Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zákaz islámu by pomohl radikálům, upozorňuje ve své knize politolog

  8:01aktualizováno  8:01
Rudolf Kučera, politolog z ústecké univerzity, představil knihu Islám a politika: Vznik a vývoj islamistické ideologie. Zamýšlí se v ní i nad nynějším vývozem islámu z arabských zemí do Evropy a třeba i mírovými aspekty této víry. „Není to práce z religionistiky, ale politické filozofie,“ upřesňuje.

Politolog Rudolf Kučera, autor knihy Islám a politika: Vznik a vývoj islamistické ideologie. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

„Teroristé dnes většinou vycházejí z islamistické ideologie. To byl i důvod, proč jsem svou knihu napsal, abychom pochopili jejich důvody pro útoky,“ říká Rudolf Kučera.

Fotogalerie

Můžete pro laika rozvést, o čem vaše kniha je?
Popisuje vznik, vývoj a současný stav islamistické ideologie. Je totiž velký rozdíl mezi islámem a islamismem, to je nutné mít na paměti. Islamistická ideologie je fenomén, který se dlouho vyvíjel. Dnes má velmi zásadní podobu totalitní ideologie, která oslovuje miliony lidí v Africe, na Blízkém východě a bohužel i v Evropě.

Jaký je tedy rozdíl mezi islámem a islamismem?
Islám je světové náboženství, které respektuji, protože má i své mírové poslání. Islamismus je pak určitý jednostranný specifický výklad svatých textů islámu, takže koránu a sunny. Onen výklad je jednostranný v tom, že zdůrazňuje a vyzvedává averze, nenávisti a násilné přístupy k jiným náboženstvím, takže slouží jako myšlenkové pozadí a motiv pro terorismus. Je to již ideologie, která má určitý politický zájem, to znamená ovlivnit věřící muslimy, aby bojovali s nevěřícími a jejich světem, který je interpretován jako nepřátelsky zaměřený vůči jejich víře.

Rudolf Kučera (*1947)

  • politolog a pedagog
  • působí na ústecké univerzitě a na CEVRO Institutu v Praze
  • vystudoval filozofii a historii
  • v roce 1984 založil časopis Střední Evropa
  • v letech 1993–2003 byl ředitelem Institutu politologických studií v Praze
  • v roce 2014 obdržel od ministerstva obrany osvědčení o „účasti v odboji a odporu proti komunismu v době nesvobody“

Co je k tomu vede?
Hlavně ideologie, která jim vysvětluje svět jako místo, kde byl islám dlouhodobě utlačován, a proto je potřeba s tím bojovat. Je tu jednostranný výklad toho, co je džihád – násilný boj na obranu víry, muslimský věřící musí bojovat s nepřátelsky zaměřenými silami a používat jakékoliv metody. Je tomu tak například v základní podobě islamistického hnutí salafistů, které je bohužel silné i v Evropě. Salafismus už v době svého vzniku, tedy zhruba ve 12. století, schvaloval mučení a zabíjení a dodnes tato ideologie inspiruje a teroristé se k ní hlásí.

Mohou islám a demokracie fungovat dohromady dlouhodobě?
To je vážná otázka, musíme si uvědomit, že islám je světové náboženství a nejlidnatější islámskou zemí na světě je Indonésie, pak je to například Indie a další. Například v Indii žije islám s indickou demokracií vcelku dobře. Takže vždy záleží na tom, kde to je, kdy a za jakých okolností. Problémem je arabský islám, kde vznikla islamistická ideologie. Centry jsou třeba Sýrie, Irák a Afghánistán.

Jakou roli ve „vývozu“ islámu hrají silné arabské země jako Saúdská Arábie, Kuvajt, Sýrie či Libanon?
Když vezmu například první zmiňovanou, tak Saúdská Arábie je země, která má patronát nad Mekkou a Medinou – centry muslimů. Financuje stavbu mešit po celém světě nebo rozmnožování koránu, ale jako stát není zdrojem ohrožení pro Evropu. Již dávno tu ale vznikl směr wahhábismus, který je nepřítelem evropském demokracie. Je to tak, že některé muslimské země se snaží s islamismem bojovat a potlačovat ho. To byl třeba Egypt, ale za cenu diktátorství prezidenta Mubáraka. Pak přišlo Arabské jaro, prezident byl odstraněn a islamismus ve volbách okamžitě zvítězil. Neprobíhají tedy jenom boje mezi islámem a demokracií v Evropě, ale i uvnitř arabských států, mezi islámem, který nechce nikoho dobývat, a tím, který tento cíl má.

