Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Voda z krajiny začne mizet, srážky budou extrémnější, říká meteorolog

  11:01aktualizováno  11:01
Před patnácti lety, 12. srpna 2002, začala v Ústeckém kraji strmě stoupat hladina Labe. Velká voda nejdřív udeřila v Krušných horách, kde ji nikdo nečekal. „Více než 50 let u nás nebyly velké povodně, a tak chyběli pamětníci, kteří by věděli, co voda udělá,“ vzpomíná hydrometeorolog Martin Novák.

Ústecký hydrometeorolog Martin Novák. | foto: Ondřej Bičiště, MF DNES

Ten den v Krušných horách rekordně napršelo. Na kraj se navíc valila voda z jihu Čech (psali jsme o tom zde).

„Celou povodeň tehdy způsobila jedna tlaková níže,“ vysvětluje Martin Novák, vedoucí Regionálního předpovědního pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem.

Co se vlastně v srpnu roku 2002 stalo, že pršelo tak hodně a na tolika místech?
Tlaková níže začala postupovat z Atlantiku přes britské ostrovy a pomalu se přesouvala k jihu až ke Středozemnímu moři, kde se na chvíli zastavila. Tady do sebe dostala díky velkému výparu z moře mnoho vody a po nějaké době nabrala směr na severoseverovýchod a přes Alpy se začala přibližovat k Česku.

Takže deště, které způsobily potopy, které začaly v jižních Čechách a povodně, jež řádily o pár dnů později v Krušných horách, pocházely z jediné tlakové níže?
Deště, které s sebou níže přinášela při cestě z Atlantiku směrem ke Středomoří, způsobily první vlnu záplav na jihu Čech. Během dne stihlo napršet i 150 litrů vody na metr čtvereční a naplnily se přehrady. Pak pršet přestalo a vypadalo to, že už je konec. Povodí začalo pomalu podle manipulačních řádů vypouštět Vltavskou kaskádu. Za necelý týden, při zpáteční cestě ze Středomoří na sever, putoval střed tlakové níže přes Vysočinu a západ Moravy. A na její západní straně opět přišly vydatné srážky, které způsobily druhou, tentokrát už katastrofální povodňovou vlnu.

Po prvních srážkách byly plné přehrady...
Nejen přehrady, ale i okolní půda. Tím, jak byla nasycená vodou z minulých dešťů, nedokázala už zadržet víc vody. Přehrady na Vltavě začaly přetékat a voda se musela nekontrolovaně vypouštět. Vltava se vlévá do Labe, a tak bylo jasné, že se voda přižene i k nám. Do toho se zvyšovala hladina Labe ve východních Čechách, jak postupovala tlaková níže k severu do Polska a způsobovala záplavy i tam.

Co se dělo v zemi a kraji (do) 12. a 13. srpna 2002

  • povodeň začínala 7. srpna. Déšť rozvodnil hladiny jihočeských řek, vodohospodáři odpouštěli naplněné přehrady (Lipno, Římov, Husinec)
  • 8. srpna voda zaplavila jihočeská města
  • 9. srpna deště na jihu Čech ustaly a voda opadala. Vltava začala klesat
  • 10. srpna první vlna záplav končila
  • už 11. srpna odpoledne ale začalo na jihu Čech opět silně pršet, vodohospodáři opět odpouštěli přehrady a ve městech se stavěly hráze
  • 12. srpna začala katastrofa, ukázalo se, že druhá vlna je mnohem silnější než první. Premiér Vladimír Špidla vyhlásil stav nouze pro Středočeský, Jihočeský, Plzeňský a Karlovarský kraj a pro Prahu. Déšť se rozšířil i na sever Čech. Ten den v Krušných horách silně pršelo – v Českém Jiřetíně a v okolí Flájí spadlo za 24 hodin 226 milimetrů vody (226 litrů na metr čtvereční). Povodeň ničila horské obce – Brandov, Horu sv. Kateřiny a Dubí
  • 13. srpna: stav nouze od 11 hodin začal platit i v Ústeckém kraji. V kraji se připravovali na stoletou vodu, probíhala hromadná evakuace měst a obcí na Litoměřicku, vypínala se elektřina a pomalu se zastavovala výroba velkých chemických podniků (Spolchemie, Lovochemie)

První povodňový úder v kraji ale přišel z Krušných hor. Tam také dlouho silně a pak 12. srpna 2002 rekordně pršelo...
V samotném závěru, když už se níže pohybovala nad jižním Polskem, změnila směr a zamířila na západ směrem ke Krušným horám, kam přinesla další extrémní srážky. Těsně za hranicemi v německém Zinnwaldu spadlo za jediný den přes 300 litrů vody na metr čtvereční. Na Flájské přehradě nad Litvínovem to bylo téměř 227 litrů, což je druhý nejvyšší úhrn v historii měření na českém území. Velká voda z hor se tak prohnala Horou Svaté Kateřiny, Dubím nebo i Teplicemi. Jediné povodí, které nebylo deštěm nějak citelně postižené, bylo povodí řeky Ohře, která se nerozvodnila ani po deštích v horách. Naopak podniku Povodí Ohře se povedlo dobrou manipulací s hladinou Nechranické přehrady zadržovat vodu a nepouštět tolik vody do řeky, která by mohla ještě víc zhoršit stav na Labi.

