Severní Terasa, největší sídliště v Ústí, vznikalo jako bydlení pro lidi, kteří přicházeli do města za prací například do chemičky. Dnes je domovem zhruba 20 tisíc lidí.
Od začátku projektování Severky, jak mnozí sídlišti říkají, letos uplyne přesně 55 let. Při této příležitosti ústecké muzeum připravilo výstavu s názvem „Severní Terasa nedokončená“, která přibližuje plány i dobu vzniku lokality.
Název je odvozen od toho, že původní vítězný architektonický model byl mnohem větší než sídliště, které nakonec vzniklo.
„Návštěvníkům ukážeme soutěžní model, schválený projekt, podle kterého se začalo stavět, i konečnou podobu Severní Terasy,“ řekl historik a kurátor výstavy Martin Krsek.
Okrajově se expozice věnuje i dalším ústeckým sídlištím a městu Most. „Výstava je totiž i o ateliéru, který vedl ústecký architekt Václav Krejčí, jenž má významné postavení v české architektuře. Byl jedním z hlavních projektantů nového Mostu,“ dodal Krsek.
Žádná průmyslová „králíkárna“
V 60. letech minulého století se Ústí rozrůstalo do všech směrů a zvyšoval se i počet jeho obyvatel. Propočty statistiků tehdy ukazovaly, že zhruba za 20 let bude mít 100 tisíc lidí.
Severní Terasa nedokončená
|
Městský národní výbor proto rozhodl, že je potřeba další sídliště a v roce 1962 na něj vyhlásil soutěž. V podmínkách bylo striktně stanoveno, že výstavba musí být průmyslová a domy osmipodlažní.
Přihlásilo se 31 týmů z celé republiky, mezi nimi i místní architekti - zmiňovaný Václav Krejčí, Josef Gabriel a Mojmír Böhme. Než Krejčí s kolegy začal podobu Terasy plánovat, šli se podívat, kde budou domy stát.
Uviděli lány žita a výhled na kopce Českého středohoří a Krušné hory. Ten pohled v nich zanechal velký dojem, a rozhodli se proto porušit podmínky a místo průmyslové „králíkárny“ vytvořit příjemný prostor k žití.
Místo osmipatrových domů naplánovali šestnáctipatrové (nakonec se postavily domy o čtyři patra nižší, pozn. red.), ale nechali sídliště obrůst zelení.
„Jádrem jsme učinili park a jednoduše řečeno jsme ho ‚obalili‘ bytovkou. Nebylo snadné to obhájit, pro některé úřady to byla zbytečně ztracená plocha. V té době se nepostavil v republice jediný takový park. A to byla cesta, jak jsme mohli jako architekti pomoci, aby prostředí na sídlišti bylo lepší,“ popsal Krejčí.
Risk se architektům vyplatil
Zariskovat se architektům vyplatilo, se svým návrhem uspěli a soutěž vyhráli. V projektu rozdělili sídliště do čtyř okrsků s celkem 6 240 byty. Každý okrsek měl mít vlastní sociální vybavení včetně školek a škol.
Nezapomínali ani na kulturní vyžití a naplánovali i stavbu kina, hotelu, pošty, rozhlasového studia a sportovišť. Měly stát v samém centru Terasy, ale nikdy nevznikly. Vyrostl jen dnes opuštěný hotel Máj.
„Začátky výstavby sice nepamatuji, protože na Terase žiju třicet let, ale nikdy bych neměnila. Je to klidné místo, nejezdí tu všude okolo auta a autobusy. Nejraději mám asi park, je ideální na procházky. Beru tam i návštěvy, aby viděly, jak to tu vypadá krásně,“ vylíčila paní Jana, která bydlí kousek od centra sídliště.
Lžíce bagrů se do půdy zabořily v roce 1969. Vedení obvodu považuje za začátek tento letopočet, a tak chystá na příští rok oslavy 50 let Terasy. „Chystáme větší oslavu, výstavu, vydání speciální knihy, přednášku a další akce,“ přiblížila starostka obvodu Renata Zrníková.
O tom, že je Severní Terasa vyhledávanou lokalitou, svědčí i ceny nemovitostí a jejich dostupnost. Byty 1+1 nebo 3+1 se tu dají pořídit v průměru od 600 tisíc korun do 1,5 milionu, což je na Ústí dost.
„Naši klienti mají o byty na Severní Terase velký zájem. Jakmile se byty z této lokality objeví, mizí celkem rychle,“ potvrdil již dříve Jaroslav Svoboda z ústecké realitní kanceláře Hypoteam.
