Po letním roudnickém třesku se stal novým trenérem, po letech opustil Ovčáry.
Vážně se o postupu nemluví?
Ne. V Roudnici se hovoří o tom, že bychom chtěli hrát do 5. místa. Já bych rád potvrzoval dobrou výkonnost na domácím stadionu, přilákal víc lidí. A když přivezeme něco z venku, je to všechno v plusu a pak bude pohoda v mužstvu.
Neříkejte, že by se vaše vedení postupu bránilo.
Já to řeknu takhle: Kdybyste se zeptal pana Pýchy, dneska asi nejvyššího v Roudnici, tak ten by chtěl jít i do 1. ligy. Takže druhá určitě.
Jak se vám vůbec v Roudnici zamlouvá?
Jsou tady nadstandardní podmínky co se týká trénování. A začínám mít pocit, že to bude nadstandardní také ve funkcionářských postech, když to řeknu kulantně. Doufám, že bude všechno v pořádku, že ukážeme hezký fotbal a že bude všeobecná spokojenost.
Jako hráč v Roudnici skončil Tomáš Hrdlička, jako prezident jeho otec Václav. Co vy na to?
Já se k tom nebudu vyjadřovat, jsem tady čtrnáct dní i s cestou, je to pro mě složité. Vím, že pan Hrdlička je na Libuši a tady by měl pomáhat. Už půl roku za Libuš hraje exslávista Tomáš Kuchař, další záložník Tomáš Hrdlička taky u nás skončil. Šel do Všenor, kde je Jirka Novotný i Zelenka. Prostě se rozhodl takhle, asi i finanční podmínky ho zlákaly.
Jaké jsou další změny v kádru?
Roudnice prošla hodně velkou obměnou. Přišel Šilhan ze Sokolova, který má za Kladno asi 50 ligových startů. Z hostování v České Lípě se vrátil Šmidrkal, z Ovčár jsou tady Mareš, Chalupa, Müller a brankář Rohlíček. Ze Sezimova Ústí máme Kostečku, na zkoušce je tady Soukup, hráč Neštěmic. Změn bylo šest sedm, vytvořilo se zajímavé mužstvo. Lepší průměr zůstal a doplnil se. Mohlo a mělo by to fungovat. Trošku bych potřeboval, aby se to víc sehrálo, zkvalitnilo.
Zajímavé tváře třetiligové RoudniceKarel Kratochvíl 30letý stoper se zkušenostmi z 1. ligy, v níž má 43 startů za Slavii Praha, Kladno a Bohemians/Střížkov. Rok strávil i v kazašské Karagandě, která včera vypadla s Libercem v předkole Ligy mistrů. Jaromír Šilhan 52 ligových startů, 5 gólů, to je vizitka útočníka mezi českou elitou. V lize hrával za Kladno. V červenci 2010 přestoupil do Sokolova, letos na jaře hostoval v Kunicích. Je mu 29 let, měří 191 centimetrů a hra hlavou je jeho předností. Vítězslav Brožík 26letý odchovanec Brozan měl kariéru slušně rozjetou, nasbíral 37 ligových startů a dal 2 góly. Ligu kopal za Teplice, Slovácko, Plzeň, Liberec a Příbram. Od léta 2009 však útočník první scénu opustil a šel níž. Petr Pechatý Talent teplického fotbalu, na Stínadlech dělal v 1. lize třikrát dvojku. 20letý gólman měří 194 cm, před rokem chytal za Most ve 2. lize, ale měl smůlu, že tam zrovna byl mladý a chybující tým. Začínal v Litoměřicích, kde se i narodil. |
Chystáte před srpnovým startem ČFL další posílení?
Ještě jednoho hráče bych si přál.
Na jaký styl vsadíte?
Rozhodně útočný, doma chci vítězit a hrát atraktivně. Ale když jsem se podíval na tabulku, dostali v minulé sezoně 68 gólů, což je třetí čtvrté nejhorší mužstvo v ČFL. Proto jsem si přivedl obranné typy a chci dostávat co nejmíň gólů, co nejvíc dávat. Venku budeme hrát zodpovědně na nulu.
Máte profesionální tým?
Kdepak, všichni chodí do práce nebo do školy, trénujeme od šesti večer. Někdo nedělá, ale celkově jsme furt poloprofesionální.
A vy?
Já mám taky zaměstnání, pracuji v Praze ve sportovní firmě do pěti odpoledne a pak odjíždím na trénink. Prodáváme dresy, kopačky, míče, všechno kolem fotbalu.
Netoužíte se v trenérské kariéře posunout výš, třeba až do 1. ligy?
A víte, že upřednostňuji nejdřív práci a pak fotbal? Je to samozřejmě zápřah, vím, že trenérské řemeslo je složité, jednou jste tady a za půl roku jinde. Beru to v uvozovkách jako profesionálního koníčka, snažím se dělat to nejlepší.
Proč jste odešel z Ovčár?
Byl jsem tam celkem pět let, dva roky v divizi, pak jsme postoupili do ČFL. Bohužel v 58 letech zemřel majitel pan Ondrák, ikona českého fotbalu, který do toho dával peníze ze svého. Vytáhl Ovčáry z pralesní ligy až do ČFL a stoprocentně věřím tomu, že kdyby byl dneska naživu, budeme hrát o postup do 2. ligy. Vždyť už se tam mluvilo i o stadionu, bohužel to nestihl. Tím, že to takhle smutně skončilo, už fotbal nemá kdo financovat. A proto je v Ovčárech krajský přebor. Když v minulé sezoně hrály Ovčáry s Roudnicí, hodili mi laso pan Musílek s panem Dohnalem. A já na to kývl.
Nejlepší hráčské časy jste zažil v Liberci. Jak na ně vzpomínáte?
Byla to éra trenéra Petržely, neznámé mužstvo vybičoval k nadstandardním výkonům. Nebyli jsme tak techničtí, ale všechno jsme ubojovali, uběhali. Tehdy tam byli Láďa Maier v bráně, Slávek Hodúl, Pepa Jinoch, Martin Hašek, Pepa Obajdin, já, Rampáček. Když se dělila federální liga na českou a slovenskou, postupovalo 5 týmů a my skončili pátí. Bohužel se mi pak v Liberci stal úraz, půl rok jsem nehrál, musel jsem odejít. Postupně jsem šel kariérou níž. Byl jsem na půl roku v Teplicích za pana Cermana, na Bohemce, končil jsem v Neratovicích 2. ligu a pak v Ovčárech, kde jsem začal trénovat.
Na teplických Stínadlech jste v neděli prohráli 0:2 s Teplicemi, pro které to byla generálka na ligu. Jak váš výkon hodnotíte?
Nechtěl jsem, abychom vybouchli nějakým šíleným výsledkem. A ostudu jsme neudělali. Místní brankář Pechatý, který u nás chytá, nás několikrát perfektně podržel, do budoucna v něm Teplice mají zajímavého gólmana.
Tepličtí si stěžovali, že jste je pokopali. Co vy na to?
Do Roudnice přišli hráči, kteří nesnášejí prohrávat a jdou do toho jako buldoci. Jestli jsou někdy možná maličko neohrabaní nebo domácí byli o trošičku rychlejší, to patří k souboji. Ale neviděl jsem žádný zákeřný faul. Moji kluci hráli na sto procent a dva dny nebudou moct chodit.
