V panelovém domě v ústecké čtvrti Krásné Březno došlo na začátku září k mohutnému výbuchu.
Následoval požár, při kterém vyskočil z okna 59letý muž a na místě zemřel. Z policejního vyšetřování vyplývá, že měl dlouhodobé osobní problémy, které se rozhodl řešit sebevraždou.
Ještě předtím však úmyslně zapálil svůj byt v 6. podlaží. Událost připomněla srpnový tragický požár v Bohumíně, při němž po žhářském útoku zemřelo 11 lidí. Šest jich uhořelo a dalších pět se zabilo poté, kdy vyskočili z okna v 11. patře paneláku.
Jak se vůbec mají lidé zachovat při požáru výškové budovy? Je lepší zůstat uvnitř bytu, nebo se pokusit dostat ven? A měly by být panelové domy lépe vybaveny proti požárům?
V rozhovoru MF DNES odpovídá Milan Tabi, vrchní komisař Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje, který pracuje jako specialista v oblasti stavební prevence.
Jak se mám zachovat, pokud bydlím ve výškové budově a dojde v ní k požáru?
Pokud zjistíte, že došlo k požáru v panelovém domě, měl byste okamžitě přivolat pomoc, a to zavoláním na tísňovou linku 150, popřípadě 112. Pokud hoří přímo v bytě, ve kterém se nacházíte, a je to zároveň možné, měl byste se pokusit požár uhasit. K tomu lze využít například přenosné hasicí přístroje. Je ale důležité nepřeceňovat své síly, pokud se hašení požáru nedaří, je třeba rychle varovat ostatní, odejít pryč z bytu a zavřít za sebou dveře, aby se oheň nešířil dál do domu. Jestliže požár vznikne na chodbě nebo je chodba již natolik zakouřená, že je nemožné po ní odejít na volné prostranství, měl byste zavřít dveře, utěsnit je například vlhkým ručníkem, případně prostěradlem, aby kouř nepronikal rychle dovnitř bytu, a dále na sebe upozorňovat přijíždějící hasiče, kteří budou provádět evakuaci osob z objektu. A to například máváním pomocí bílého ručníku.
Při požáru v bytě se obecně doporučuje zůstat uvnitř do příjezdu hasičů a neotvírat dveře. Můžete vysvětlit proč? Co když bude hořet v celém bytě a dostanu se jen na balkon, jak se mám zachovat tam?
Záleží na tom, zda se jedná o začínající požár, požár bytu nebo požár na chodbě. Pokud nemohu opustit byt z důvodu zakouření únikové cesty, musím zajistit, aby mě projevy požáru, tedy kouř a teplo, neohrožovaly. Tím mohu získat čas do příjezdu hasičů. Proto se doporučuje dveře neotvírat a utěsnit je, aby se zplodiny z hoření v bytě ke mně nedostaly po co nejdelší dobu, a nedošlo tak k přímému ohrožení. Případné otevření okna může mít za následek vznik komínového efektu, kdy se zplodiny hoření budou dostávat do nezasaženého bytu a podobně. Rovněž na balkoně může být člověk ohrožen zplodinami hoření a padajícími hořlavými předměty. Základní doporučení je proto pobyt při zemi, kde je předpoklad, že se člověk bude nacházet pod tzv. neutrální rovinou a mělo by zde být k dispozici více kyslíku potřebného k dýchání.
Milan Tabi
|
Dobře. A co když podobná situace nastane například v hotelu?
Tam je situace trochu odlišná. Z hlediska požární bezpečnosti jsou hotely charakteristické především tím, že jejich návštěvníci objekt dobře neznají a především v nočních hodinách může být jejich informování o vzniklém požáru komplikované. Z tohoto důvodu jsou hotely vybaveny řadou protipožárních zařízení, která mají za úkol detekovat požár, vyhlásit požární poplach, popřípadě i řídit evakuaci. Dále v těchto objektech bývá vyškolený personál, který je seznámen s tím, jak při požáru postupovat. Hotely mají navíc zpracovanou dokumentaci požární ochrany, kde je požární bezpečnost řešena.
Určitě se setkáváte i s tím, že lidé v případě požárů bytů postupují špatně. Co rozhodně nemám v případě požáru ve svém bytě dělat?
