Zámek Wackerbarth

Zámek Wackerbarth | foto: Vinařství Wackerbarth

Saského vína je málo, přijeďte ho ochutnat na zámek Wackerbarth

  • 0
Víno se v Sasku pěstuje poměrně na malé ploše, ale stojí za to. Ochutnat ho je možné na zámku Wackerbarth. Zámeček s belvederem nechal postavit August Christoph hrabě z Wackerbarthu jako místo svého poklidného odpočinku ve stáří v letech 1727 až 1729 podle plánů architekta Johanna Christopha Knöffela.

"Malé vinařství bylo pro hraběte koníčkem a víno elixírem života, zemřel v požehnaném věku 72 let. Protože byl bezdětný, zámek měl pak 35 dalších majitelů. Až v roce 1928 se stal majetkem saského státu," řekl k osmisetpadesátileté historii Michael Thomas, manažer Saského státního vinařství.

Tip na víno

Pokud máte rádi bílá lehká vína, určitě ochutnejte místní Bacchus. Bacchus ze zámku Wackerbarth má svěží lehkou vůni angreštu i grapefruitu. Nejlépe si ho podle doporučení vychutnáte s pikantním jídlem nebo sýrem.

Pokud dáváte přednost červeným vínům, přehlédnout byste neměli místní Dornfelder.

Obě odrůdy česká a moravská vinařství moc nenabízejí.

Kdysi byl zámek prvním "zážitkovým vinařským statkem" v Evropě. Klasické vinařství by zde totiž nefungovalo. V okolí zámku je jen 90 hektarů vinic, za rok v moderním vinařství vyrobí 400 tisíc lahví vína a 180 tisíc sektu. A to je poměrně málo.

"Saské víno vůbec je velmi vzácné, pěstuje se jen na 450 hektarech, což je 0,4 procenta německých vinic. A vína je pouze 0,2 procenta německé produkce," vysvětlil Thomas.

Proto se ve Wackerbarthu nesoustředí na počty lahví a na obchod s markety, ale na malé série pro ty, kteří si pro víno zajedou. Jistě, zdejší víno najdete i v obchodech, ale jen v okolí Drážďan a zpravidla jde o malé stojany a lahve jsou dražší.

A co turisty na zámku Wackerbarth čeká? Mohou si prohlédnout nejstarší saskou výrobu sektu i vín, projít s českým audioprůvodcem sklepy, odhalit taje zrání, zjistit, jak napínavé může být kvašení a při tom ochutnávat víno za tónů hudby. Přijet můžete i na nedělní snídani se sektem a vínem v zámečku s výhledem na vodotrysky, zajít do restaurace a při menu ochutnat tři místní vína. Ta, která vám nejvíce zachutnají, si můžete odvézt.

Slunce zde svítí celý den

Réva na nejteplejším místě Saska roste na 400 let starých kamenných terasách, které si návštěvníci mohou projít. "Slunce na ně dopadá celý den z různých úhlů, takže kameny i dlouho do večera sálají teplo, které udivuje návštěvníky večerních slavností," popsal speciální klimatické podmínky Thomas. Hrozny tak brzy vyraší a kvetou, pozdě se sklízí.

Práce na terasovitých vinicích jsou mimořádně náročné, nedostane se sem

Keře jsou staré 30 až 40 let. "Některé i 90 let a jejich kořeny jsou dlouhé 15 metrů, což vínu dodává aroma a soli. Ty nejstarší keře jsou na svahu Zlatý vůz, odděleně se sklízejí i zpracovávají," vysvětlil Thomas.

Víno z těchto několika nejstarších keřů si pak můžete koupit ve speciální Edici 1950. Nevýhoda je, že je velmi drahá. Vinařství ručí za to, že víno se během výroby nebo skladování nesmíchá nebo nepoplete. "Označený je svah i sudy. Je to otázka naší důvěryhodnosti," podotkl Thomas.

Jak se tam dostat

Zámek Wackebarth leží ve městě Radebeul. Pojedete po dálnici D8 až do Drážďan a posléze směrem na Freital a po dálnici k Míšni. V Radebeulu dojedete k Míšeňské ulici, zabočíte vpravo a po levé straně zanedlouho uvidíte vjezd do vinařství. Na velkém parkovišti můžete auto nechat zdarma.

Dojedete sem i vlakem S1 z Drážďan směrem na Míšeň a vystoupíte ve stanici Radebeul západ. Vinařství je odtud 15 minut pěšky.

Jet můžete i tramvají číslo 4 z centra Drážďan směrem na Weinböhlu, vystoupíte na stanici Zámek Wackebarth.

Otevřeno je každý den od 9:30 do 20 hodin.

Ve sklepích zraje 85 procent bílých suchých a polosuchých vín, jen 15 procent červených. Ochutnat můžete různá cuveé, Müller-thurgau, Kerner, Bacchus, Ryzlink rýnský, Dornfelder, Tramín a samozřejmě i burgundské odrůdy. Sekty August Silný, Hraběnka Cosel a Zámek Wackerbarth. "Sekt zraje 4 až 9 let a poslední 4 týdny dnem vzhůru, aby se do hrdla dostala sedlina. Hrdlo se pak odstřelí, kal vylétne ven," popisuje Thomas.

V restauraci vaří z místních surovin

Při výletu za vínem byste neměli vynechat zdejší vyhlášenou restauraci, kde se podávají jídla z čerstvých surovin nakupovaných v okolí. Jídelní lístek se tedy logicky mění podle toho, co právě roste. Nyní si můžete pochutnat hlavně na chřestových variacích.

"Suroviny jsou nejdůležitější, máme už své ověřené místní dodavatele. Třeba medvědí česnek se pěstuje na farmách a můžete ho koupit na jaře všude. My ale vykupujeme od lidí jen přírodní nasbíraný v lesích," řekl kuchař Mirko Pfuhland, který dříve vařil ve vyhlášeném drážďanském hotelu Hilton.

Práce v kuchyni má "nad hlavu", všechny omáčky i nálevy si vyrábějí sami. Chřestové hody byly vynikající. "Hodně lidí se toho bojí, ale chřest se nesmí rozvařit, musí být al dente. A při vaření je dobré dát do vody kromě soli i špetku cukru a kápnout citron. To je prevence, kdyby byl chřest trošku hořký," poradil Pfuhland.

Jaké víno se hodí právě k vašemu pokrmu, vám zde rádi poradí. A pokud si dáte menu, ke každému chodu vám to nejvhodnější přinesou. Ke smaženým minibiftečkům s tyčinkami chřestu kupříkladu šel skvěle suchý bílý Bacchus 2009. K chřestu na másle se šunkou a holandskou omáčkou suché bílé burgundské 2008 a dezertu, domácí zmrzlině z rebarbory a smetanovému sladkému krému bruleé z chřestu pak polosuchý Ryzlink rýnský kabinet 2009.

Nudit se nebudou ani děti, je tu pro ně hřiště s bludištěm, prolézací vinný sud, dřevěné auto, pískoviště. Ochutnat mohou přírodní bílý a červený vinný mošt. Jeho etiketu si každý rok v soutěži namalují děti samy.