Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Učitel z Ústí procestoval svět. Žijeme ve šťastné zemi, říká po návratu

  9:57aktualizováno  9:57
Vyučující z ústecké univerzity Jiří Anděl si splnil sen - podnikl cestu kolem světa za 28 dnů. Se svým synem a jeho přítelkyní navštívili nejvyšší mrakodrap světa, vyšlápli přes tisíc schodů na Lví skálu či ochutnali havajské jídlo. „Letenky nás přitom nestály ani třicet tisíc korun,“ říká Anděl.

Jiří Anděl se svým synem a jeho přítelkyní před budovou opery v Sydney. | foto: archiv cestovatele

Jak vaše dobrodružství začalo?
Cestovat byl můj sen už od mládí, ale v době socialismu opustit „železnou oponu“ nebylo pro řadové občany možné. Cestu kolem světa navrhl můj syn, který mi loni jednoho dne zavolal, že objevil takovou možnost. Řekl mi, že by tu cestu podnikl, když pojedu také. Rozmýšlení mi trvalo přibližně deset minut. Navíc učím regionální geografii a chápal jsem výpravu i jako profesní nutnost.

Fotogalerie

Jak je možné, že jste cestovali tak levně?
Využívali jsme nízkonákladové lety. Jak říkává syn: Letenky jsou laciné, pokud je vám jedno, kdy a kam letíte a když je koupíte okamžitě. Naštěstí se sešly ve stejnou dobu levné letenky, jež na sebe navazovaly. Nízkonákladové lety fungují mimo jiné tak, že zavazadla máte u sebe v letadle a mohou být těžká jen od pěti asi do deseti kilogramů na osobu. Jednou se nám stalo, že mělo zavazadlo o dvě kila více a dopláceli jsme nehoráznou sumu. Nevyplatí se vozit s sebou zbytečné věci.

Které země jste navštívili?
První etapou byla Dubaj, tedy Spojené arabské emiráty. Je to země budoucnosti a s mnoha „nej“. Nachází se zde nejvyšší budova světa Burdž Chalífa, nejdelší vlakový systém, který neřídí člověk, nejluxusnější hotel Burdž Al Arab ve tvaru plachetnice či největší fontána. Druhé místo, kam jsme letěli, byla Srí Lanka. Zajímavé je, že sami obyvatelé jméno své vlasti vyslovují se „š“, tedy Šrí Lanka. Jaký však to byl kontrast proti Dubaji: místo mrakodrapů nádherná příroda, ale chudá země s nepopsatelně milými lidmi. Všichni nám mávali a zdravili nás. Pak přišla na řadu Malajsie. Její hlavní město Kuala Lumpur nás překvapilo svou výstavností, mrakodrapy a komplikovanou dálniční sítí. Čtvrtou destinací se stala Austrálie, konkrétně Sydney s nádhernou přírodou Modrých hor. Předposlední jsme navštívili Havaj, ostrov Oahu. Trochu nemile nás tam překvapilo počasí a také komercionalizace cestovního ruchu. Naším posledním cílem se staly USA, konkrétně Kalifornie s jedním z nejkrásnějších měst na světě - San Franciscem. Pak jsme se přes Mohavskou poušť přesunuli do Las Vegas a cestou domů přeletěli Stockholm.

Havaj, slunná země plná pláží, se vám tedy nelíbila?
Země je to nádherná, její příroda a pláže jsou skvostné, ale prostředí bylo jiné, než jsme čekali. Čekali jsme slunné dny, ale téměř každý den pršelo a vál silný vítr od moře. Dalším nemilým překvapením bylo jídlo, které mělo daleko ke kulinářským specialitám. Dosti zvláštně působil sám způsob podávání - pokrm často prodávaný z jakýchsi fastfoodových vozů na talíři z umělé hmoty, s plastovými příbory a zbytečným množstvím papírového obalu. Po konzumaci vám na podnose zůstávají hromady odpadků.

