Podnikatel Petr Ladin | foto: Zuzana Mendlová, MF DNES

Zničenou loděnici neoživím, ale prodám, vzdává podnikatel boj s úřady

  • 20
Poblíž centra Ústí nad Labem je zchátralý areál loděnic. Jeho majitel Petr Ladin z něj chtěl udělat rekreační zónu. Narazil ale na neochotu úřadů. „Nemám možnost si objekt zabezpečit, nemá cenu do něj investovat,“ říká. Komplex tak i nadále chátrá a ohrožuje také cyklisty jedoucí po Labské stezce.
Reklama

Podnikatel Ladin vlastní zničený areál loděnic v ústeckých Olšinkách tři roky. Původně plánoval, že komplex přemění na rekreační zónu s doky pro lodě, prostorem pro trávení volného času a pořádání koncertů.

Fotogalerie

Ze záměru nakonec sejde, Ladin se rozhodl areál prodat. Podle svých slov kvůli tomu, že mu ústecký magistrát nedovolil prostor zabezpečit proti zlodějům kovů (psali jsme o tom zde).

Co vás tehdy přivedlo ke koupi areálu loděnice?
Mám připravený projekt na výrobu rychlostních katamaránů a řešil jsem právě místo, kde bych je mohl vyrábět. V tu dobu jsem našel nabídku na internetu, že se prodává loděnice v Olšinkách, tak jsem se ozval. Ústí má pro tuto činnost strategickou polohu. Počítal jsem s tím, že zaměstnám dvacet, později možná až padesát lidí. Bohužel to nevyšlo, a tak od letošního září začínáme stavět první prototypy katamaránů nedaleko Mělníka. Téměř celá výroba je určená pro zahraničí.

Co všechno jste plánoval, že v loděnicích vznikne?
V místech podél dnešní zástavby u cyklostezky měly být doky pro jachtaře, rybáře, pramičkáře. Před nimi by byla plocha, kde můžou stát jachty. Vznikla by i relaxační zóna na koupání a pikniky, prostor pro pořádání koncertů a výstav. To místo je k tomu všemu úplně ideální, deset minut chůze od centra města. Měl jsem představu postavit zde i speciální povodňové domky. Ty se buď kotví nebo jsou na plovácích nebo na speciálních nožičkách, a když se zvedá voda, dům sám „odejde“. Kvůli nim ale na mě magistrát vyjel s tím, že jsem developer, a nikoho to dál nezajímalo.

Zkoušel jste svůj projekt nějak změnit, abyste s ním před úřady uspěl?
V dalším projektu jsem úplně od domků upustil a navrhl jsem zrevitalizovat původní zástavbu u cyklostezky. To, co už v areálu stojí, by se jen opravilo. Některé haly by se musely samozřejmě zbourat. Několikrát jsem osobně obcházel úřady. Ústecký magistrát, úřad městského obvodu na Střekově. Jediného místostarostu Střekova architekta Jiřího Němečka myšlenka na využití loděnice alespoň trochu zaujala a celkově se mu projekt líbil. I když s realizací plotu (měl být až čtyřmetrový, což mělo zabránit vstupu do areálu nevítaným osobám – pozn. red.) taky moc nesouhlasil. Jednal jsem i s Povodím Labe v Děčíně, které bylo mé vizi asi ze všech institucí nejvstřícnější.

Co k projektu říká magistrát

„Není pravda, že odbor životního prostředí smetl ze stolu aktivity pana Ladina, pokud jde o pořádání kulturních akcí apod. Naopak odbor Petru Ladinovi uložil nápravné opatření týkající se zákazu skladování pneumatik v aktivní zóně záplavového území řeky Labe. A dále předal podnět kompetentním orgánům. Po odstranění odplavitelného materiálu z daného území bylo řízení s panem Ladinem zastaveno. Záporné vyjádření k záměru Revitalizace areálu na přístav s rekreačními (protipovodňovými) domky vydalo oddělení územního plánování pro nesoulad s regulativy plochy. Následně proběhlo osobní jednání s majitelem objektů, na kterém byla dohodnuta úprava projektu tak, aby byla v souladu s územním plánem. Žádost o vyjádření k záměru nebyla opětovně podána.“