V evropských zemích zase vzrůstá, možná jako obrana, nacionalismus. Někdo by mohl říct stejně jako ve 30. letech 20. století. Jde o ten stejný nacionalismus, nebo jsou zde rozdíly?
Podle mého názoru ne, ten nacionalismus, který se v souvislosti s migrační vlnou oživil, je uměle vyvolaný politický fenomén. Krize využili některé politické strany a jedinci, aby si získali volební úspěch. Můžeme si vzít příklad z nedávné historie, kdy do Evropy taktéž přicházeli uprchlíci a vlnu nevole to nevzbudilo. Válka v Jugoslávii byla krutá, mnoho lidí utíkalo z Kosova nebo Bosny a Hercegoviny do Evropy, kam jich uteklo zhruba půl milionu a všechno muslimové. Mnozí v Evropě zůstali a nevyvolalo to problémy, protože uprchlíci byli chápáni jako lidé utíkající před válkou a ohrožením života, kteří potřebují pomoci. Nikdo se neptal, jakou mají víru. Tehdejší politická garnitura nerozlišovala a nepodněcovala vášně ve veřejnosti. Dnes, ač my tu máme zhruba desítku migrantů, politické elity to hrubě zneužívají a vyvolávají strachy, obavy a úzkosti, co všechno se v souvislosti s muslimskou migrací může stát. Samozřejmě tím neumenšuji a neomlouvám násilnosti, které teroristé v Evropě provedli, když se však podíváme blíže, tak velké procento z útoků provedli samotní občané evropských států, kteří měli za sebou muslimské pozadí, ale ten fenomén je opravdu mnohem složitější. Určitě to není tak, že s migrační krizí sem přišli teroristé, pár jich mezi nimi bylo, ale většina ne.

Jaký máte názor na kvóty pro přijímání uprchlíků a na to, jak se k nim Česká republika, Polsko nebo Maďarsko stavějí?
Upřímně si myslím, že jako nápad to bylo špatné. Vzhledem k tomu, že tyto země jsou mladé a strachy z migrantů jsou velké. A vytvářet tlak na přijímání migrantů zákonitě vyvolal protireakci. Racionálně ale určování kvót mělo svůj význam. Státy jako Itálie, Francie nebo Německo se musely vypořádat s miliony uprchlíků a domnívaly se, že středovýchodní státy jim pomohou a podle svých možností si někoho vezmou. Ukázalo se ale, že to nejde. Často se teď mluví o Dublinu IV, který hovoří o kvótách, ale ne přerozdělování migrantů, ale administrativy s nimi spojené.

Asi bychom se měli zastavit u pojmu Dublin IV. Ne každý mu rozumí...
Musíme si uvědomit, že když migrant přijde, musí požádat o status uprchlíka, což je právní pojem a zdaleka ne všichni na něj dosáhnou. Přidělen je jen tomu člověku, který prokáže, že byl ve své zemi v ohrožení života, a musí se to samozřejmě ověřit všemi dostupnými prostředky. Ekonomické migranty nemusí přijímat žádný stát, ty může okamžitě poslat zase domů. Některým je po prozkoumání jejich situace přidělen status uprchlíka nebo dočasná právní ochrana. Dočasná právní ochrana zajišťuje člověku pomoc až do chvíle, kdy například válka v jeho zemi pomine, pak se musí zase vrátit domů. Jenže připomínané evropské země jsou zaplaveny administrativou a nestíhají. Podle Dublinu IV by si tak každá evropská země měla vzít určitý počet běženců ne k trvalému pobytu, ale ke zpracování jejich žádostí. Soudy a úřady jsou například v Německu přetíženy, protože si tam desetitisíce uprchlíků stěžují, že nedostaly azyl, a odvolávají se.

Množí se však nejen teroristické útoky, ale i násilí na ženách páchané migranty...
Přicházejí sem často lidí z primitivních společností, hlavně tedy ti, co jdou z Afriky, kde například znásilnění ženy nebo její napadení není trestný čin. Oni vůbec nechápou, že přišli do země, kde je právní řád, který toto nedovoluje. Nedělají to kvůli nenávisti k Západu nebo západní civilizaci, oni se prostě chovají tak, jak jsou zvyklí. Vůbec také nechápou, že v Evropě není legální mnohoženství, a argumentují, že všechny své manželky si vzali legálně, jenže ne podle evropského práva, ale podle šaríi. Zde se mu ale vysvětluje, že jednu si musí vybrat a tu si vzít, nebo vzít všechny manželky a odletět s nimi zpátky. Viděl jsem jeden dokument, kde si muž nakonec jednu ženu vybral a pojal ji úředně za manželku, ale tu druhou si nastěhoval za roh, aby ji mohl navštěvovat, tvrdil totiž, že obě miluje a chce s nimi být.

