Činnost dealerů začala podle spisu fiaskem. Recidivista Václav Kejř z Jirkova, kterého už soudy v minulosti za drogové delikty odsoudily, se na začátku roku 2012 domluvil s Emilem Radošem na nákupu efedrinu. Z něho pak chtěli vyrobit pervitin.
Zajeli za sedmadvacetiletým Vietnamcem Van Hai Nguyenem a pořídili u něj 300 gramů látky. Jenže drogu se jim uvařit nepovedlo, efedrin byl totiž nekvalitní.
Jeden z dalších obžalovaných, Ukrajinec Ruslan Nemeš, se s Nguyenem dohodl na tom, že Kejřovi a Radošovi jako protiúčet vrátí 200 gramů už vyrobeného pervitinu. Vietnamec souhlasil a měsíc nato obchod uskutečnili.
Tím celá spolupráce skupiny začala. Obžaloba uvádí, že Nguyen pak ještě dvakrát Radošovi a Kejřovi prodal za čtvrt milionu korun celkem půl kila pervitinu. Kejř jako nejaktivnější z ústřední dvojice dostal nejpřísnější trest. Krajský soud ho poslal na devět let do věznice se zvýšenou ostrahou. Radoš dostal o rok méně.
Oba s výrobou drogy pokračovali až do svého zatčení. Od Zdeňka Dvořáka nakoupili kilo efedrinu a metamfetamin začali vařit ve Vrskmani u Chomutova v chatce, kterou si půjčili od další obviněné Gabriely Herákové. Dvořák dostal sedm let. Stejně jako Radošovi i jemu přitížilo obvinění z nedovoleného ozbrojování. Policisté u nich při domovní prohlídce našli pistole, k nimž neměli zbrojní průkaz.
Drogu prodali desítkám lidí
Policisté zjistili, že Kejř s Radošem drogu prodali desítkám různých lidí, cena za jeden gram se pohybovala kolem tisíce korun. Kejř sice odmítl u soudu vypovídat, při výslechu se však k činům přiznal.
"Gábina s tím nemá nic společného, seděla u táboráku a opékala si u něj vuřty," tvrdil policistům. Heráková nakonec odešla od soudu nepotrestná.
Kriminálka gang dopadla na konci června 2012. Trio tehdy domluvilo ještě jeden obchod, kdy Kejř s Radošem znovu koupili od Dvořáka kilogram efedrinu. Policie je chytila při vlastním vaření drogy ve zmíněné chatce. Nemeš s Nguyenem vyvázli s mírnějšími tresty, Vietnamec dostal tři roky, jeho ukrajinský kolega dva a půl roku.
Motivem ke kšeftování s pervitinem byl zřejmě nedostatek peněz. Podle spisu Dvořák a Radoš platili každý měsíc jen za různé poplatky či úvěry průměrně 15 tisíc korun. Rozsudek ještě není pravomocný, na místě se proti němu odvolali Dvořák a Kejř. Naopak Nguyen se práva na odvolání vzdal.