Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Z Ústí jsme odejít museli, říká žena, která pracovala na atomové bombě

  8:23aktualizováno  8:23
Čtyřiadevadesátiletá Američanka Lilli Hornigová patří mezi poslední žijící vědce z legendárního projektu Manhattan, projektu, jehož náplní byl vývoj první atomové bomby světa. V rozhovoru s historikem Martinem Krskem vzpomíná, jak se k němu jako rodačka z Ústí nad Labem dostala.

Portrét Lilli Hornigové z roku 2014. Ústecké muzeum otevře 18. srpna výstavu fotografa Paula Savianiho Shůry, který mimo jiné představí i tuto osobnost. | foto: Paule Saviani

„Věděli jsme, že Němci pracují na své bombě - byli by bláhoví, kdyby ne. Myslím, že v té době se konečným použitím mnoho lidí nezabývalo. Celé úsilí mělo jasně daný cíl - získat funkční bombu. Asi jsme si mysleli, že všechny problémy se vyřeší samy. Představa, že bychom měli bombu na někoho svrhnout, se nikomu nezamlouvala,“ komentuje Lilli Hornigová po 70 letech „svůj díl“ na tisícovkách obětí jaderné exploze v Japonsku.

Fotogalerie

Kde jste se přesně narodila?
V Drážďanské ulici (dnes Masarykova). Myslím, že číslo domu bylo 51, ale každopádně ten dům už nestojí. Mám za to, že byl zničen za války; před pár lety se ho můj syn se snachou snažili najít, ale už tam nebyl. (Dům stojí, byl ale přečíslován na číslo 70 - pozn. red.)

Z jaké pocházíte rodiny?
Mí rodiče byli Erwin a Rascha Schwenkovi. Tatínek se narodil v Praze, ale vyrůstal ve Vídni. Maminka pocházela z tehdejšího Ruska; narodila se ve Slonimu (dnešní Litva), ale vyrůstala v Lodži, Varšavě a ve Lvově. Oba moji dědečkové pracovali v textilním odvětví, jednoho z mála otevřeného v té době i pro Židy. Maminka byla lékařkou, ale praxi vedla pouze krátce. Druhá její sestra byla lingvistkou v Kyjevě. Zmizela v letech 1933 až 34 v rámci stalinských čistek. Nejmladší sestra byla zubařkou, ale praxi rovněž nevedla. Zmizela i s babičkou ve Varšavě v roce 1941 nebo 1942.

Objev české stopy

Neznámou „českou stopu“ na vývoji atomové bomby odhalila 70 let po jaderných hrůzách v Japonsku náhoda.

Letošní výročí za ní přivedlo do amerického státu Rhode Island newyorského fotografa Paula Savianiho. Po celém světě fotografoval pro svou výstavu aktéry bombardování Hirošimy a Nagasaki.

Když si při portrétování povídali, zjistili, že mají jako společné téma Ústí nad Labem, kde Paule dvakrát fotil a Lilli se narodila.

Saviani od středy vystavuje v ústeckém mutzeu a historikům na Lilli Hornigovou zprostředkoval i kontakt (původní článek zde).

Jak se vaši rodiče dostali do Ústí?
Rodiče se potkali v Erlangenu v Bavorsku, kde maminka studovala lékařskou fakultu a tatínek tam získal doktorát z chemie. Vzali se ve Vídni přesně v den, kdy vypukla první světová válka. Tatínek nejdříve pracoval jako výzkumník v Kaiser-Wilhelm Institutu v Berlíně a maminka byla lékařkou v jedné velké berlínské nemocnici. V roce 1916 tatínek získal práci jako výzkumný chemik v Rakouském spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí.

Co se vám vybavuje z rodného města?
Na rané roky strávené v Ústí mám velmi živé vzpomínky. Drážďanská ulice byla rušné místo, uprostřed vedla tramvajová linka a všude byla spousta chodců. Jednou z atrakcí, na které jsem vždy čekala v okně našeho obývacího pokoje, byla velmi stylová dáma, která nosila elegantní kabát s obrovským kožešinovým límcem stejné barvy, jako byli její dva afghánští chrti, kteří ji vždy doprovázeli. Obecně bylo Ústí spíše špinavé průmyslové město, ačkoli okolí si vybavuji jako velmi krásnou krajinu. O nedělích jsme si tramvají vyjížděli podél Labe na skálu nad řekou, kde byla malá restaurace a kde jsme se setkávali s přáteli.

