Zaměstnanci rozkrádali muzeum čtvrt století, zmizelo devět tisíc věcí

  8:56aktualizováno  8:56
Bývalí zaměstnanci litoměřického muzea rozkrádali jeho sbírky až čtvrt století. Předmětů, které ukradli, jsou tisíce. Vyplývá to z kompletní kontroly a soupisu sbírek, jež po svém nástupu do muzea v roce 2012 nařídil ředitel Tomáš Wiesner. Případ na základě jeho trestního oznámení vyšetřuje policie.

Mezi ukradenými předměty je například tato pruská jezdecká pistole. | foto: archiv muzea v Litoměřicích

„Jde o více než devět tisíc evidenčních čísel. Ještě nemáme uzavřené inventarizace v jednotlivých podsbírkách, ale v naprosté převaze to byly předměty historického charakteru - sklo, cín, keramika, numismatika, plastiky, zbraně. Zkrátka to, co lze obchodovat,“ přibližuje Wiesner.

Co z muzea také zmizelo

Pod jedním evidenčním číslem přitom může být i několik předmětů. Nyní má litoměřické muzeum v centrální evidenci celkem 51 146 evidenčních čísel v pěti podsbírkách.

Vzácné předměty se ze sbírek ztrácely zřejmě od revoluce v roce 1989. „Myslím si, že jde o dobu dvacet až pětadvacet let zpátky. V tomto období jsme narazili na podezřelé odpisy exponátů,“ poznamenal Wiesner, konkrétnější však být nechtěl.

Podle informací MF DNES šlo třeba o podezřelý odpis desítek údajně poškozených cínových nádob, které se měly nechat roztavit. Takový postup však zcela odporuje muzejní praxi, podle všeho se tak někdo snažil zakrýt jejich zmizení.

Krádeže nejvíce postihly podsbírku společenských věd, která má podle právě probíhající inventarizace přes 30 tisíc záznamů. „Už nyní je z dílčích protokolů zřejmé, že z tohoto množství chybí téměř třetina celé podsbírky,“ upřesňuje ředitel.

Vzácný graduál zatím zůstává v Rakousku

Mimořádná inventarizace v muzeu probíhá od podzimu 2012 a podle Tomáše Wiesnera se blíží do finále. „Fyzická inventarizace už s výjimkou herbáře skončila, nyní pokračujeme v kontrole dokladové. Problémem je, že nevíme, kdy se jednotlivé předměty ztrácely, což ztěžuje vyšetřování,“ podotkl ředitel.

Inventury se totiž v minulých letech neprováděly pravidelně, a tak mají muzejníci v dokumentacích některá hluchá místa.

„Například v případě ukradeného středověkého graduálu víme jen to, že zmizel mezi lety 1996 a 2003. V roce 1996 ho u nás studoval americký badatel a v roce 2003 je zachycen prodej graduálu v Mnichově,“ poukazuje ředitel muzea na důsledek chybějících kontrol.

Vzácný graduál z poloviny 15. století sloužící k nácviku zpěvů s žáky v husitském kostele Všech svatých v Litoměřicích se po prodeji ocitl v Rakouské národní knihovně. O jeho navrácení vyjednává odbor archivní správy a spisové služby ministerstva vnitra, v Rakousku však zatím zůstává.

Muzejníci odhadují, že hodnota ukradených věcí je kolem deseti milionů korun, přesnou výši škody ale určí znalci až po dokončení inventarizace.

Na rozkrádání se podílelo víc lidí

„Očekáváme, že do konce května nebo června budeme mít dostatek podkladů, abychom zahájili trestní stíhání vůči skupině osob,“ říká litoměřická státní zástupkyně Kateřina Doušová.

Krádeže zřejmě neprobíhaly organizovaně, ale zaměstnanci rozkrádali muzejní sbírky v průběhu let nezávisle na sobě. „Mohu potvrdit, že nešlo o organizovanou skupinu. Na rozkrádání se podílelo několik různých osob a jejich trestná činnost spolu navzájem nesouvisí,“ upřesňuje Doušová.

