Máte za sebou velmi odlišné druhy staveb. Baví vás více stavět domy, sportovní haly nebo složité průmyslové konstrukce?
Sportovní haly a průmyslové stavby jako takové mají na starost kolegové, teď stavíme Trojský most s předpjatými závěsy, pro který jsme dělali ocelovou konstrukci, a mosty, to je zase úplně jiný obor. Já osobně dělám hlavně ony předpjaté konstrukce, tedy ty, kde se přenáší síla do táhel, čímž se konstrukce vylehčuje a zlepšuje. Dobře jsou ta táhla vidět na stavbě O2 Arény, u chomutovského stadionu je zase předpjatá střecha. Teď se Trojský most bude zvedat, na to se těším.
Janatovy stavby na severu Čech
|
Inspiroval jste se pro vaše uznávané konstrukce někde v zahraničí? Máte nějaký vzor?
V tomto směru je na špičce španělský inženýr a architekt Santiago Calatrava Valls, jehož dílem je například most Alamillo v Seville, Město umění a věd ve Valencii nebo Umělecké muzeum v Milwaukee. Ten je vzorem a inspirací nejen pro mě, ale i celou Evropu.
Jak vás napadlo chomutovskou halu zavěsit právě na obloukový nosník?
Architekt Jindřich Smetana, který je můj kamarád, chtěl, aby hala v předhůří Krušných hor měla podobný tvar. A pak jsme potřebovali stavbu ekonomicky výhodnou. Když si představíte, že na rozpětí 70 metrů byste museli mít vazník vysoký nejméně sedm metrů, tak by celkově hala byla mnohem vyšší, mnohem dražší při stavbě a stejně tak později při vytápění. Když jsme ale udělali oblouk a zavěsili ho, tak vazníky jsou jen dvoumetrové, takže je to mnohem levnější a ten oblouk je navíc krásný. Měli jsme tu výhodu, že se stavělo na volném prostranství, takže jsme si toto úžasné řešení mohli dovolit.
Vaše konstrukce jsou elegantní, ale na první pohled působí jako velice lehké a křehké. Měl jste někdy neklidné spaní, aby všechno dobře dopadlo?
Ne, když stavba běží, je to příjemný adrenalin, zhruba jako v horolezectví. V momentě, kdy stavba roste, je to šílený tok problémů a nečekaných překážek. Přitom je člověk příjemně nastartovaný, právě jako když lezete po skále. Je to opravdu sport. Moc pěkný, já to mám rád.
Nikdy se nestalo, že byste projekt kvůli nějakým nečekaným překážkám chtěl vzdát?
Naopak, člověk se dostane do takového "rauše", že to chce dokázat a všechno mu to dojde až zpětně.
Kterou svoji stavbu máte nejraději nebo na kterou se těšíte?
Baví mne, co právě dělám. Dokončili jsme právě koncertní sál v plynojemu ve Vítkovicích, připravujeme rekonstrukci nové sportovní haly v Holešovicích, budeme stavět 250 metrů vysoký stožár kousek od Vlašimi. Také nás oslovil investor z Izraele, abychom mu připravili koncepční návrh na multifunkční halu pro 10 tisíc diváků v Tel Avivu. Uvidíme, jak to dopadne.
Dnes jste jedním z nejuznávanějších českých statiků. Jak jste začínal?
Na začátku nás bylo sedm kamarádů z hutního projektu. Po revoluci firmy projektové kanceláře zavřely, tak jsme založili firmu Excon. Začínali jsme se stavbou věží pro telefonní operátory a po celé zemi jich vztyčili přes 2 tisíce. Na tom jsme trošku zbohatli, do firmy postupně přibrali mladé lidi. Dnes jich máme 25 a jsme největší firmou v zemi.
