Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Spolutvůrce limitů: Životní prostředí se nezlepšilo tak, jak jsme doufali

  8:03aktualizováno  8:03
Z komínů už nestoupá oranžový jedovatý kouř a elektrárny jsou odsířené. Přesto by životní prostřední mohlo být lepší. „Po této velké skokové změně jsme polevili a máme pořád co dohánět,“ tvrdí varnsdorfský rodák Martin Říha, který stál v roce 1991 u zrodu limitů těžby uhlí v Ústeckém kraji.

Martin Říha, porevoluční náměstek ministrů životního prostředí. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Stanovení limitů těžby uhlí, k němuž došlo v roce 1991, bylo jedním z velkých kroků první polistopadové české vlády. Limity měly ukončit ničení krajiny, životního prostředí a zdraví obyvatel severozápadních Čech. 

U jejich vytváření byl i Martin Říha, tehdy náměstek ministrů životního prostředí Bedřicha Moldana a Ivana Dejmala. „Není to tak slavné, jak jsme v 90. letech doufali. Životní prostředí se zase o tolik nezlepšilo,“ míní Říha.

Martin Říha

  • architekt, urbanista a odborník v oblasti životního prostředí, vystudoval Stavební fakultu ČVUT 
  • byl u stanovení ekologických limitů těžby, podílel se na záchraně zámku Jezeří a odvrácení likvidace města Duchcov
  • člen Výboru pro udržitelné municipality při Radě vlády pro udržitelný rozvoj, konzultant Národní sítě Zdravých měst ČR a člen vědecké sekce Rady Krkonošského národního parku

Jak je na tom dnes životní prostředí v Ústeckém kraji?
Po dočasném velkém zlepšení, které nastalo někdy okolo roku 1999, po odsíření všech elektráren, které zůstaly v provozu, nastal určitý útlum pokroku. Bohužel tím, že se nepodařilo zcela odstranit průmyslové znečištění, prašnost z povrchové těžby uhlí a markantně se zvýšila doprava, nezlepšilo se životní prostředí o tolik. Tam, kde je vysoká koncentrace aut, se to zhoršuje opravdu viditelně. Především je to kolem dálnice D8 nebo ve špatně větraném údolí mezi Krušnými horami, Českým středohořím a Doupovskými vrchy kolem silnice I/13. Velká energetika splnila svůj závazek s odsířením, ale bytové hospodářství, kde zůstalo závislé na uhlí a nepřešlo třeba na plyn, stále škodí. Stejně tak velké městské a průmyslové výtopny, třeba v Litoměřicích. 

Kdo je v současné době největším znečišťovatelem ovzduší?
Tady v kraji to jsou podle mě povrchové doly, úpravny a třídírny uhlí. Setrvačně pokračují některé tendence, které jsme si mysleli, že za čtvrt století zmizí. Mysleli jsme si, že 25 let je dostatečný čas na přeměnu průmyslového profilu kraje. Že se povrchové lomy a výsypky na limitech opravdu zastaví. Ale každý rok se je vlastníci dolů snaží prolomit a zkoušejí je obejít, jak jsme byli svědky u velkolomu Bílina. Tvrdí, že limity už nejsou třeba a všude už je zdravo. My ale nechtěli jen omezit emise hluku a škodlivin v ovzduší. Chtěli jsme ponechat alespoň nějaká sídla z historické zástavby a původní segmenty krajiny, nesoucí prvky jejího územního systému ekologické stability.

Některé politické strany s těžebními limity operovaly letos ve svých volebních programech. Jedny chtěly uhlí za limity odepsat, jiné vytěžit. Jak by se mělo postupovat podle vás? Odepsat, nebo vytěžit?
Odepsání je pouze administrativní krok a nemění nic na tom, že uhlí pod tou zemí pořád je a bude. Jakákoli další generace se může rozhodnout ho znovu těžit. Ale když jsme stanovovali limity, doufali jsme, že se to rozloží do delšího časového období, že se mezi tím zrekultivuje velká část už zdevastované krajiny, a za limity se budou těžit menší objemy a šetrněji, třeba hlubinnou těžbou. Mysleli jsme, že se ty jizvy stačí zahojit a už nebudou tak velké a krajinu devastující. Bohužel se některé rekultivace zpožďují a některé dokonce ještě ani nezačaly. Obávám se také, že začíná být spor u odborné veřejnosti, zda po těžbě velkoplošně rekultivovat, nebo alespoň část ponechat spontánnímu vývoji. Myslím, že některé části půdy by to snesly, ale značná část se musí podle platných předpisů a vydaných správních rozhodnutí vrátit do zemědělského nebo lesnického užívání.

Jistě se ale něco povedlo...
Ano, samozřejmě nelze říct, že vše je špatně. Když jsem zde v kraji před 25 lety působil, tak hrozně vypadala například Radovesická výsypka na Teplicku. Tehdy tam přes silnici vedly pásovky z dolu Bílina, byly vlastně těsně za paneláky. Těžilo se i v noci, všude byl hluk a prach. Dnes už je ale vidět, že se tato výsypka zařadila do krajiny, je na ní docela vysoký porost a kdo neznal onu krajinu předtím, tak dnes už možná ani nepozná, že je to novotvar.

Do firem se zavádějí nové technologie, některé tradiční výroby omezily vypouštění emisí. Pomohlo to výrazně ovzduší?
Jistě, určitě to velmi pomohlo a pomáhá. Pamatuji si, že když jsme jezdili z Ústí do Prahy kolem Lovochemie, tak ze všech komínů se linul oranžový kouř a všude byl hrozný smrad. Kdo mohl, zavíral okýnka u auta i ve vlacích, protože tam nebylo možné dýchat. Dnes už je ale Lovochemie čistý provoz, takže se nedá říct, že by se nic neudělalo a nic se nezlepšilo. Událo se toho hodně pozitivního.