Co vedlo k vašemu odchodu z Ústí?
V březnu 1929 jsme se odstěhovali do Berlína. Odešli jsme pryč v důsledku vládní politiky s cílem zbavit se cizinců, obzvláště Němců a Rakušanů, aby Češi mohli získat lepší práci. (Rodiče Lilli Hornigové si ponechali i po vzniku Československa rakouskou státní příslušnost - pozn. red.)

Lilli Hornigová

Lilli Hornigová se narodila 22. března 1921 v Ústí nad Labem. Do tajného výzkumného střediska atomových zbraní se dostala jako manželka uznávaného chemika Donadla Horniga, který patřil do nejužšího výzkumného týmu.

I ona brzy dostala důležitý vědecký úkol. Pracovala na vývoji plutonia pro pumu Fat Man (Tlusťoch), která 9. srpna proměnila Nagasaki v apokalyptické místo. Kvůli zdravotním rizikům pak byla přeřazená do oddělení výbušnin.

Přihlížela prvnímu zkušebnímu atomovému výbuchu světa. Ohromena jeho ničivou silou pak podepsala petici vědců, která vyzývala prezidenta USA, aby bombu nepoužil na lidské cíle. Má 13 pravnoučat a žije v USA ve městě Providence.

V Německu to ale pro Židy nebylo tehdy bezpečné.
V Berlíně jsme žili do roku 1933. Tatínek pracoval ve farmaceutické firmě Schering-Kahlbaum (pro tuto společnost mezi prvním na světě syntetizoval ženský hormon estrogen - pozn. red.). Blízký kolega ho varoval, že jeho jméno figuruje na seznamu lidí, kteří mají být posláni do koncentračního tábora. Firma mu pak zařídila práci na pobočce v New Yorku.

Jak jste se jako „holka z Ústí“ dostala až k atomové bombě?
S rodiči jsem žila ve státě New Jersey a v roce 1942 nastoupila na Harvard na postgraduální práci. Tam jsem hned první den poznala Donalda Horniga. O rok později jsme se vzali a oba jsme pracovali na válečných projektech. Na jaře 1944 jsme byli požádáni, abychom odjeli do Los Alamos (tajné výzkumné centrum v Novém Mexiku). Don navrhl a vyrobil „jednotku X“, která odpálila plutoniovou bombu, a já pracovala na návrhu vysoce explozivních tvarovaných náložích nebo na čočkách, které obklopovaly radioaktivní jádro.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jaroslav Foldyna, volební lídr ČSSD v Ústeckém kraji
Volby nám prohrála centrála, ne mé fotky s Nočními vlky, říká Foldyna

Jaroslav Foldyna je v Ústeckém kraji jediný ze čtyř poslanců ČSSD, který ve volbách obhájil svůj mandát. „Je potřeba si přiznat, že řada prosazovaných věcí...  celý článek

Mach a Šebestová na známkách
Hrdinové Adolfa Borna ožívají na vystavených poštovních známkách

V lounském oblastním muzeu si lidé nyní mohou připomenout jednoho z nejvýraznějších českých výtvarníků posledních dekád, Adolfa Borna. Výstava představuje méně...  celý článek

Vchod problematického děčínského paneláku v Zelené ulici, jehož součástí je...
Nemáme kam jít, žehrají sociálně slabí nájemníci z domu hrůzy v Děčíně

Několikrát zde hořelo, před dvěma lety tu měli štěnice. Panelový dům v Zelené ulici je nejproblematičtějším domem v Děčíně. A ze tří městem vytipovaných domů...  celý článek

Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?
Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?

Tragický případ z minulého týdne nejspíš pohne českými zákony o pěstounské péči.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.