V roce 2014 vyhlásila teroristická organizace z Iráku Islámský stát. Ten si dosud uzurpoval náboženskou autoritu nad všemi muslimy, prováděl teroristické akce. Proč podle vás k vyhlášení došlo a má takové uskupení šanci přetrvat, byť to nyní vypadá, že je poraženo?
Určitě šanci má, protože je založeno na principu víry v jednu věc, tedy na islamismu. Jeho bojovníky tedy můžete vojensky porazit a řadu jich zlikvidovat, ale nikdy nelze vymýtit takovou totalitní ideologii. Díky bohu za vojenské porážky, ale bohužel tento fenomén zlikvidovat nemohou. Islámský stát se nyní přesunul do Afriky a zde působí. Co se týče Evropanů, kteří se k Islámskému státu přidali, tak část si osvojila ideologii boje proti Západu. Jistá část tam ale šla paradoxně pro peníze, protože Islámský stát platil příchozím obrovské peníze, takže si tam lidé chodili vydělat.

Jaká je budoucnost Evropy? Nastane „podvolení“ se islámu, jak o něm píše třeba beletrista Michel Houellebecq?
Já si opravdu nemyslím, že nastane podvolení, a opravdu se mi nelíbí, když někteří i seriózní lidé mluví o islamizaci Evropy. Vadí mi to například na kardinálu Dukovi, proto také souhlasím s dopisem Svatému otci, aby mu neprodlužoval mandát. K islamizaci Evropy opravdu nemůže dojít, stalo by se to jen v jediném případě, totiž kdyby Evropa opustila svůj právní řád a přijala právo šaría. O to islamisté usilují, ale pokud to neuděláme, a nejsou pro to žádné indicie, pak k islamizaci nemůže dojít. Množství muslimů v Evropě je vážná věc, ale neohrožuje ji to. Jedna ze základních evropských hodnot je svoboda náboženství a ta se podle mě musí dodržovat, protože je to jedna ze základních hodnot, za kterou jsme bojovali například ve třicetileté válce, proto i muslimové mají, za určitých podmínek, právo praktikovat svou víru. Pokud bychom chtěli islám zakázat, nahrávali bychom tím islamistům, kteří by mohli říci: „Podívejte, zakazují naši víru, potvrzují tak naše slova.“




Nejčtenější

Ženě přišlo omylem na účet desetkrát vyšší výživné, odmítla je vrátit

(Ilustrační snímek)

Podvodu se podle vyšetřovatele v Lounech dopustila třiatřicetiletá žena, která odmítla vrátit 10 tisíc korun, jež jí...

Chybující brankář Grigar: Prý jsme to prodali. I já. Totální nesmysl

Brankář Teplic Tomáš Grigar inkasuje.

Fanoušci na něj pískali a on vztekle máchal rukama, aby je ironicky pobídl: Přidejte, víc! „Byli šťastní, když jsem...



Z plynárny ve skalách bude penzion. Nový majitel neodolal kouzlu místa

Objekt bývalé plynárny v Hřensku.

Sto let starý kamenný dům v Hřensku schovaný v úzké skalní rokli, který původně sloužil jako plynárna, získal nový...

U Roudnice nad Labem havaroval autobus se 30 lidmi, sjel do příkopu

U Roudnice nad Labem havaroval autobus

U Roudnice nad Labem na Litoměřicku sjel zájezdový autobus se třiceti lidmi do silničního příkopu. Zřejmě se pod ním...

Denár slavnostně předaný policií do muzea je podle znalců pouhá replika

Získaný denár, který je s největší pravděpodobností replikou.

Pravost stříbrného denáru Soběslava Slavníkovce z 10. století, který minulý týden slavnostně převzalo do své sbírky...

Další z rubriky

Na Litoměřicku se srazil školní autobus a traktor, děti mají odřeniny

Z místa nehody u Žabovřesk nad Ohří, při níž se srazil traktor se školním...

Na silnici u obce Žabovřesky nad Ohří na Litoměřicku se krátce před polednem srazil školní autobus s traktorem. Sedm ze...

Litvínovská Osada vzniklá za války byla vzorem pro další města nacistů

Městská část Osada

Za hranicí Litvínova je zdejší městská část Osada téměř neznámým pojmem. Jde přitom o unikátní lokalitu - umístěním,...

Při srážce náklaďáku s autobusem v centru Ústí se zranilo přes 10 lidí

U letiště v Ruzyni havaroval autobus do svodidel, porazil dvě lampy. (22.3.2018)

Dopravu v širším centru Ústí nad Labem výrazně zkomplikovala srážka nákladního automobilu s autobusem městské hromadné...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz