„Rád bych do krajského města na severu Čech vrátil šikovné mozky, které třeba odešly za prací do zahraničí,“ plánuje ústecký rodák.
Proč jste byl vlastně odvolaný z místa prezidenta Aera Vodochody, kde jste byl sedm let?
Akcionáři chtěli posílit manažerský tým Aera o někoho s celoživotním leteckým backgroundem, jehož jméno a kontakty Aeru pomohou v dalším rozvoji.
Ladislav Šimek
|
Byl to pro vás šok, nebo jste to čekal?
Věděl jsem o tom, že k tomu v dohledné době dojde, ale přesné načasování jsem neznal.
Co má nový šéf, který nastoupil po vás, za úkol?
To je samozřejmě hlavně otázka pro něho a pro akcionáře, ale s ohledem na to, že těžiště dalšího rozvoje Aera bude kolem projektu L39NG (nová generace podzvukového cvičného letounu Aero L-39 Albatros – pozn. red.), tak předpokládám, že hlavně toto. Ale samozřejmě Aero má spoustu dalších programů ve spolupráci s prakticky všemi významnými výrobci letecké techniky, tak i rozvoj těchto programů bude velmi náročný.
Považujete své působení v Aeru za úspěch?
To ať raději hodnotí jiní, ale pamatuji, že v Aeru byl problém se získáním nových zakázek. Současná firma má dobře vybudovanou pozici na globálním trhu a o zakázky rozhodně není nouze. Podstatné ale je, že se podařilo zahájit nový program, nástupce slavného Albatrosu, který podle všech ohlasů nejen z řad stávajících zákazníků budí velký zájem. V neposlední řadě se podařilo posílit klíčové činnosti, které letecká fabrika potřebuje, například v oblasti engineeringu. Aero za celou dobu narostlo cca o 80 procent zaměstnanců, tržby rostou a v dalších pár letech porostou ročně zhruba o jednu miliardu korun, takže celkově bych hodnotil, že mé působení ujde.
Proč jste skončil i jako prezident Českého svazu leteckého průmyslu?
Jednak, technicky vzato, mé působení ve funkci skončilo tím, že jsem skončil v Aeru. V představenstvu i v pozici prezidenta jsou zástupci členských firem, nikoli fyzické osoby. Přestože se v oblasti leteckého průmyslu asi budu pohybovat i v budoucnu, pozice prezidenta by měla být spojena s vysokým mandátem.
V leteckému průmyslu se tedy chcete nadále pohybovat?
Pracuji na pár příležitostech v oblasti leteckého průmyslu, jsou zatím ve fázi jednání, ale rozhodně se od letectví nechci vzdálit. Myslím, že moje přidaná hodnota je jak v oblasti realizační (výroba a řízení dodavatelského řetězce), tak, a to zejména, v oblasti obchodní. Myslím tím zejména mimoevropské regiony.
Čemu jste se po odvolání věnoval? Dal jste si dovolenou?
V osobní rovině jsem se začal věnovat tomu, na co jsem v posledních 18 letech ve vysoké manažerské pozici neměl tolik času. Sport, četba a odpočinek. Dovolenou si dávám nyní s dětmi a celkově si užívám klidnějšího tempa života, i když aktivit mám stále spousty.
Zaslechl jsem, že jste nyní vstoupil do byznysu s informačními technologiemi. O co jde?
Jde o (re)start-up projekt, který revolučním způsobem řeší práci s informacemi. Tím, že jsem po dlouhá léta působil jako manažer, vidím, jak současné přehlcení informacemi má za následek dezorientaci v problémech, ztrátu viditelnosti souvislostí a brutální závislost na nejrůznějších nástrojích, které sice řeší jednotlivé problémy, ale tím přispívají k dalšímu přehlcení daty. Náš projekt, jehož duchovním otcem je Mojmír Macek, neřeší to, jak big data uklidit, uspořádat a prezentovat, řešíme to, jak odfiltrovat spousty neužitečných dat a od samého počátku je uspořádat do všech souvislostí a přitom podpořit základní procesy dané organizace.
