Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Pravěké stavby odhalí při pohledu z výšky i barva obilí, říká šéf muzea

  11:04aktualizováno  11:04
Jak se objevují zapomenuté památky pomocí letecké archeologie, přibližuje výstava fotografií v roudnickém Podřipském muzeu. „Chceme představit nejvýznamnější archeologické lokality nejenom na Podřipsku, ale i v širším okolí,“ říká v rozhovoru pro MF DNES archeolog, amatérský letec a ředitel muzea Martin Trefný.

Ředitel Podřipského muzea Martin Trefný. | foto: Pavel Křivohlavý, 5plus2.cz

Otázka na úvod, co to je letecká archeologie?
Je to výškový monitoring zemského povrchu, tedy vyhledávání archeologických lokalit z výšky pomocí pozorování takzvaných „porostových příznaků“.

Fotogalerie

Můžete tento termín blíže vysvětlit?
Porostové příznaky jsou stavy změněného růstu rostlin nebo změněné barvy rostlin nad archeologickými lokalitami. Uvedu to na příkladu jednoduché polozemnice pravěkého obydlí, která byla částečně zahloubena pod úroveň terénu. Postupem času se do prohlubeniny opuštěné stavby dostala hlína z okolí. Tato půda má odlišný charakter, barvu i chemické vlastnosti než podloží. Na místě, kde se pod povrchem nachází zahloubená část původního pravěkého obydlí, jsou jiné podmínky k růstu rostlin.

Jak to prakticky vypadá?
Například obilí roste na takovýchto objektech jinak, je vyšší a má jiné zbarvení. Díky tomu, že se nad každým z objektů nějakého bývalého sídliště nebo nad každým z hrobů dávného pohřebiště objeví příznaky, které lze z výšky velmi dobře rozpoznat. Tímto způsobem se zejména ve fázi růstu a zrání obilí dají lokalizovat pravěké objekty, pohřebiště, liniové stavby sídliště a tak dále.

Používají se i další metody rozpoznávání?
Letecká archeologie k detekci nepoužívá jen porostové příznaky, ale i určité specifické jevy, jakými je například odlišné vysychání mokré půdy nad bývalými objekty nebo různá rychlost tání sněhu nad liniovými objekty. Díky tomu je letecká archeologie schopna určit například polohu valů okolo bývalých hradišť.

Je nutné mít na leteckou archeologii letadlo?
Letadlem se sice tato disciplína zrodila, avšak dnes je zde letadlo spíše archaismem a finančně zatěžující záležitostí. Nyní máme k dispozici řadu moderních a velmi dobře dostupných možností. Díky internetu se jednoduše dostaneme k různým satelitním nebo lidarovým snímkům. Obrovský průlom přinesly i drony, které jsou velmi dostupné a lze z nich pořídit stejné snímky jako z letadla.

Které významné památky na Podřipsku se podařilo pomocí letecké archeologie objevit?
Příkladů je mnoho. Podřipsko je úrodnou oblastí, kde na každém druhém poli roste obilí nebo je jinak zemědělsky obhospodařované. Díky tomu můžeme pozorovat množství opevněných i neopevněných sídlišť, pohřebišť, redut vojenských opevnění, dělostřeleckých postavení z 19. století a dalších objektů, které mohou pocházet jak z nejhlubšího pravěku, tak i z dob před sto lety. Třeba u obce Černouček nedaleko Roudnice nacházíme hrob z pátého století před Kristem, tedy z rané doby laténské. Byl zde pohřben nějaký výše postavený člověk a v hrobu se zachovala honosná opasková zápona. Hrob byl obehnán obrovským čtvercovým příkopem o délce 12 metrů. Tento významný objev byl vykopán v devadesátých letech. Velmi důležitý je i dvorec v nedalekých Ledčicích, který pochází z rozhraní 12. a 13. století. Jednalo se o zemědělskou usedlost, kde jsme objevili archeobotanické zbytky vína, které dokládají, že vinná réva se zde pěstovala už řadu let před Karlem IV.

Martin Trefný

  • ředitel Podřipského muzea v Roudnici nad Labem
  • na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze vystudoval obor klasická pravěká archeologie
  • zabývá se archeologií doby železné v oblasti střední Evropy a antického Středomoří, věnuje se výzkumu etruského města Tarquinie
  • přednáší na teologické fakultě UK v Praze, externě působí na UJEP v Ústí, učí na katedře archeologie univerzity v Hradci Králové
  • je nadšeným amatérským pilotem a spolupracuje se zakladatelem české letecké archeologie Martinem Gojdou

Pohledem z výšky jste zkoumali i místo, kde je podle Václava Hájka z Libočan pohřben praotec Čech...
Pole u kostela svatého Matouše ve Ctiněvsi, které je v českých legendách a národní mytologii spojováno s místem posledního odpočinku praotce Čecha, jsme probádali před pár lety. V roce 2006 se nám v této významné lokalitě podařilo objevit velký čtvercový liniový objekt, prozkoumali jsme ho a praotec to není. Při výzkumu jsme zde ale objevili ještě hrob z doby římské, kde jsme našli dvě krásné terčíkovité spony.

