Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Lidé na Šluknovsku se bojí rozšíření skládky, sepsali proti ní petici

  9:31aktualizováno  9:31
Lidé z Rožan u Šluknova nesouhlasí se záměrem firmy Marius Pedersen, která chce v obci rozšířit stávající skládku. Sepsali kvůli tomu petici, kterou už podepsaly desítky lidí. Autoři se obávají zápachu, poletujících papírů a igelitů, množství hlodavců, hluku nákladních aut a děr v silnici.
Komunální odpad se do Rožan přestal vozit 1. ledna. (Ilustrační snímek)

Komunální odpad se do Rožan přestal vozit 1. ledna. (Ilustrační snímek) | foto: Radek Miča, MAFRA

„Tohle je rekreační oblast. Půjde o negativní zásah do území a znehodnocení cen našich nemovitostí,“ shrnuje výhrady Jaroslav Mareš, který petici zorganizoval.

On sám bydlí několik desítek metrů od areálu skládky. „Jezdíme sem na čistý vzduch. Ale když se tady skládkoval odpad, vydržel jsem tu dva dny a musel jsem odjet,“ popisuje Mareš.

Komunální odpad se do Rožan přestal vozit 1. ledna. „Od ledna se zde smí ukládat pouze inertní materiál, jako je suť či zemina, aby se skládka zavezla a rekultivovala,“ říká starostka Šluknova Eva Džumanová.

Skládka totiž leží na pozemcích města, které se s firmou nedohodlo na podmínkách zdejšího skládkování, a ta proto od začátku roku odpad vyváží do Osečné na Liberecku.

Skládka v Rožanech je však již zaplněná a firma nyní kvůli tomu žádá úřady o povolení vozit komunální odpad v areálu i na území, které dosud k tomuto účelu nevyužívala. Integrované povolení z roku 2006 stanovilo úložnou kapacitu skládky na 650 tisíc metrů krychlových, teď ji chce firma zdvojnásobit.

Firma chce ukládat až třicet tisíc tun odpadu ročně

„Naším záměrem není rozšíření skládky, nýbrž pouze stanovení reálných kapacit pro skládkování na území, na které byla v roce 1998 zpracována dokumentace EIA a na které bylo vydáno územní rozhodnutí. Historicky vznikla tisková chyba při výpočtu kapacity území a naším cílem je sjednocení uvedených kapacit s již vydanými rozhodnutími,“ tvrdí za Marius Pedersen Hana Hromková.

Jenže záměr firmy počítá s rozšířením skládky nejen uvnitř současného areálu, ale i na zelené louce mimo něj. Investor na ni plánuje svážet 25 až 30 tisíc tun odpadu ročně.

„Pokud bude aktualizovaná úložná kapacita skládkového prostoru využita beze zbytku, můžeme odhadovat příjem odpadů v tomto množství v časovém horizontu zhruba na 20 až 25 let,“ uvedla Hromková.

Kdy chce firma na skládku znovu navážet komunální odpad, zůstává nejasné. V rámci posuzování vlivu na životní prostředí nařídil krajský úřad tzv. velký posudek EIA zkoumající vliv na životní prostředí.

„Dokumentace musí být doplněna o rozptylovou studii, hlukovou studii zahrnující jak hluk z dopravy, tak z činnosti mechanismů při ukládání a manipulaci s odpady na skládce, studii vlivů na veřejné zdraví, hydrogeologický posudek a o výpočet úložné kapacity skládky,“ stojí v rozhodnutí kraje. Proces EIA se tak může táhnout měsíce, ale i déle.

Z ekonomického hlediska šluknovská radnice na ukončení svozu komunálního odpadu tratí. Když byla skládka v provozu, město na skládkovném podle starostky Džumanové vydělalo za rok deset milionů korun. Nyní za pronájem pozemku dostává 200 tisíc ročně.

Firma chtěla, aby Šluknov převzal odpovědnost za škody

Kořeny nynější situace sahají do minulosti. Firma Marius Pedersen původně chtěla pro stavbu nové odpadní kazety využít území staré skládky, kam se navážel odpad už od 70. let minulého století.

