Pavel Gryndler s kolegy z odboru životního prostředí litoměřické radnice instaloval do ulic systém, který má odhalit, proč jsou na tom Litoměřice hůře než jiná města, i když velké podniky v okolí emise snižují.
Co je největším problémem ovzduší v Litoměřicích?
Základní problém je v polétavém prachu PM10. To je sice celoevropská potíž, se kterou se nějakým způsobem potýkají všechna velká města, ale Litoměřice jsou v tomto přece jen trochu specifické. U nás je totiž překročení povolených koncentrací prachových částic větší než jinde v republice.
Čím je polétavý prach PM10 pro člověka nebezpečný?
Když se řekne prach, každý si představí to, co setře při úklidu. To jsou ale velké částice prachu, takzvaný gravimetrický prach, což je něco úplně jiného. Prach PM10 nebo prach PM2,5 jsou částice o velikosti deset, resp. dva a půl mikronu. Tento prach je tak jemný, že se ani neusadí na nábytku. Je ve vzduchu a chová se jako plyn. Proti němu se nelze chránit nějakou rouškou nebo kapesníkem, protože tím projde. A když se tento prach dostane do plic, tak se může dostat i do krve. Na prachových částicích jsou navíc navázány různé látky, jako jsou například těžké kovy, které mají negativní vliv na zdraví lidí. Proto se tato látka sleduje.
Po sametové revoluci koncentrace škodlivin v ovzduší poklesly. Jak tomu je u tohoto prachu?
Průměrné koncentrace SO2 od roku 1989 do dneška zejména v prvním desetiletí razantně poklesly. Mírný nárůst se objevil, jen když v roce 2006 výrazně zdražil zemní plyn a lidé začali opět topit uhlím. Naproti tomu koncentrace polétavého prachu do roku 2000 klesly jen mírně a od té doby už téměř nijak neklesají.
Jak se na tom podílejí znečišťovatelé v blízkém okolí Litoměřic?
S místními zdroji znečišťování, tedy s cementárnou i chemičkou, jsme v kontaktu. U obou dochází k ekologizaci. Lovochemie například v květnu spustila novou granulační linku dusičnanu amonného, která snížila emise. Už dříve uvedla do provozu nové energetické centrum, které také výrazně snížilo emise SO2 i tuhých znečišťujících látek.
Pomohlo to i u prachu?
Čekal jsem, že když Lovochemie sníží emisi tuhých znečišťujících látek, tak se situace v Litoměřicích výrazně zlepší. Zlepšení však bylo na hranici měřitelnosti. Litoměřická výtopna také pracuje na ekologizaci, ale žádný větší efekt se zatím neobjevuje. Koncentrace polétavého prachu ve městě se nesnižuje. To je hlavní důvod, proč jsme usilovali o pořízení monitorovací měřicí sítě. Máme nějaká podezření, co asi může být zdrojem znečištění ovzduší, nicméně rádi bychom je touto monitorovací sítí ověřili.
Co všechno taková monitorovací měřicí síť umí a jak vám může pomoci?Monitorovací síť má celkem dvanáct měřicích stanic, které pracují nepřetržitě, a díky jejich rozmístění budeme vědět, odkud sem proudí znečišťující látky. Doplňuje je totiž ještě meteorologická stanice, která měří směr a sílu větru. Vyhodnocování bude složité, ale ukáže nám vlastní příčinu. Pokud zjistíme, že to je nějaký konkrétní zdroj, který je v našem dosahu, budeme se to snažit vyřešit. Pokud ale zjistíme, že se jedná o dálkový přesun, například z oblasti hnědouhelné pánve, bude řešení poněkud složitější.
Jak konkrétně vypadá monitorovací stanice?
Jsou to malé krabičky, které jsou umístěny na sloupech veřejného osvětlení, odkud jsou i napájeny. Můžete je vidět například na lampě u pošty nebo na poslední lampě po levé straně u výjezdu z města na Českou Lípu. Litoměřice jsou třetí město, které takovouto monitorovací síť má. Podobnou má také Ostrava a Praha-Spořilov.
Když se vrátíme k možným příčinám – může se na špatné situaci nějak podílet i skutečnost, že Litoměřice leží v údolí?
Může to být také jeden z důvodů zvýšené prašnosti. Litoměřice jsou sice do údolí otevřené, ale problémem by mohl být převládající směr větru ze západu, který by mohl přes Čížkovice a Lovosice přicházet z pánevní oblasti. Vzduch, který může cestou nabrat nějaké znečišťující látky, se pak hned za Litoměřicemi zastaví o hradbu Českého středohoří a začne prudce stoupat. Tím jak stoupá, se prudce ochlazuje, a i to může být příčinou zvýšené koncentrace škodlivin ve městě. Teoreticky to není úplně vyloučené.
A jakou měrou se na znečištění ovzduší ve městě podílí automobilová doprava?
Doprava ve městě je velký problém. Intenzita dopravy v ulici Na Valech, která slouží jako průtah městem, je vysoká. Stáří vozového parku v ČR, které se pohybuje okolo čtrnácti let, je také vysoké. Auta nemají dobré imisní charakteristiky. Dalším problémem jsou dieselové motory a jejich zanesené prachové filtry. Spalovací, vznětové i plynové motory produkují poměrně velké množství oxidu dusíku, jehož snižování je velice problematické.
Co se dá dělat s tímhle?
Velkou možnost zlepšení ovzduší vidíme v zavedení elektromobilů, případně hybridních aut, která do rychlosti 50 km/h používají pouze elektřinu. Benzinový motor se připne až při vyšší rychlosti, což mimo město tolik nevadí, protože tam je daleko lepší rozptyl. Proto jsme také pro úřad pořídili flotilu elektromobilů a hybridů. Myslíme si, že to má velkou budoucnost a že by to mohlo napomoci stavu ovzduší.
