Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Na „lázeňské“ hrával hrstce lidí na klarinet, dnes celou slavnost řídí

  11:22aktualizováno  11:22
Ze zahájení lázeňské sezony v Teplicích udělal Přemysl Šoba s týmem z domu kultury za 15 let akci pro desetitisíce lidí. MF DNES se zajímala o to, jak se takováto obří slavnost chystá.

Přemysl Šoba s klarinetem, s nímž na zahájení lázeňské sezony hrával swing. | foto: Martin Adamec, MAFRA

Když se Přemysl Šoba v polovině 90. let poprvé zúčastnil zahájení teplické lázeňské sezony, šlo o celkem komorní akci určenou převážně pro místní obyvatele.

Jako klarinetista hudebního souboru Clarinet Society tehdy hrál na Zámeckém náměstí. „Dali jsme si stojánky pod strom na trávu, kolem nás si stouplo asi 80 lidí a my tam hráli náš komorní swing,“ vzpomíná.

Šoba je nynějším ředitelem Domu kultury Teplice, který od roku 2001 každoroční lázeňskou slavnost organizuje. „Rozrostli jsme se do největší městské slavnosti minimálně v severních Čechách,“ pochvaluje si.

Co, popřípadě kdo, podle vás bude největším tahákem na letošním zahájení lázeňské sezony?
V rámci hudebního programu vystoupí asi 60 účinkujících a kdo z nich bude největším tahákem, to záleží na vkusu jednotlivých návštěvníků. Pro někoho to může být dechovka s Josefem Zímou, pro jiného skupina Buty, pro další zase Láďa Křížek s Citronem. Naším mottem je nabídnout pro každého něco.

Když jsem viděl jména účinkujících, přišlo mi, že jste se letos vydali trochu alternativnější cestou než výběrem z mainstreamových kapel. Příkladem může být třeba Lenka Dusilová nebo Alice s Danem Bártou. Byl to záměr?
My jsme nikdy nechtěli, aby u nás vystupovaly hvězdy typu Karla Gotta či domácí kapely Kabát. To jsou interpreti, kteří jsou schopni své koncerty vyprodat, a není důvod je dávat lidem zadarmo. Přesto i letos máme známá jména, jako například Václava Neckáře, ale současně plno regionálních a alternativních kapel. Program je žánrově velice pestrý.

Jak bylo složité zajistit na letošní akci účinkující?
Na jednu stranu je hodně interpretů a kapel, kteří se nám nabízí. My se snažíme vybírat ty, kdo tu ještě nebyli. U známých jmen je vždy složité najít optimální poměr mezi cenou a kvalitou, nechceme platit přemrštěné honoráře. A na konci května je už v proudu festivalová sezona a po celé republice se koná ve stejný den několik akcí, takže se i musíme kapelám trefit do volných termínů.

Kolik scén bude na letošním zahájení a kde budou stát?
Bude zase pět hudebních scén: na Ptačích schodech, za domem kultury, na zámku, na náměstí Svobody a Mušle v Šanovském parku. Plus musíme počítat Zámecké náměstí s historickým řemeslným trhem či zámecké nádvoří s historickým uměním, jako jsou například šermíři. Na Krupské ulici se zase předvedou pouliční umělci. Hudebních scén je tedy pět, ale středisek zábavy je mnohem víc. K dispozici bude samozřejmě přehledná mapka.

Chystáte oproti minulým rokům nějaké novinky?
Otevírání lázeňské sezony je tradiční akce, která už má daný a vžitý koncept z hlediska pódií a dramaturgie. Tohoto scénáře se snažíme držet, žádnou zásadní novinku nepřipravujeme. Jen dolaďujeme drobnosti, například jsme rozšířili počet informačních míst.

Kolik lidí se podílí na přípravě programu a hladkém průběhu akce?
Dům kultury má zhruba 50 zaměstnanců a všichni jsou do pořádání nějakým způsobem zapojeni. Někdo se tomu věnuje celý rok, jiný přímo na akci. Plus k tomu musíme připočítat desítky brigádníků pomáhající s pořadatelskou službou, ochranou nebo obsluhou jednotlivých scén. Jednou jsme spočítali, že pracovně na zahájení lázeňské sezony, tedy včetně vystupujících umělců a stánkařů, je několik tisíc lidí. Z toho odvozujeme i počet návštěvníků, který se počítá na desetitisíce. Ovšem hrozně těžko se tento počet odhaduje, protože lidé stále korzují a přesouvají se.