Měli jste na svých cestách strach?
Ne, neměli. Pokud myslíte například z Arabů, tak oni se naopak podivovali, proč se jich tolik bojíme. Celou dobu k nám byli vstřícní. A nejen oni, ale všichni, které jsme na cestách potkali. Například jsme mluvili s muslimským Pákistáncem a ten nám vyprávěl, že i oni mají strach z teroristů. Díky zkušenostem z cesty vidím, že témata a problémy, které řešíme u nás, jsou ve srovnání s tím, co se děje ve světě, dosti malicherné. Podle mě žijeme v klidné a šťastné zemi.

Profesí jste geograf, která země vás z tohoto úhlu pohledu zaujala?
Srí Lanka svou nádhernou přírodou, která vás všude obklopuje. Zejména nás tam překvapily volně pobíhající opice. Dokonce nám skákaly na hotelový balkon, který jsme kvůli nim museli zamykat. Předchozím návštěvníkům našeho pokoje takto opice vlezly až do pokoje a už je z něj nedostali. Krásná byla i Lví skála, taktéž na Srí Lance. Jedná se o přibližně dvě stě metrů vysoký skalní suk, na kterém leží ruiny historického města.

Co vás zaujalo globálně, ve všech zemích?
Viděli jsme, že pod globální slupkou, existují velké rozdíly etnické, náboženské a sociální. Ale i co se třeba pracovního nasazení týče. V Dubaji, kde pracují hlavně cizinci například z Bangladéše nebo Pákistánu, dělali na stavbě průměrně dva dělníci z pěti. V Malajsii tak tři z pěti a v Austrálii čtyři z pěti. Největší pracovní nasazení panovalo v USA, tam na stavbě „makali“ úplně všichni. Když jsme přespávali na hotelu v Honolulu, ráno jsme slyšeli zpod oken jakési vojenské povely. Když jsme vyhlédli z okna, stála tam četa dělníků v pozoru, šéf jim rozdal úkoly a itinerář a posílal je rázně na stavbu.

Máte nějakou vtipnou vzpomínku?
Zažili jsme mnoho krásných a vtipných okamžiků. Veselé například bylo, že když se nás někde ptali, odkud jsme, vždy jsme říkali: Czech Republic nebo Czechia, a to se jim zdálo skvělé a unikátní. Jednou se ale syn po nadšené odpovědi zeptal, zda vědí, kde Česko leží, a oni to vůbec netušili. Překvapilo nás však, že si jeden Srílančan vzpomněl na Československo, protože jsme je prý kdysi podporovali ve válce, ten byl ale jediný.

Jeden cestovatelský sen se vám už splnil. Máte ještě další?
Chtěl bych navštívit Latinskou Ameriku, tam jsem ještě nebyl. Láká mě Brazílie a Peru.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pohled z věže kostela sv. Štěpána na centrum Litoměřic.
Litoměřice se v dosud největším dopravním průzkumu ptají, jak lidé cestují

Radnice v Litoměřicích se pustila do zatím největšího průzkumu zaměřeného na dopravu a její budoucnost. Během podzimu navštíví tazatelé stovky domácností ve...  celý článek

Bezdomovecký příbytek pod Wilsonovým lesem v Brně.
Bezdomovec nechtěl odejít zpod mostu, na policisty vytáhl nunčaky

S pouty na rukou odváděli ve čtvrtek policisté bezdomovce, který nechtěl opustit své obydlí pod mostem v Teplicích. Muž přitom sám policii přivolal, aby...  celý článek

Václav Morava u Krajského soudu v Ústí nad Labem.
Za zapálení bytu v Jirkově, v němž uhořeli dva lidé, dostal muž 15 let

Ústecký krajský soud poslal na 15 let do vězení Václava Moravu, který v únoru zapálil dveře bytu na sídlišti v Jirkově. V plamenech tam zemřeli dva muži,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.