Reklama

Abych pravdu řekla, tak výška čtyřmetrového plotu mě taky trochu zarazila...
Z jedné strany tomu rozumím, ale je potřeba si uvědomit, že zóna by měla být oddychová a projíždějící auta a vlaky vám ho moc nedopřejí. Proto mně takový zelený val přišel jako nejvhodnější řešení pro využití tohoto místa. Vždy se snažím dělat věci tak, aby se jejich funkčnost zmnožovala. Takže val by měl kromě ochranné a bezpečnostní funkce i funkci protihlukovou a okrasnou a částečně měl být i využit jako tribuna. Původně jsem tedy počítal s valem z pneumatik, který by tvořil jakousi hráz podél celé cyklostezky a oddělil by úplně území loděnice a silnice. Na valu měly být různobarevné keře, které by časem vytvořily jeden velký barevný obraz. Dlouho jsem dělal v reklamě, tak mám blízko k designu a myslím si, že by to vypadalo skvěle. Dřevěná varianta plotu byla až druhá verze, zvolená jako dočasné řešení problému.

Pro další postup bylo pro vás důležité co?
Z mé pozice je nejdůležitější mít celý objekt zabezpečený. Má 2,5 hektaru, což je obrovská plocha. Hned přes ulici je ubytovna, několik metrů od loděnice sběrna, takže celý areál je neustále pod nájezdem zlodějů kovů. Několikrát v něm už hořelo, jak tam vypalovali dráty. Dokonce jednoho nezvaného návštěvníka popálil proud, když vlezl do trafostanice, která měla vchod zatlučený deskami a zadělaný pneumatikami, takže určitě nešlo o náhodu. Je mi jasné, že dotažení celého projektu by trvalo několik let, ale pokud víte, že vám ho do dvou týdnů rozeberou, nemá cenu vůbec něco dělat. Bohužel v současné chvíli nemám možnost ochránit si jakýmkoliv způsobem svůj majetek, který jsem si za vydřené peníze koupil a zaplatil. To by musela stát ochranka každých padesát metrů, čtyřiadvacet hodin denně.

Finance na projekt jste měl hned od začátku zabezpečené?
Jak už jsem říkal, strávil jsem 14 let v mezinárodním obchodě. Mým oborem je vstup výrobního podniku na zahraniční trh a specializoval jsem se především na východní Evropu. Za tu dobu jsem prokonzultoval okolo tisíce firem z celého světa, takže co se týká přístupu k investicím, tak mám. Hlavním mým partnerem pro tento projekt je Anglie. Já sám peněz moc nemám, jsem obyčejný Čech, co se snaží pracovat a nepotřebuje k životu miliony. Mám fungující společnost v Praze, ale k vodě mě to stále táhne. Teď jsem otevřel bar na Orlické přehradě, vyrobili jsme si i dvě malé loďky, na kterých vozíme turisty po přehradě.

Do areálu jste ale žádné peníze zatím neinvestoval...
Když pominu samotnou koupi. Tak v souhrnu minimálně 2 měsíce ježdění, volání, schůzek – na některé schůzky čekáte třeba i 3 měsíce. Architekti. Stavaři. Najal jsem i člověka, který to tam asi půl roku hlídal a zatloukal rozbitá okna. Na jedné straně to opravil a na druhé už to bylo zase vytlučené. A hlavně čas, který jsem tomu věnoval, jsem mohl věnovat něčemu jinému. Nejsem milionář, ale můj čas je drahý. V mezinárodním obchodu jsem se naučil, že jediné, co mohu dělat poctivě a čestně, je rozvíjet svou zem a rozkrádáním a podvody, jak to vidíme kolem sebe, to bohužel nejde. Sám zkouším podnikat tak, abych nemusel využívat ani dotace, které cítím asi jako největší prohřešek proti přirozenému vývoji tržního hospodářství.

Nyní areál prodáváte. Už jste to tedy s jeho rozvojem vzdal?
Nerad se v životě něčeho vzdávám, ale také se nikdy necpu tam, kde mě nechtějí. V Čechách je celkově složité někomu něco vysvětlit, aby pochopili potenciál projektu, pokud nepoložíte něco na stůl. Bohužel žijeme v konzervativní a zkorumpované zemi, a než tady lidem něco dojde, proběhne zase několik generací. Ústí má tak strategickou pozici, je našláplé, takže vůbec nechápu, že doteď živoří tak, jak živoří. Je to bohužel asi i tím, kdo sedí ve vedení. Je mi jedno, jestli je člověk komunista, kapitalista nebo socialista, ale musí něco dělat a aby za ním byla vidět práce. Za to vás nikdo nikdy pranýřovat nebude, když uděláte něco pro své lidi. I teď si chci ohlídat, že pokud by loděnici někdo koupil, aby alespoň částečně respektoval myšlenky, s kterými to celé vznikalo. Prodat ano, ale ne za každou cenu.

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

20 příspěvků v diskusi

Reklama