„Bylo to opravdu krásné, každý den koncert v jiném městě, užívali jsme si všechna vystoupení, hlavně atmosféru při nich,“ říká sbormistr Jiří Holubec.
Jak vůbec vznikla myšlenka vyrazit na turné do Mexika?
Osobně jsem v Mexiku už několikrát byl, hrál a dirigoval. Díky tomu mám kontakt na svého mexického přítele a kolegu sbormistra Alberta Alvarada Reyese, který diriguje dětský sbor Niňos Cantores del Estado de México. Pan Alvarado několikrát navštívil se svým sborem Českou republiku, a tak jsme se po letech dohodli, že na oplátku vyrazíme letos my do Mexika.
Musel si sbor financovat všechno sám?
Cesta byla přibližně ze dvou třetin financována z peněz účastníků, ale opravdu významně nám vypomohla sama univerzita. Stravu, ubytování a další věci přímo v zemi hradila mexická strana, protože členové sboru bydleli v tamních rodinách. Díky tomu nahlédli tam, kam se běžní turisté nikdy nepodívají.
Kde všude jste v Mexiku zpívali?
Odzpívali jsme všech jedenáct koncertů přímo v Mexico City nebo v jeho okolí, což znamená do dvou set kilometrů okolo. Kromě koncertování jsme navštěvovali i různá historická místa nebo města. Vždy jsme dopoledne někam dojeli, měli prohlídku, nestačili si ani oddechnout a hned přišel večerní koncert. Po koncertu přišla cesta zpět do rodin, která trvala občas i dvě tři hodiny, a ráno zase vstávání a cesta za dalším dobrodružstvím.
Chorea Academica
|
Zpívali jste pouze české písně?
Ne, to ne. Repertoár byl složen z rozmanitých stylů, což znamená skladby české lidové, skladby českých autorů, ale i mexické písně a písně ve španělštině. Byla to rozmanitá směsice od klasických skladeb Händelových a Smetanových až ke skladbám lidovým. Sbor se učil repertoár průběžně od jara a na podzim jsme měli soustředění, kde bylo vše dopilováno.
Co mělo největší úspěch?
Mexičané jsou na takové ty rychlejší skladby, takže z české tvorby to byly lidovky. Nejvíc se samozřejmě líbilo, když sbor zpíval španělsky, to se vždy ozval aplaus. Složení zpívaných písní se měnilo koncert od koncertu, protože vše bylo potřeba přizpůsobit délce vystoupení. Občas jsme se totiž střídali s mexickým sborem a náš čas byl omezený.
Pro sbor musel být zážitek zpívat v zámoří...
Atmosféra při koncertech je tam jiná než u nás. Když skončí koncert tady, lidé se rozejdou, ale v Mexiku ne, tam nám házeli na jeviště kytky, chtěli se s námi fotit, třeba i hodinu po skončení koncertu. Člověk si připadal jako velká hvězda.
A jaký byl největší nekoncertní zážitek?
Pokud to budeme brát z pohledu památek, pak pravděpodobně archeologická naleziště. Navštívili jsme například Teotihuacán s krásnými pyramidami nebo vykopávky města Tenango. Skvělé bylo i to, že jsme navštívili města a městečka, kam se turisté běžně nepodívají. Byla to malebná místa, kde se o nás místní královsky postarali, naplánovali výlety, navařili pro nás tradiční jídla a věnovali nám veškerý svůj čas.
Co čeká sbor v nejbližší době?
Čekají nás vánoční koncerty, což bude pro sbor dost náročné, vánoční čas je časem zpěváků, ti si v prosinci neodpočinou. Nás čeká myslím pět koncertů v Ústí nebo v jeho nejbližším okolí. Budeme například zpívat s filharmonií v Teplicích nebo odehrajeme koncert na schodech ústecké pedagogické fakulty.
