Sociálnímu odboru ústeckého magistrátu akutně chybějí zaměstnanci. Zatímco v jiných městech se jeden úředník odboru stará o 45 sociálně slabých lidí, v Ústí o rovných 150.
Podle radnice to má dva hlavní důvody - příliv stále nových chudých a problémových lidí do města a naopak odliv pracovníků, z nichž tu málokdo vydrží pracovat delší dobu. To proto, že čelí častému napadání a urážení.
Ústí se podle magistrátu v poslední době stalo cílem velkého počtu Romů ze Slovenska, jež sem přivádějí spekulanti, kteří jejich prostřednictvím vydělávají na dávkách vyplácených za přemrštěné nájmy.
„Do Ústí přicházejí hlavně velké romské rodiny z Košic. Podle údajů z terénu už ve městě žije 35 až 40 tisíc Romů. Když to spočítáte, ve městě dál žije 19 tisíc seniorů, 10 tisíc dětí, a tedy jen 34 tisíc lidí je v produktivním věku a pracuje,“ upozorňuje Madar.
Se stejným problémem bojují i další města v kraji, který se podle řady radnic stává obrovskou vyloučenou lokalitou. Jak chcete vy v Ústí situaci změnit?
Je nutné vyřešit skladbu obyvatelstva a pojedeme to řešit na ministerstvo práce a sociálních věcí. Už jen podmínky na sociálním odboru jsou šílené, lidé jsou vulgárně napadáni, jsou zavaleni prací, zdejší podmínky těžko snášejí i muži.
V Ústí se ale zatím nic moc pro změnu neudělalo kromě vyčlenění 22 lokalit ve městě, kde nově příchozí nájemníci už nezískají doplatky na bydlení. Kdy toto opatření začne platit?
Doufám, že začátkem února. Magistrátu přišlo sedm námitek, které musíme vyřešit a vyjádřit se k nim.
Když chcete přitvrdit, proč mezi těmi lokalitami nejsou i dva nejproblematičtější domy v Neštěmicích, jak chtěla tamní radnice?Nemohli jsme je tam zařadit, protože by to bylo protizákonné. U každého domu musí k tomu být předpoklady, tedy přesná evidence počtu zásahů státní policie a orgánu sociálněprávní ochrany (OSPOD). To Neštěmice v tomto případě neměly, evidovaly jen zásahy městské policie, což legislativa neumožňuje. A je to velká chyba, protože strážníci jsou na místě první a většinu přestupků také sami řeší. Je to chyba v legislativě, která se také musí řešit. Statistika městské policie by měla být třetím pilířem uvedeným v zákoně, o který by se mohl úřad opřít při vyhodnocování lokalit se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. Nyní plánujeme cestu do Kladna, které vyhlásilo celé město za oblast bez doplatků. Budu se osobně snažit, abychom se vydali stejnou cestou.
Co nejprve stanovit cenové mapy nájmů, snížit tak nesmyslné příspěvky na bydlení a udělat méně výnosný obchod s chudobou?
To město nemůže, protože od roku 2012 všechny dávky a příspěvky už nevyplácí sociální odbor města, ale úřad práce. A cenovými mapami se nikdo neřídí, spekulanti dál skupují levné nemovitosti a inkasují totálně nesmyslné nájmy. Dnes je na tom Ústí mnohem hůř, než města ve Šluknovském výběžku před sedmi lety.
Víte, že cesta do Kladna může být zanedlouho zbytečná, protože část senátorů chce požádat Ústavní soud, aby zastavení doplatků zrušil? Co pak?
Než to senátoři podají, tak pana Jiřího Dienstbiera prosím, ať k nám s pány kolegy jde dva měsíce bydlet. Tato novela zákona je pro města jedinou šancí, jak regulovat počty nepřizpůsobivých, a já doufám, že její zrušení neprojde.
Budou tedy města posílat lidi bydlet pod most?
Dnes je všichni posílají k nám, tak ať se o ně postarají tam, kde jsou. My potřebujeme zabránit příchodu dalších a dalších sociálně slabých ze Slovenska a hlavně Košic. Jinak město zemře. Pokud z města budeme muset udělat „pevnost“ vyhlášením opatření obecné povahy plošně, uděláme to.
Jsou tu nejlevnější nemovitosti v zemi a vy nemůžete ovlivnit vyplácení dávek. Co vlastně město může jinak dělat? A co vše už se v Ústí udělalo?