Mojmír Macek je váš kamarád od dětství. On je také Ústečan, i proto bude mít vaše společná firma sídlo v Ústí?
V Ústí i dalších městech je spousta mozků, které se bohužel často stěhují do Prahy. My necítíme potřebu toto dále prohlubovat, naše kanceláře v Ústí a ve Zlíně mají své opodstatnění a patriotismus zde také hraje velkou roli.
V Ústí sídlíte prý proto, že tu cítíte potenciál v trhu práce. Opravdu lze najít na severu Čech schopné zaměstnance do IT technologií?
Jistě. A nejde ani o ty, kteří by brouzdali po trhu práce, chceme oslovit i ty, kteří třeba za prací odešli jinam, velmi často do zahraničí, a nabídnout jim dobrý důvod se vrátit.
Kolik lidí budete zaměstnávat?
Teď je to 12 lidí, do budoucna to jistě bude více, ale hlavní část lidí bude s námi pracovat na bázi franšízantů, svobodných expertů a specializovaných partnerských firem.
Můžete laicky vysvětlit čemu se vaše firma bude věnovat?
Firma Sitewell bude rozvíjet svůj hlavní produkt Eira. Je to systém, který označujeme jako Teamware, systém pro řízení spolupráce, něco s čím se v Čechách ani v Evropě asi nesetkáte. Jde o inteligentní integrovanou databázi, která má funkcionality řešící fungování firemních procesů. Obsahuje například workflow, správu dokumentů, řízení aktivit, a to s ohledem na organizační a projektovou strukturu a při dodržení těch nejpřísnějších bezpečnostních požadavků. Navíc umožňuje přístup k datům z jakéhokoliv mobilního zařízení. Eliminuje například riziko ztráty nebo odcizení dat zaměstnancem, problém duplicit a nekonzistencí mezi daty, nutnost generování spousty reportů a v neposlední řadě přispívá k výraznému zvýšení efektivnosti a zabraňuje zpoždění jednotlivých úkolů. Poskytuje absolutní přehled o průběhu plnění jednotlivých úkolů napříč celou organizací a tím například umožňuje, aby se porady a další schůzky nemusely věnovat kontrole stavu plnění, ale smysluplným činnostem s přidanou hodnotou.
Je pravda, že chcete působit i v zahraničí? Jaké máte plány?
Rozhodně, Eira je globální projekt, od roku 2017 plánujeme expanzi za hranice Česka a Slovenska.
V osobním životě milujete adrenalinové závody. Minulý rok v listopadu jste absolvoval maraton v chilské poušti Atacama a tím jste se jako teprve druhý Čech dostal do prestižního Grand Slam Clubu. Toto ocenění získají běžci, kteří se zúčastní maratonů na všech kontinentech a navíc i na severním pólu. Běžel jste ještě nějaký další závod po tom v Jižní Americe?
Ano, po svém „posledním“ maratonu jsem letos běžel ten pražský a nevzdávám se myšlenky zorganizovat maraton v Iráku (Šimek do Iráku často létal na pracovní cesty za Aero - pozn. red). Zatím tomu ale brání určité administrativní překážky.
Sám organizujete seriál adrenalinových závodů pod názvem Magor. Letos už jste uspořádal Děčínského magora, byl náročnější než ten loňský Ústecký magor?
Zejména dvojnásobné přeplavání Labe v docela slušném proudu budilo respekt. Několik borců využilo i pomoci „převozníka“. Výškové převýšení, nádherné vyhlídky, ale myslím, že i brodění Ploučnicí a finální souboj s vodním dělem byly jak pro soutěžící, tak pro diváky zajímavé.
V srpnu v Brné odstartuje 3. ročník Ústeckého magora, budou nějaké změny oproti loňsku?
Novinkou je, že v noci 12. srpna bude startovat noční závod, zatímco den poté denní závod. Základní část trasy, tedy stoupání po přeplavání Labe na vrchol údolí, bude podobná, ale novinkou je mírné prodloužení trasy a chystáme novinky i v cíli. Zápas v bahně a bohatá hudební produkce jsou samozřejmostí.