„Firma ovšem v návrhu nové nájemní smlouvy trvala na převzetí odpovědnosti města ve výší 15 milionů korun za případné ekologické škody, které by vlivem skládkování na staré zátěži mohly vzniknout,“ řekla Džumanová.

Tento návrh zastupitelstvo v prosinci 2012 zamítlo. O pět měsíců později přišla firma s jinou nabídkou, v níž požadovala o pět milionů nižší záruku. Ani na to zastupitelé nekývli.

„My jsme s tím nesouhlasili, protože to je v rozporu se zákonem o obcích. Ty nemohou poskytovat finanční záruky podnikajícím subjektům,“ podotkla starostka.

Firma pak dala městu výpověď ze svozu odpadu a postupně během dvou let ukládání komunálního odpadu kvůli nedostatečné kapacitě skládky utlumovala.

Autor:


Nejčtenější

Konflikt na koupališti v Dubí se odehrál jinak, tvrdí noví svědkové

Koupaliště v Dubí na Teplicku v den incidentu. NEPOUZIVAT

Zcela jiným způsobem popisují incident na koupališti v Dubí svědci, které oslovil server Romea.cz. Podle nejen romských...

Přesila zbila na koupališti v Dubí muže. Bazén byl plný krve, líčí svědci

Napadený mladík si z obličeje otírá krev. (7. 8. 2018)

Na koupališti v Dubí na Teplicku v úterý skupina útočníků brutálně zbila mladíka. Ten se podle svědka snažil zklidnit...



V Dubí to vře, muže na místním koupališti napadli „přespolní“

Opuchlá tvář, podlitina pod okem, sešité víčko a ústní koutek - tak vypadá po...

Původně malicherná rozmíška mezi dvěma dětmi na brouzdališti v Dubí spustila konflikt, jehož následky bude město řešit...

Koupaliště zavádějí dvojí ceny. To je diskriminační, varuje inspekce

Za napadením nestojí naši Romové, říká starosta Dubí. Na koupališti proto...

Teplice a Krupka nemají plovárnu, a tak se zdejší lidé jezdí koupat do okolí. Tam je pak ale nával a mnozí přespolní...

Kvůli násilí na koupališti v Dubí obvinili ženu. Střety jsou tam běžné

Opuchlá tvář, podlitina pod okem, sešité víčko a ústní koutek - tak vypadá po...

V souvislosti s úterním konfliktem na koupališti v Dubí na Teplicku, který vyvrcholil surovým napadením mladíka...

Další z rubriky

Lesy jsou kvůli suchu barevné jako na podzim. Jaro ukáže, zda stromy žijí

Sucho ničí stromy i na Ústecku. V popředí Mariánská skála.

V Českém středohoří a v Krušných horách to vypadá jako na podzim. Stromy žloutnou a opadávají. Jak moc je poničilo...

Lidé se rozloučili s prvním z trojice vojáků zabitých v Afghánistánu

Pohřeb padlého vojáka Martina Marcina v Chomutově.

S veškerými vojenskými poctami se v poledne konal v Chomutově pohřeb Martina Marcina, prvního ze tří českých vojáků,...

Koupaliště zavádějí dvojí ceny. To je diskriminační, varuje inspekce

Za napadením nestojí naši Romové, říká starosta Dubí. Na koupališti proto...

Teplice a Krupka nemají plovárnu, a tak se zdejší lidé jezdí koupat do okolí. Tam je pak ale nával a mnozí přespolní...

Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?
Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?

Když jsem u nás v kanceláři řekla, že chystám článek o příhodách z dětství, spustila se lavina vzpomínání. Redakce se smíchem rázem otřásala v základech. Jedna si ostříhala řasy, druhá si touhu po papouškovi splnila v bažantnici, třetí nutila mladší sestru jíst mrtvé mouchy… a to není zdaleka všechno!

Najdete na iDNES.cz