Začali jsme před rokem alespoň poplatkem z ubytovací kapacity, což je namířené proti spekulantům. Nyní usilujeme o rozšíření domů bez doplatku na bydlení a další krok je sociální bydlení. Na něj je v projektu ITI tento rok vyčleněno 80 milionů korun. Chceme ale po ministerstvu práce a sociálních věcí změnu zákona o sociálním bydlení. Dnes totiž může kdokoli díky tomu zákonu koupit nemovitosti třeba na Klíši, Severní Terase, udělat zde sociální bydlení, nastěhovat sem sociálně slabé, ceny domů v okolí začnou klesat a vzniká další problémové místo. My chceme přesný opak. Chceme koupit dům třeba v Mojžíři nebo Předlicích a udělat tam sociální byty pro lidi v nouzi za určitých podmínek a dům hlídat. A tak postupně vyloučené oblasti oživit.
To město mohlo zkusit už dávno, byly na stole miliony korun na bourání vybydlených domů, dotace na jejich opravy...
Kromě jediného domu v Resslově ulici na Klíši magistrát nevlastní žádný další a u všech dotací je vlastnictví podmínkou. Proto jsme koupili zdevastované domy v ulici Na Nivách. Nakonec na to dotaci ale žádat nebudeme a zboříme je sami. Podmínkou dotace totiž je, že po zboření tam deset let musí být tráva, nesmí se tam nic stavět, pozemek se nesmí pronajmout ani prodat. Pro město je takový šílený dotační titul k ničemu.
Na Slovensku vůči sociálně slabým přitvrdili a dávky jsou tam nižší. Je to jediný důvod stěhování na sever a do Ústí?
Ne, dalším je, že těm lidem stačí, když jim majitelé domů nahlásí ve městě trvalé bydliště, byť je to ruina. Za prací sem rodina se třinácti dětmi rozhodně nejezdí.
Pak by měl ovšem zasáhnout například orgán pro sociálně-právní ochranu dětí (OSPOD) kvůli podmínkám pro děti, ne?
Těžko, podle vyjádření ministerstva práce a sociálních věcí i veřejné ochránkyně práv špatné bytové podmínky nejsou důvodem pro umístění nezletilých do ústavní péče. Navíc i v této oblasti je ústecký OSPOD na předním místě, má nejvíc dětí umístěných v ústavní péči. Nikdo vlastně nic nezmůže, protože se do soukromého domu nedostanete. Když pozvete všechny od hasičů přes hygieniky, OSPOD i stavební úřad a vydá se vyjádření, stejně není pro nikoho závazné. Pokud dům stojí a jsou tam zkolaudované byty, nic nezmůžete. Proto chceme od vlády změnu pravidel na demolice vybydlených domů a změnu podmínek pro sociální byty. Chceme vyloučené lokality opravit, zkultivovat a další cizáky vyhnat z města. Víc jich už prostě město neunese.
Není to další plán, který zůstane jen plánem?
Doufám, že první výsledky začnou s podzimem. Vyčlenili jsme pět milionů a oslovili realitní kanceláře, aby nám vytipovaly domy ve vyloučených lokalitách. Jeden koupíme, opravíme, pomůžeme lidem v nouzi a také si ověříme, že sociální byty ve vyloučených oblastech mohou fungovat. Město se musí změnit, aby mladí, vzdělaní lidé neodcházeli. Proto jsme prodali pozemek v průmyslové zóně firmě, která tu nebude mít montovnu, ale provoz s počítačovými roboty, a zaměstná vysokoškoláky. To potřebujeme, aby pracujících lidí ve městě přibývalo, byla tu vyšší kupní síla. Jiná cesta není.
Loni se rozjel vládní projekt Restart právě pro zanedbaný Ústecký a Moravskoslezský kraj. Jaké projekty jste sem zařadili, aby Ústí nevyšlo naprázdno a sáhlo si na miliardy, které jsou k dispozici?
Chtěli jsme do něj zařadit řadu projektů od oprav zoo, příjezdových cest do města po zdevastovanou ubytovnu v Čelakovského ulici. Chtěli jsme i tramvaj z Ústí do Teplic, která by pomohla zaměstnancům i firmám v průmyslových zónách. Nedostal se tam ani jeden náš projekt, pro nás je Restart k ničemu. Stát nám v ničem nepomůže a Ústí patří i poslední příčky mezi velkými městy v rozpočtovém určení daní. Ostrava má od státu 19 miliard, Ústí 1,5 miliardy. To je další průšvih, protože bez peněz není na opravy silnic, rozvoj města a investice. Je nutné to rychle změnit.
