Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Ne vždy hned prozradíme, že jsme nalezli vzácnou věc, říká archeolog

  9:27aktualizováno  9:27
Milan Sýkora, mostecký archeolog specializující se na hrady severozápadu Čech, letos s kolegy zažil několik velkých objevů. „Najdeme-li vzácnost, ne vždy to hned prozradíme. Kvůli bezpečí,“ vysvětluje.

Na kachli z kamen nalezené v Přísečnici je vyobrazený Ferdinand I. Habsburský. | foto: Ondřej Bičiště, MF DNES

Archeologové letos nalezli na Mostecku šest hrobů z období únětické kultury a v nich perfektně zachovalé obětní nádoby staré čtyři a půl tisíce let (psali jsme o tom zde). 

Fotogalerie

Při výstavbě dlažby na Zámeckém náměstí v Teplicích objevili pozůstatky původního kostela z 13. století (více o tom zde), nedaleko Klášterce nad Ohří zachovalou středověkou sklárnu (o nálezu zde). 

A před měsícem převzali mimořádný nález z Roudnice, kde nadšenci našli 1 301 stříbrných mincí z přelomu 14. a 15. století (blíže k tomu zde).

„Každý rok je něčím významný a vždy se najde něco unikátního a zvláštního. Letošek přinesl mnoho krásných zpestření,“ podotýká Milan Sýkora z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech.

Jak hodnotíte sezonu vy coby odborník?
Každá sezona má něco do sebe a to, kolik se dostane na veřejnost, souvisí s tím, do jaké míry naše výzkumy a nálezy prezentujeme v médiích. Pochopitelně ne všem nálezům se dostává takové pozornosti a často to děláme i úmyslně. Například když máme odkrytou nějakou lokalitu, kde najdeme něco vzácného, ne vždy se o tom zmiňujeme, protože by to mohlo být nebezpečné. 

Vy jste například nedávno odhalil při výzkumu celá středověká kamna u Přísečnice na Chomutovsku...
Ano, jsou sice rozbitá, ale pro mě opravdu úžasná. Najít takovou raritu se mi poštěstilo poprvé v životě. Již několik let zkoumáme nad Přísečnicí šanci z dob třicetileté války. Je to vlastně drobná pevnůstka kosočtvercového tvaru. Ve třech rozích má dělostřelecké střílny a v dalším je nástupní prostor přes příkop. Známe i dataci k ní, takže víme, kdy byla postavena i zničena. Na konci roku 1644 ji vypálil švédský generál Lennart Torstensson. Našli jsme tam celá kachlová kamna, sice zřícená, ale se zachovalými kachlemi. Jedná se o jednoduché kachle, které stavaři posbírali různě po skladištích a co měl kdo kde zásoby, protože se jedná o kachle s příběhovými motivy, které se vyráběly v 2. polovině 16. století a už tehdy byly staré. Další zajímavý nález byla figurka jelínka s parožím, jež asi byla součástí uniformy myslivců, kteří na šanci sloužili.

Jak vybíráte místa, kde budete průzkumné práce provádět?
Záleží to hlavně na tom, jak se který archeolog specializuje. Já se třeba zaměřuji na středověké hrady a zajímá mě archeologie vojenství. Cílím proto na lokality, které jsou s tímto spojené. Lokace takových hradů jsou nám už známy, i lokality spojené s vojenstvím, víme, kde leží historická bojiště. Samozřejmě čas od času najdeme nějaké jednotlivé nálezy a přijdeme na nové místo lokálních potyček a bojů. Většinou ale jdeme cíleně po lokalitách, o kterých víme, kde jsou. Spoustu dobrého pro nás udělali i detektoráři s hledači kovů. Pomohli nám lokalizovat různá území a najít zajímavé předměty.

Kromě vlastních průzkumů musíte jezdit i na povinné výzkumy při zahájení nejrůznějších staveb. Kolik času vám zaberou?
To je vlastně hlavní část naší pracovní náplně a říká se tomu výzkum záchranné povahy. Sám takový výzkum provádím a je rozložený na dlouhé časové období. Zkoumám předpolí dolů Bílina. Kopeme vesnici Libkovice, která má nepřetržitý vývoj od pravěku až do nedávné současnosti, kdy byla zlikvidovaná kvůli těžbě uhlí. Našli jsme tam spousty úkazů. Například zkoumáme parcely z 20. století. Postupně jsme sešli až na dno jednotlivých vrstev, které se za staletí na místě ukládaly, a zjistili jsme, že přímo pod zdí, která parcelu dělila v 21. století, se nachází řada jamek. Ty jsou jasným důkazem, že již ve 12. století tam probíhala dělicí čára mezi dvěma usedlostmi. Jedná se o největší výzkum v Čechách, při kterém je zkoumána celá vesnice, což je i jeho unikátnost.

Ve volném čase se věnujete vytváření 3D modelů středověkých hradů. Co všechno musíte přečíst a nastudovat, aby takový model vznikl?
Je to opravdu složitá práce, protože dojít do finále je otázkou několika měsíců, někdy i let. Hodně záleží na tom, v jakém je hrad stavu a kolik práce tomu musíme věnovat. Zatím jsme vytvořili s kolegy zhruba 20 maket. Všechno to vlastně začíná zpracováním modelů terénu, to znamená 3D model terénu, na kterém hrad stojí. Na to využíváme buď letecké skenování nebo fotogrammetrii. Následuje geodetické zaměření, kdy několik dnů běháme po hradě, lépe řečeno po tom, co z něj zbylo, a snažíme se zaměřit všechny zdi, trámové kapsy, okna nebo dveře. Důležité jsou i písemné prameny, kdy pročítáme vše, kde by informace mohly být. Také musíme zkoumat architektonickou stránku – tedy jak vypadala jednotlivá podlaží, kde byla okna, dveře, jak moc bylo vše honosné, jak na sebe navazují zdi. Ze všech znalostí si pak vybereme, které období a která podoba hradu je pro nás nejzajímavější, a vytvoříme ji.