Pokud dojde k požáru, tak člověk, který na ně není trénovaný, jedná ve velké panice. Je důležité zachovat klid a rychle reagovat na danou situaci. Zamyslet se nad tím, co mohu v dané chvíli udělat tak, abych ochránil sebe a pomohl ostatním. Nejdůležitější je přivolat pomoc a poté se řídit pokyny zasahujících hasičů. Často se ale stává, že lidé pokyny hasičů nerespektují, a tím komplikují celý průběh zásahu. Nejúčinnější ochranou před požáry je prevence, je tedy potřeba se vždy zamyslet nad tím, co můžeme udělat pro svou bezpečnost a bezpečnost svého okolí. Základem je zejména správné parkování před domem a udržování volných přístupových cest, udržování protipožárních zařízení v provozuschopném stavu, volných únikových cest v objektu a také neskladovat v bytě nebezpečné materiály.
Po tragickém požáru v Ústí nad Labem se v internetových diskuzích objevily názory laiků, kteří doporučovali mít doma v paneláku pro jistotu přivázané lano k topnému tělesu a v případě požáru ho použít k evakuaci. Skutečně může takové lano lidem zachránit život? Je vůbec reálné na něm sešplhat o patro níže?
Použití vlastních lan se nedoporučuje, toto řešení je velmi nebezpečné a pro spoustu osob, například pro starší lidi nebo děti, v praxi i neproveditelné. K evakuaci osob v panelových domech jsou určeny především únikové cesty. U nižších paneláků, zpravidla do výšky 22,5 metru, hasiči mohou evakuovat osoby jak vnitřní únikovou cestou, tak pomocí výškové techniky. Je velmi důležité, aby příjezdové cesty k domu nebyly ucpané a požární technika se k nim dostala, což platí i u nástupních ploch pro požární techniku. U vyšších budov jsou zase zřízeny takzvané zásahové cesty, které hasičům poskytují po stanovenou dobu ochranu před účinky požáru, a umožňují tak záchranné a hasební práce. Rád bych upozornil, že únikové cesty musejí zůstat trvale volné, tedy bez výskytu předmětů, které mohou evakuaci bránit, a zároveň zde nesmí být předměty, které přispívají k intenzitě požáru.
Další možností, jak si zachránit život v případě požáru ve vyšším patře, jsou hasicí přístroje, kterými jsou dnes domy běžně vybaveny. Musejí tyto přístroje procházet pravidelnou kontrolou? A měli by si je lidé koupit i do bytu?
Z hlediska normových požadavků bývají panelové domy vybaveny vnitřními hydranty nebo jsou ve společných prostorech umístěny přenosné hasicí přístroje. Tyto prostředky musí být samozřejmě schváleného typu pro použití v ČR a musí být minimálně jednou ročně ověřena jejich provozuschopnost. Na trhu je dnes už i řada ručních hasicích prostředků, které nepodléhají žádné pravidelné kontrole, ale těmi uhasíte jen malý začínající požár.
Existují nějaké protipožární či hasicí systémy, které bych si mohl jako obyvatel paneláku nechat nainstalovat do bytu? Případně jaké?
Jedním z požadavků na stavby je jejich požární bezpečnost. V České republice musí být požární bezpečnost staveb prokázána požárněbezpečnostním řešením nebo obdobným dokumentem. Projektant musí už v návrhu stavbu navrhnout tak, aby odolala účinkům požáru, byla zajištěna možnost včasné evakuace osob a umožňovala zásah jednotek požární ochrany. Vámi zmíněné systémy samozřejmě existují, ale je důležité, aby jejich provedení projektoval odborník, který dokáže posoudit všechny požadavky, které jsou na takové systémy kladeny, a aby byly schváleny pro použití v České republice. Lokální systémy zatím nejsou v Česku masově využívány a předpisy na úseku požární ochrany je nepožadují. V zahraničí (zejména v USA) se ale již objevují. Proti klasickému stabilnímu hasicímu zařízení, jehož činnost je zajišťována například pomocí diesel-elektrického agregátu, se většinou jedná o zařízení, které je napájeno klasickým veřejným vodovodem za stanovených podmínek.
Jsou podle vás bytové panelové domy v Česku dostatečně chráněné proti požárům? Kontroluje to někdo?
Požadavky na panelové domy z hlediska požární bezpečnosti nejsou u všech objektů stejné, záleží na tom, kdy byly domy postaveny. Bezpečnostní předpisy totiž neplatí zpětně. Přísnější požadavky se zavádí až rekonstrukcí. Zákon o požární ochraně stanovuje požadavky na zajištění požární bezpečnosti fyzickým i právnickým osobám a jejich plnění je případně kontrolováno v rámci výkonu státního požárního dozoru. Je však třeba upozornit na skutečnost, že s ohledem na ústavně zaručené právo nedotknutelnosti obydlí nemůže hasičský záchranný sbor kraje provádět kontroly bytových jednotek občanů. Zde záleží na každém z nás, případně i na společenství vlastníků jednotek, jak se budeme chovat ve vztahu k požární ochraně.
12. února 2018 |