Zpět k uhlí. Myslíte si, že bude pořád tak důležitou a strategickou surovinou, nebo ztratí brzy svůj význam?
Význam uhlí pro energetiku bude jistě klesat, ale ještě desítky let to bude zásadní surovina. Doufám ale, že už ne pro energetiku, protože tam se dosahuje účinnost jen zhruba 42 procent využití jeho energetického potenciálu. Uhlí je však úžasný zdroj uhlovodíku pro chemický průmysl a pro daleko inteligentnější využití. Doufám proto, že se velkolomy zavřou a za limity se ve vzdáleném budoucnu otevřou znovu jen hlubinné či malolomové těžby, protože postačí malé objemy, aby uspokojily potřeby sofistikovanějších výrobků chemického průmyslu.

Hodně se řeší zápach, který jde údajně od nás směrem do Německa. Evropská unie dokonce platí čichače, aby jej identifikovali. Co podle vás tento odér způsobuje?
Je to podle mého názoru souhra meteorologických situací a emisí, které jdou jak od nás, tak z Německa. Faktem je, že to bývá fotochemický smog, který vzniká slunečním zářením a v ovzduší může sloučit různé chemické frakce na novou sloučeninu, která může začít zapáchat. Vždy bude těžké odhalit původní zdroje. Dokud se nepromění celá průmyslová základna Ústeckého kraje z těžké chemie velkých objemů na kvalifikovanější chemii, tak se nic nezmění. Musíme dohlížet na to, jaké továrny a výroby budou vytvářet nový ekonomický profil kraje. Hliníkárnou Nemak v Havrani na nejlepší bonitní půdě na Mostecku nebo výrobou sádrokartonu u Srbic na Teplicku jsme nezačali zrovna nejlépe.

Republikou nyní hýbe velká diskuse okolo těžby lithia na Cínovci. Jaký je na to váš názor?
Divím se, když dnes někdo tvrdí, že se dříve neznala hodnota této suroviny. Ta je známá už dlouho. Jde ale navíc ještě o další vzácné prvky, které se tam dají těžit právě s lithiem. Já osobně jsem si už dávno myslel, že s útlumem těžby uhlí staří horníci odejdou postupně do důchodu a ti mladší by mohli přejít na jiné velkolomy s delší životností do dosažení limitů anebo právě na Cínovec. Pomohlo by to řešit i zaměstnanost. Jsem proto pro těžbu, ale tak, aby se surovina nikam daleko nevozila a zpracovávala se tady. Bylo by dobré, kdybychom dokázali sami vyrábět třeba baterie, kde se lithium používá.

Máte představu, jak by měla jeho těžba vypadat, aby byla pro krajinu šetrná?
Zásadní je, že se jedná o hlubinný důl, dokonce prý až okolo 400 metrů pod zemí. Dalo by se tedy uvažovat o tom, že by vodorovné štoly mohly vést přímo na železnici. Tím by se vůbec nezatěžovaly silnice. Stačí dobrý podnikatelský nápad podpořený státem. Dřív lidé uměli řešit věci selským rozumem, měli bychom se k tomu vrátit a znovu začít uvažovat rozumně.




Nejčtenější

Až umřu, bude ještě mladá. Ústecký hejtman vychovává dítě po zabité dceři

Vnučka Nela, o niž se hejtman po smrti její matky stará.

Život Oldřicha Bubeníčka, dlouholetého hejtmana Ústeckého kraje, se po násilné smrti jeho nevlastní dcery od základu...

VIDEO: V lomu Vršany na Mostecku se náhle zbortil obří skládkový stroj

Zborcený skládkový stroj USSK1 v lomu Vršany.

Obvodní báňský úřad a kriminalisté vyšetřují havárii skládkového stroje na hraně lomu Vršany na Mostecku. Zařízení,...



Sňatkový podvodník stanul před soudem, s poškozenými ženami má pět dětí

Obžalovaný Jaroslav Doležal před ústeckým soudem.

Ústecký krajský soud začal projednávat případ pětačtyřicetiletého učitele z Prahy Jaroslava Doležala, jenž desítkám žen...

Dejte dráty pod zem, protestují lidé proti stožárům. Zvažují oznámení

(ilustrační snímek)

Žádné zdvojené stožáry velmi vysokého napětí kolem našich domů nechceme. Tak zní vzkaz obyvatel Jílového u Hodkovic nad...

Zastřelení řidiče v Chomutově bylo zbytečné, nikoho neohrožoval, říká obžaloba

Na snímku je bratr zastřeleného Dušan a poraněný pes oběti incidentu (29....

Obžaloba podaná na muže, který loni v květnu na sídlišti v Chomutově zastřelil Roma v dodávce, popírá, že by řidič...

Další z rubriky

V krajině poškozené těžbou uhlí se daří ohroženým motýlům i ptákům

Část Radovesické výsypky ponechaná přirozenému vývoji. Díky tomu našla v...

Mostecko a Chomutovsko jsou téměř synonymy pro těžce průmyslem postiženou krajinu, ale náprava škod po těžbě uhlí a...

Vila textilního podnikatele Rieckena čeká „na lepší časy“ a investora

Kdysi výstavní Rieckenova vila

Cenná vila někdejšího textilního podnikatele Heinricha Rieckena v Litvínově je už řadu let opuštěná a zchátralá....

Na Mostecku vzrostla kriminalita dětí. Za rok více než dvojnásobně

(Ilustrační snímek)

Více než dvojnásobně vzrostla v loňském roce kriminalita dětí na Mostecku. Týkala se 89 dětí do 15 let, které nejsou...

Najdete na iDNES.cz