Nedávno jste publikoval 3D podobu hradu Jana Žižky Sionu, která vyvolala velké diskuse okolo vašeho zpodobnění. Čím to bylo a proč k tomu došlo?
Protože jsme nabořili léty zavedenou představu. Je nutné si uvědomit několik faktů. Důležité je, že poté, co hrad vojáci císaře Zikmunda v 15. století dobyli, tak jej rozbořili, ale ne kompletně. Ještě do 19. století z něj stály výrazné zbytky. Majitelé panství je ale zbořili, aby tam nechodili národní buditelé a nacionalisté. Archeologické výzkumy začaly ve 30. letech 20. století a pokračovaly i v 60. letech, měly ale poměrně smutný osud. Všichni totiž předpokládali, že najdou mnoho materiálu, ale nenašli. Proto byl výzkum utnutý a nedošlo k žádnému publikování. Spolu s kolegy jsme se na to zaměřili a začali zase bádat. A najednou nám začal vysvítat úplně jiný příběh Sionu a i jeho podoba byla jiná, než jak byl dosud interpretován. Původně se za hrad počítalo jen jádro, ale my už dnes víme, že k němu patřila i dvě předhradí a že podoba jádra byla jiná. Jenže spousta lidí si pořád pamatuje interpretaci z 60. let a hrozně neradi tu tradici mění. Já tu ale nejsem od toho, abych plnil lidem jejich představy, ale od toho, abych zkoumal fakta a podle nich tvořil.

Chystáte se tuto část své práce i publikovat?
Už jsme začali. Zatím jsme s kolegy vytvořili asi 20 modelů a nyní je začínáme uveřejňovat. Založili jsme knižní edici Nemovité památky severozápadních Čech, v níž bychom naše poznatky chtěli vydávat. Už vyšel hrad Oltářík a v tisku jsou knihy o Kalichu a Panně, ty vyjdou v říjnu. Do konce roku musíme mít maketu hradu Egerberk u Klášterce, v plánu máme i knihu o Rýzmberku. Vždy jde o kooperaci několika autorů a jsou to spíše odborné publikace. Součástí jsou ale i erby a obrázky, ony 3D modely či fotoplány, takže si i laik přijde na své.

Máte nějaký profesní sen?
Těch by bylo opravdu hodně, kdybych je měl vyjmenovat. Mým životním cílem je zdokumentovat a vydat publikace o všech středověkých hradech v severozápadních Čechách. Rád bych se také podílel na nějakých zahraničních výzkumech hradů z dob křížových výprav. Dělat průzkumy bojišť, i méně známých. Mluví se o nich, ale nikdy nedošlo k jejich pořádnému prozkoumání, a to bych chtěl změnit. To jsou taková má velká přání. Snad se mi aspoň něco z toho povede.




Nejčtenější

Barážová hádanka, blíží se rozuzlení. Jágrovo Kladno cítí křivdu

Kladenští trenéři Pavel Patera (vlevo) a Miloslav Hořava přihlížejí společně s...

Do konce baráže o hokejovou extraligu zbývají už jen tři kola, ale situace je stále zamotaná. Jak tohle dopadne? Hodně...

Karlovy Vary jsou blízko extralize. Litvínov ožil a drží druhé místo

Litvínovský Jakub Černý slaví gól se spoluhráčem Markem Baránkem

Hokejisté Karlových Varů jsou blízko návratu do extraligy. Západočeši se k postupu mezi elitu přiblížili dvě kola před...



Karlovy Vary slaví návrat do extraligy, Kladno ztratilo šanci na postup

Hráči Karlových Varů slaví návrat do extraligy.

Baráž o hokejovou extraligu se přiblížila svému rozuzlení předposledním 11. kolem. Vedoucí Karlovy Vary získaly...

Obrnice byly vzorem začlenění Romů, s novými rodinami ale přišly potíže

Současný život v Obrnicích, které dříve byly vzorem pro ostatní.

Před pěti lety o sobě daly Obrnice na Mostecku vědět v pozitivním slova smyslu celé Evropě. Tehdejší starostka...

Střelce z Chomutova poslal soud na dvanáct a půl roku do vězení

Obžalovaný Petr Benda.

Krajský soud v Ústí nad Labem potrestal 12,5 lety vězení sedmatřicetiletého Petra Bendu, který loni na jaře zastřelil...

Další z rubriky

Pokladník z Teplicka zpronevěřil klubové peníze, všechny je prosázel

(Ilustrační snímek)

Policie stíhá dlouholetého pokladníka jednoho sportovního klubu na Teplicku. Z oddílového účtu, kam se ukládaly členské...

Přijdou noví Romové a epidemie žloutenky začne znovu, míní hygienici

Správné mytí rukou. Redaktorka MF DNES, která na absolvovala minikurz v...

Od února 2017 sužuje romskou komunitu v Ústí nad Labem „nemoc špinavých rukou“. Teď hepatitida typu A ustupuje....

Novorozeně nalezené v popelnici v Teplicích někdo zabil, ukázala pitva

(Ilustrační snímek)

Novorozence nalezeného ve čtvrtek v popelnici v Teplicích někdo usmrtil. Prokázala to soudní pitva. Kriminalisté nyní...

Najdete na iDNES.cz