Velkou vodu v roce 2002 vytvořilo tedy několik povodňových vln. Může se něco podobného ještě někdy opakovat?
Nelze říci, že i když to byla tisíciletá povodeň, že se nemůže opakovat třeba po dvou letech. Pravděpodobnost, že se bude opakovat se stejnou intenzitou, sice není vysoká, ale příkladem může být povodeň z roku 1997 na Moravě. Postup tlakové níže byl totiž téměř shodný jako v roce 2002. Akorát to pomyslné „V“, které svým pohybem níže nad Evropou opisovala, bylo před dvaceti lety víc „otevřené“. Pršelo tak víc ve Francii a při cestě na severovýchod na Moravě a Slovensku.

Překvapilo v roce 2002 chování řek i vývoj počasí odborníky?
Všechny nás překvapily obrovské rozlivy řeky na Litoměřicku a jak dlouho pak trvalo, než se voda z povodňového jezera vrátila zpět do koryta Labe. Na jednu stranu to bylo štěstí pro Ústí a Děčín, kde byla povodňová vlna o dost nižší, než se čekalo, ale na druhou stranu trvalo o to déle, než hladina klesla. Třeba řeku Bílinu v Trmicích tvořila voda z Labe, jak se tlačila korytem proti proudu. Do toho hodně stoupala i hladina spodní vody. Například my jsme měli měřicí zařízení mezi obchodem Makro a západním nádražím v Ústí a najednou jsme zjistili, že se tam tvoří jezero ze spodní vody. Jen taktak se nám přístroje podařilo zachránit.

Můžeme se tedy vůbec nějak povodním bránit?
Smysl má určitě budování suchých poldrů, třeba právě na Litoměřicku, kam se může velká voda rozlévat a ničemu neublíží. Od Lovosic po Hřensko, kdy se řeka Labe drží v úzkém údolí, toho moc vymyslet nejde. Například povodí řeky Kamenice je hodně citlivé na přívalové srážky. V roce 2010 tam měli snad čtyřikrát povodeň, která přesáhla hranici stoleté vody. Povodně v roce 2002 nezafungovaly ani tak jako spouštěč nápadů, jak se jim bránit, spíš spustily přísun peněz, aby se nápady, jak povodním předcházet, mohly vůbec realizovat.

Každý sleduje informace, jak se mění klima v Evropě. Je to opravdu tak hrozné?
Klima se měnilo vždycky, nikdy nebylo stabilní a k výkyvům dochází. Je to úplně normální. Otázkou však je, proč se mění a nakolik se na změně podílí naše civilizace.

Máte na mysli potvrzované a zase zpochybňované globální oteplování?Určitě sledujeme trend v oteplování. Roční srážkové úhrny jsou víceméně stejné. Co se mění, je častější proměnlivost srážek, i když měření neprobíhá zatím tak dlouho, aby to bylo zcela průkazné. Četnost vyšších srážkových úhrnů během krátké doby a na druhou stranu počet suchých dnů roste. To jsou věci, které se mění k horšímu. Zatím nevíme, co to bude dělat do budoucna. Podle klimatických modelů, které se počítají do roku 2100, nás čeká ve střední Evropě růst průměrné teploty, ale úhrn srážek by měl být stále stejný. Tím, že bude tepleji, bude voda z krajiny rychleji mizet a srážky by měly mít tendenci k extrémnějším případům, jako jsou delší období sucha nebo přívalové deště. Měli bychom tedy připravit plány na to, jak zadržet vodu v krajině, abychom ji nepouštěli zbytečně rychle pryč, a přichystat se na období delšího sucha, ale i extrémních povodní. Tam by bylo potřeba zamyslet se i nad výstavbou středně velkých přehrad.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Lidé přestanou platit za odpad, Ústí nad Labem přijde o desítky milionů

Od příštího roku ušetří každý Ústečan 500 korun. Zastupitelé města schválili zrušení poplatku za svoz komunálního odpadu. Návrh předložila primátorka Věra...  celý článek

Omezení zmizelo. Dálnice D8 je teď celá průjezdná. (20.9. 2017).
Po dálnici D8 už řidiči projedou bez omezení, na jaře se ovšem zase zavře

Řidičům se otevřela dálnice D8 přes České středohoří bez omezení. Doposud byl provoz sveden kvůli nestabilnímu svahu do dvou jízdních pruhů.   celý článek

Hotel U Jezera léta sloužil i jako ubytovna pro zahraniční, za socialismu...
Hotel U Jezera čeká demolice. Do chomutovského areálu už se nehodí

Nevyužívaný hotel ze 70. let minulého století u Kamencového jezera v Chomutově půjde za pár dní k zemi. Co nového na jeho místě vznikne, není zatím jisté....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.