Během mimořádné inventarizace vyšla najevo i další zarážející skutečnost.

„Muzeum mělo povinnost nahlásit do roku 2002 seznam položek do Centrální evidence sbírek. To však bývalé vedení splnilo pouze částečně, například z podsbírky společenských věd nahlásilo jen 18 tisíc evidenčních čísel namísto 30 tisíc,“ uvádí Wiesner.

Jeden z hlavních podezřelých již nežije

Ředitel Wiesner už dříve uvedl, že podezření leží na některých bývalých zaměstnancích muzea. Bližší informace však ani on, ani policie s ohledem na vyšetřování sdělit nechtějí. Mezi hlavními podezřelými byl například bývalý restaurátor muzea, který však zemřel při autonehodě.

„U několika osob prověřujeme podezření ze spáchání trestných činů krádeže, zpronevěry a porušování povinností při správě cizího majetku,“ dodává Kateřina Doušová.

Zřizovatelem litoměřického muzea je Ústecký kraj. Jakou mají muzeální sbírky hodnotu, je těžko zjistitelné.

„Sbírky nejsou finančně ohodnoceny. Jednalo by se o velmi nákladný a ekonomicky nehospodárný proces, nehledě na fakt, že mnohé předměty mají těžko vyčíslitelnou kulturně-historickou hodnotu, která nemusí korespondovat s hodnotou účetní,“ řekla před časem mluvčí kraje Magdalena Hanáčková. Hodnota se tak podle ní stanovuje jen odhadem.

Nejčtenější

Sparta - Teplice 0:1, další blamáž, zmar dokonal v závěru Moulis

Sparťanští hráči před utkáním proti Teplicím. Zleva: Srdjan Plavšić, Lukáš...

Fotbalová Sparta je v herních troskách. V jediném nedělním utkání 18. kola Fortuna ligy doma podlehla 0:1 průměrným...

Vyslat pár pluků z Litoměřic, Československo by nebylo, míní historik

Historik Filip Hrbek

V napjaté situaci kolem vzniku ČSR, kdy se pohraničí chtělo připojit k Rakousku, přišel litoměřické posádce rozkaz...

Svah s trhlinami u dálnice D8 skrývá staré sklepy, odhalily sondy

Dopravní omezení na Dálnici D8. Část vozovky je uzavřena kvůli nestabilnímu...

Svah, jehož část v červnu 2013 zavalila dálnici D8 na Ústecku a kde se nyní objevily nové trhliny, ukrývá v podzemí...

Historická vybydlená ulice v Ústí mizí z mapy, zakousl se do ní bagr

Zdevastované domy v Ústí nad Labem v ulici Na Nivách

Začala demolice rozpadajících se bytových domů v ulici Na Nivách v ústeckých Předlicích. Je rozdělena do dvou etap. V...

VIDEO: Chomutovský lob baví až v Kanadě. Junior předvedl originální nájezd

Chomutovská radost po vítězství nad Kometou.

Připomínalo to slavný fotbalový dloubák Antonína Panenky, jen s tím rozdílem, že tentokrát byl aktérem hokejista....

Další z rubriky

Vyslat pár pluků z Litoměřic, Československo by nebylo, míní historik

Historik Filip Hrbek

V napjaté situaci kolem vzniku ČSR, kdy se pohraničí chtělo připojit k Rakousku, přišel litoměřické posádce rozkaz...

Věznice v Proboštově nebude. Protože radní nevědí, jak dům využít, zboří ho

Dům v popředí půjde k zemi, radnice věří, že díky dotaci provede demolici už...

Budova bývalé Geoindustrie v Proboštově u Teplic, kde měla být nová věznice, půjde k zemi. Radnice ji v lednu koupila...

Evropská unie hledá způsob, jak po útlumu těžby podpořit uhelné kraje

Hnědouhelný povrchový důl ČSA a obec Horní Jiřetín

Vůbec poprvé v historii se sešli zástupci tří českých regionů postižených uhelnou těžbou s představiteli Poradní komise...

Najdete na iDNES.cz