Václav Havel se v minulosti postavil proti prolomení limitů těžby hnědého uhlí v Ústeckém kraji. Na snímku z tiskové konference Zelených, které Havel podporoval (18. května 2009)

Václav Havel se v minulosti postavil proti prolomení limitů těžby hnědého uhlí v Ústeckém kraji. Na snímku z tiskové konference Zelených, které Havel podporoval (18. května 2009) | foto: Dan Materna, MF DNES

S Havlem odešel bojovník proti bourání obcí kvůli těžbě uhlí

Ekologie a boj proti rasismu. Dvě hlavní témata, která rezonovala při všech návštěvách Václava Havla na severu Čech. Bourání obcí kvůli uhlí považoval za nemravné. Latentní rasismus odsoudil při návštěvě kontroverzní zdi v Matiční ulici v Ústí nad Labem.

Při své první návštěvě kraje v roce 1991 byl Havel zděšen. Přijel například na skládku v Chabařovicích, kam se až do roku 1993 ukládaly odpady z chemiček a nikdo nevěděl, co v ohromné hromadě je. Díky kontaktům v zahraničí sehnal peníze na sanaci, která začala v roce 2000. Dnes je ze skládky umělý zelený kopec.

Slzy pro Havla

V roce 2001 si přijel dílo zkontrolovat. "Už to tu vypadá jako Země," pochválil samosprávu a se zájmem sledoval rekultivace, které už vzal na milost. Dříve takovou krajinu nazýval umělou a nevzhlednou.

"Jestli povrchové doly vyrobily tolik jam do země a nejsnazší způsob, jak se jich zbavit, je zatopit je vodou, tak proč by tu nemohl vzniknout kraj jezer," mínil v létě 2001. Zároveň vybídl přítomné ekology, aby jej "motivovali v práci" a upozorňovali ho na ničení přírody, kterému by se mohl postavit.

Naposledy Havel za Ústecký kraj bojoval už jako prezident na odpočinku. V roce 2005, kdy přišla jedna z vln sílícího tlaku na prolomení limitů těžby uhlí a tím zboření dalších dvou vesnic, se razantně postavil za obyvatele, kterých by se těžba dotkla.

Havel proti prolomení limitů

Dopisem požádal v roce 2005 tehdejšího premiéra Jiřího Paroubka, aby v žádném případě prolomení limitů nedovolil. "Kladu si otázku, zda je v dnešních podmínkách jednorázový a bezprostřední efekt těžby hnědého uhlí důležitější než staleté kořeny Horního Jiřetína a Černic," napsal Havel.

Povrchový Důl ČSA se rozkládá nedaleko Litvínova (v pozadí).

Usnesení o územních ekologických limitech přijala vláda v roce 1991. Prezident podepsal i petici za neprolomení limitů.

"Respektuji snahu vlády o prosperitu České republiky jako jednu z důležitých agend správy země. Její povýšení na hlavní ukazatel hodnocení však nesdílím. S velkou nelibostí například sleduji, jak se v naší politice po několikaleté porevoluční přestávce opět zabydlel čtyřiceti lety ověřený technokratický přístup ke krajině, k půdě, k historickému dědictví a k životu vůbec," uvedl Havel v dopise Paroubkovi.

"Pro nás je to velmi špatná zpráva. Václav Havel nám několikrát pomohl a několikrát se nás zastal, když lobbisté začali hovořit o prolomení limitů. Jeho slova pro nás byla důležitá a přínosná," řekl Vladimír Buřt, místostarosta Horního Jiřetína. Postoj Havla byl ale pro řadu lidí kontroverzní a vzbudil nesouhlas, hlavně levicoví politici prolomení limitů žádají.

Havel a Matiční ulice

Ovšem nejvíc rozporuplné reakce na severu vzbudil Havlův výrok týkající se Matiční ulice v Ústí nad Labem. V roce 1998 neštěmická radnice nechala v lokalitě oddělit domy starousedlíků a místních Romů plotem. V prosinci 1998 z toho byla kauza, o níž psala řada světových deníků. A nebyl by to Václav Havel, kdyby se v duchu svého respektu k občanům a občanské společnosti neohradil.

Stavba zdi v Matiční ulici

"Primátor mluví za své voliče a domnívá se zřejmě, že jeho povinností je sdílet i všechny předsudky včetně rasových, které občané v tom jeho městě mají," uvedl Havel na adresu Ladislava Hrušky, tehdejšího prvního muže z ODS, který plot hájil.

Nakonec Havel do Ústí v prosinci 1998 sám přijel a Matiční si prohlédl. "Byl navázán dialog. Je to dobré, i když to ještě není žádné řešení. Zdá se mi, že to není problém jedné ulice v Ústí, ale problém celé společnosti. Pokud chce být společnost založena na občanském principu, musí najít klíč k řešení, jak v rámci státu spolu mohou žít komunity. Romská komunita má jiné historické a kulturní tradice a je nerada izolována," sdělil.

Kdyby to pronesl v létě 2011 na Šluknovsku, bylo by to stejně aktuální.