milan Miškovič z Bíliny. Soud ho už šestkrát potrestal za to, že porušil zákaz řízení. Naposledy ho minulý týden poslal do vězení na 5 roků kvůli divoké honičce s policií.

Ženy sice bývají za volantem mnohem klidnější, ohleduplnější a opatrnější než muži, Severočešky však postavením v žebříčku statisticky kopírují muže, více vybodovaných řidiček je opět jen ve středních Čechách a v Praze.

Speciální školení na umazaní bodů řidiči příliš nevyužívají

A statistiky ukazují další zajímavosti. Třeba to, že Severočeši jsou méně ochotní investovat do umazání tří trestných bodů na speciálních školeních. Od roku 2008 tuto možnost využilo 1 774 zdejších řidičů. Více jich bylo v Praze, Středních Čechách i na jižní Moravě, téměř stejně v Moravskoslezském kraji a Zlínském.

„Jezdí sem lidé z Prahy i ze Zlína. Poměr Severočechů a ostatních je zhruba půl na půl,“ řekla pracovnice mosteckého polygonu, kde je možné školení podstoupit. „Školení bývá nad finanční možnosti mnoha zdejších lidí,“ podotkl Ušák. Školení bezpečné jízdy nutné k odečtení bodů stojí bezmála čtyři tisíce korun.

Jedním z lidí, kteří si nechali odmazat body, je Jan V. z Teplicka. Možnosti využil dokonce dvakrát. „Bylo to takové smolné období,“ vzpomíná na přelom roku 2012 a 2013, kdy za nepozorné projetí křižovatky na červenou a zbytkový alkohol nasbíral 10 bodů.

Bodový systém pomohl, míní šéf dopravky

Škola bezpečné jízdy je možná jen jednou za kalendářní rok. Jan V. šel proto jednou na konci roku 2012 a podruhé začátkem roku 2013. Školení začalo přednáškou a instruktáží.

„Pak jsme dostali vysílačky a jezdili po polygonu. Zkoušeli, jak dlouho auto jede ve smyku za sucha, mokra a na ledu, jak se auto chová na pohyblivé stolici, při sjíždění ze zledovatělého kopce. Museli jsme se vyhýbat překážkám,“ říká. Celé to trvalo osm hodin. „Bylo to vyčerpávající, ale stálo to za to,“ dodal Jan V.

Šéf krajské dopravy Ušák je přesvědčen, že bodový systém pomohl. „Přispěl k rovnosti před právem. Když bohatý zaplatil za den pět pokut po tisícovce, ani to nepocítil. Jinému to rozstřelí měsíční finanční možnosti a on je 14 dnů bez večeře. Systém vnesl mezi řidiče spravedlnost,“ míní šéf dopravky.