S jakými největšími problémy jste se letos při přípravě museli potýkat?Největší oříšek je vše zorganizovat a zajistit tak, aby takto velká slavnost co nejméně zasáhla do běžného chodu města a jeho obyvatel. V pondělí během odpoledne by už nemělo být znát, že o víkendu proběhla ve městě takováto obří akce.

Před pěti lety měla akce rozpočet 4 miliony korun, když třetinu pokrylo město z rozpočtu, další třetinu dodali sponzoři a tu poslední stánkaři. Jak to bude letos?
Rozpočet se nemění řadu let, včetně DPH to je asi 4,5 milionu korun. Pozitivní je, že ta část, kterou platí město, se snižuje a už to není ani třetina této částky, není to ani celý milion. Je to tím, že se zvyšuje zájem stánkařů, a tedy i jejich příspěvek do rozpočtu. Podíl sponzorů je zhruba stejný.

Jaký ročník měl podle vás zatím největší úspěch?
Úspěch akce závisí na počasí, takže největší návštěvnost je v letech, kdy neprší, není zima, ale nesmí být ani tropická vedra. To je důležitější než samotný program a organizační zajištění.

Jak si samotnou akci užíváte vy? Korzujete mezi scénami, nebo jste zavřený v kanceláři a vše dozorujete?
Každý z našich zaměstnanců má konkrétní úkol, já mám to štěstí, že si mohu užívat korzování a snažím se mít přehled o všech místech.



Nejčtenější

V Českém Švýcarsku hořelo, správci parku našli ohniště a odhozené špekáčky

V Národním parku České Švýcarsko vypukl požár. Na místě zasahoval hasičský...

V oblasti Smrkového kopce nedaleko Pravčické brány v Českém Švýcarsku v úterý hořela lesní hrabanka. Zásah hasičů trval...

Nechte dohořet i s nájemníky, reagují lidé na opakované požáry v paneláku

Hasiči museli už desetkrát vyjet k likvidaci požáru v domě v Třebušické ulici...

Už desetkrát museli hasiči v tomto měsíci likvidovat oheň v domě v Třebušické ulici na litvínovském sídlišti Janov, což...



Plány na rekreační ráje u Mostu a Ústí narazily na problém s pozemky

Současný pohled na Jezero Most a jeho okolí

Vize, kterak se okolí nových jezer Most a Milada v dohledné době promění v rekreační letoviska a dají silný impulz...

Německá zbrojovka otevřela kvůli armádnímu tendru pobočku na Ústecku

Německá zbrojovka chce v Česku vyrábět bojová vozidla

Jedna z největších světových zbrojovek Rheinmetall otevřela svou pobočku v České republice, konkrétně v Trmicích na...

V lomu na Mostecku se topili otec se synem, zachránit se povedlo jen dítě

Vodní nádrž Matylda v Mostě.

Na koupališti mosteckého Benediktu se odpoledne topil otec se synem. Muže se nepodařilo ani přes několik desítek minut...

Další z rubriky

Po největší tuzemské havárii tramvaje ležel mezi mrtvými, otec ho vytáhl

Na fotce je z profilu pan Jindřich Mach, který jako pětiletý přežil tramvajové...

Minulý týden uplynulo 71 let od největšího tramvajového neštěstí v dějinách země. V Ústí zůstalo v roce 1947 po havárii...

Rumburk se rozhodl zachránit Lužickou nemocnici sám

Rumburská nemocnice, areál V Podhájí

Rumburk se pustil do záchrany ztrátové Lužické nemocnice poté, co se nepodařilo dohodnout její převzetí Ústeckým krajem...

Na hradě zajistili uvolněný skalní masiv, podložili ho dubovými klíny

Správci národního parku museli zabezpečit posunutý šestitunový pískovcový blok.

Zabezpečit posunutý šestitunový pískovcový blok u vstupní cesty na skalní hrádek Šaunštejn museli ve středu správci...

Najdete na iDNES.cz