Daří se pomocí letecké archeologie stále objevovat nové objekty?
V poslední době jsme objevili velké archeologické lokality na území obcí Bříza nebo Polepy. Ještě jsme je však neprozkoumali, neboť nyní se upřednostňuje archeologický průzkum lokalit, které jsou ohroženy stavební činností. Tak byla například v době stavby dálnice nedaleko Straškova objevena velice důležitá nekropole ze starší a mladší doby bronzové.

Kdy se zrodila letecká archeologie?
Počátky jsou spjaty s druhou světovou válkou a leteckým monitorováním situací důležitých pro vojenské účely. Právě na těchto snímcích archeologové poprvé začali zjišťovat, že pohled z ptačí perspektivy může poskytovat informace i pro jejich vědní obor. V západní Evropě se proto hned po válce začala letecká archeologie rychle rozvíjet.

A co u nás?
U nás byla situace naprosto odlišná. V každém leteckém archeologovi totiž bolševický režim spatřoval potencionálního narušitele hranic, který se pokusí ilegálně opustit zemi dělníků a rolníků. Všechny lety se proto musely několik měsíců předem přesně naplánovat a povolení bylo vydáváno pouze na deklarovaný den a čas. V případě špatného počasí měl archeolog prostě smůlu, musel žádat znovu a opět dlouho čekat na povolení. Větší rozvoj letecké archeologie u nás proto nastal až po roce 1989.

V Podřipském muzeu je ode dneška do 5. června k vidění výstava nazvaná Archeologie a dálkový průzkum krajiny, jež je zaměřena na právě leteckou archeologii. Co na ní návštěvníci uvidí?
Diváky čeká na padesát fotografií, kde uvidí snímky z lokalit Ledčice, Černouček, Ctiněves, Straškov a dalších. U některých míst uvádíme lokaci a u jiných ne. Není to chyba, nýbrž záměr. Některým lokalitám by totiž přílišná publicita mohla uškodit, zejména kdyby se o nich dozvěděli ničitelé archeologického dědictví.

Kdo je autorem leteckých snímků?
Autorem všech snímků na výstavě je profesor archeologie Martin Gojda, který je zakladatelem a doyenem letecké archeologie na území Čech. Hodně fotografoval na Podřipsku, které bylo od pravěku hustě osídleno. Díky tomu, že nyní je tato oblast zemědělsky hodně využívanou plochou, dají se zde velmi dobře pozorovat porostové příznaky.



Nejčtenější

Plechovka vyhozená z auta může jeho majitele připravit o sociální dávky

Ilustrační snímek

Žena v Litvínově vyhodila z jedoucího auta plechovku a pořádně tak zavařila muži, který ho řídil. Když totiž strážníci...

KVÍZ: Poznáte české a moravské hrady? Vyzkoušejte se, ať v létě nebloudíte

012

Regiony iDNES.cz přinášejí další z kvízů, v nichž si ověříte, jak znáte naši zemi. Tentokrát můžete poznávat české a...



Je tu diskriminace, nemáme kam jít, protestují lidé z končících ubytoven

Z demonstrace u ústeckého obchodního centra Forum proti vystěhování obyvatel ze...

S hesly „Domov pro všechny“ nebo „Ulice není řešení“ přišlo ve čtvrtek navečer demonstrovat na ústecké Kostelní náměstí...

Očištěný rozhodčí Vaňkát chce zpět do ligy: Berbr není temnota

Fotbalový rozhodčí Zdeněk Vaňkát.

Pracoval u policie, mával 1. fotbalovou ligu, šéfoval svazu v Ústeckém kraji. Najednou střih. Zatčení, obvinění z krytí...

V Ústí po střetu s trolejbusem zemřel řidič auta, dvanáct lidí se zranilo

Srážka trolejbusu a dodávky v Tylově ulici v Plzni.

Řidič osobního automobilu zemřel v neděli časně ráno v Ústí nad Labem po střetu s trolejbusem. Muž z neznámých příčin...

Další z rubriky

Litoměřice dopravním průzkumem zjistily, že lidé chodí nejvíc pěšky

Stará radniční budova v Litoměřicích.

Téměř osmdesát procent obyvatel Litoměřic a spádových obcí má v rodině minimálně jedno auto, kolo vlastní jen polovina...

Ruiny historického nádraží v Duchcově půjdou k zemi, už není chráněné

Zdevastovaná budova starého vlakového nádraží v Duchcově.

Historická 120 let stará budova nádraží v Duchcově, která byla až do roku 2016 pod ochranou památkářů, má před sebou...

Plechovka vyhozená z auta může jeho majitele připravit o sociální dávky

Ilustrační snímek

Žena v Litvínově vyhodila z jedoucího auta plechovku a pořádně tak zavařila muži, který ho řídil. Když totiž strážníci...

Najdete na iDNES.cz