Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Rytiny z ghetta Terezín rychle mizí, staré fotky je pomohly rozluštit

  12:00aktualizováno  12:00
Členům mezinárodního projektu ghettospuren.de se podařilo rozluštit a popsat rytiny, které vytvořili vězni ghetta Terezín na pískovcových zdech bývalé pevnostní brány Poterna III. Pozůstatky nápisů se experti snaží zmapovat dřív, než zcela zmizí. Pomohl jim v tom i nález fotografií z roku 1945.

Úsek jižní stěny Poterny III v roce 1945. Bývalý vězeň ghetta Terezín Jiří Lauscher pořídil tento snímek krátce po osvobození. | foto: Památník Terezín

„Naše práce se podobala práci detektivů. Kousek po kousku jsme sbírali různá data a sestavovali jsme mozaiku. Kromě fragmentů jmen a několika letopočtů neexistovalo žádné jiné vodítko,“ uvedla urbanistka Uta Fischer, autorka projektu „Terezín 1941-1945 - Materiální svědectví a stopy.

Fotogalerie

Několik čtverečních metrů zdí je posetých jmény, čísly vězňů, ale i zobrazeními například židovského chanukového svícnu, Davidovy hvězdy, nebo portréty strážce ghetta. Opakují se letopočty 1942, 1943 a 1944, kdy byl Terezín nepřístupný okolnímu světu a město bylo přeplněno židovskými vězni.

„Táborový život organizovala židovská samospráva podléhající rozkazům SS. Organizovanou složkou byla i stráž ghetta, takzvaná Ghettowache, která sestávala z vězňů. Ti střežili také Poternu III, aby bylo zabráněno útěkům a pašování,“ přiblížil mluvčí projektu ghettospuren.de Oliver Bradley.

Právě někteří z členů stráže nápisy a rytiny nejspíš vytvořili. Většina z nich nepřežila Osvětim či konec války.

„Společně vytvořili z ponurého průchodu kolektivní vzpomínkové místo, v naději, že se budoucí pokolení tímto způsobem dozví o jejich osudu,“ dodává Uta Fischer.

Za posledních deset let po otevření brány mnohé rytiny zmizely

Rytiny pak byly desítky let nepřístupné, protože v terezínské pevnosti sídlila armáda. Poterna III byla veřejnosti zpřístupněna až v roce 2005. Některé rytiny však poničili vandalové a další podlehly zvětrávání, takže jsou již téměř nečitelné.

Ghetto Terezín

První Židy deportovali nacisté do Terezína v listopadu 1941, od té doby ghettem prošlo více než 150 tisíc Židů.

Mnozí odtud směřovali do vyhlazovacích táborů v Polsku, přímo v Terezíně zemřelo přes 33 tisíc z nich, zejména z důvodu nemocí, špatné stravy a otřesných hygienických podmínek.

V létě 1943 byla hustota obyvatelstva v ghettu 130 370 osob na km², zatímco v Praze to bylo 5 820 osob.

„Jisté části již po několika málo letech otevření a zpřístupnění brány nenávratně zmizely,“ poznamenal Bradley.

Mezinárodní tým expertů pozůstatky z dob ghetta v Terezíně soustavně dokumentuje od roku 2012. V archivech Památníku Terezín při tom šťastnou náhodou objevili i fotografie severní a jižní stěny Poterny III, které krátce po osvobození v roce 1945 pořídil bývalý vězeň ghetta Jiří Lauscher.

I díky nim se podařilo identifikovat několik tuctů jmen a osudů vězňů. Rytiny s popisem si lze prohlédnout on-line na stránkách projektu na dvou interaktivních kartách (severní stěna zde, jižní stěna zde). Brzy to může být poslední možnost, jak rytiny spatřit, protože budoucnost vzpomínkového místa v Poterně III je silně ohrožena.

“Pomocí nových snímků jsme schopni dokumentovat dramatickou zkázu jistých detailů. Za tři, nejpozději za pět let bude již pozdě, proto jsme nyní nuceni provádět preventivní opatření,” zmínil Thomas Danzl z Vysoké školy výtvarných umění Drážd’any, který vede vědecko-restaurátorský výzkum Poterny III.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Společenstvo zvonu vzniklo v dubnu 2013 a hned o měsíc později koupilo za 380...
Policie přijala oznámení, že se v Krupce manipuluje s volebními lístky

Policie se zabývá údajnou manipulací s volebními lístky v Krupce na Teplicku pro nadcházející sněmovní volby. Podezření na obchodování s hlasy mají i sociální...  celý článek

Bezdomovecký příbytek pod Wilsonovým lesem v Brně.
Bezdomovec nechtěl odejít zpod mostu, na policisty vytáhl nunčaky

S pouty na rukou odváděli ve čtvrtek policisté bezdomovce, který nechtěl opustit své obydlí pod mostem v Teplicích. Muž přitom sám policii přivolal, aby...  celý článek

Testování buggyry na autodromu v Mostě.
Spory kvůli protihlukové vyhlášce v Mostě skončí pravděpodobně u soudu

Protihluková vyhláška v Mostě platí více než půl roku, přesto si lidé dál stěžují na hluk hlavně z místního autodromu. Město už uložilo kvůli porušování...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.