Po více než pěti letech bádání v historických kronikách, mapách a v terénu mohl archeologický tým říci: máme ji. Na svazích Krušných hor nedaleko Boče a Klášterce nad Ohří potvrdili existenci dosud neznámé středověké sklárny.
K jejímu objevení je navedly nenápadné zmínky v historických dokumentech. Ve farní kronice ze sklonku 18. století je poznámka místního názvu louky An der Glashütte (Na sklárně).
„Obdobná místní pojmenování se objevují i na mapách z 18. a 19. století. Zmiňují ji i němečtí regionální historici 19. a první poloviny 20. století,“ vysvětluje archeolog Volf z Ústavu archeologické památkové péče SZ Čech.
Kdy jste nabyli jistotu, že se v lokalitě u Boče sklárna skutečně nacházela?
Průzkum v komplikovaném lesním terénu byl náročný, a to i proto, že nahlédnout pod povrch bylo možné pouze prostřednictvím vývratů či krtinců. Letos na jaře jsme na terase v údolí potoka v rýze po provozu lesnické techniky zjistili kulturní vrstvu s artefakty jednoznačně dokládajícími sklářskou výrobu.
Co konkrétně jste objevili?
Nalezli jsme zlomky sklářských pánví, taveniny, strusky, zlomky stěn pece a kapky zeleného skla. Ve 13. století v Boči fungovalo proboštství benediktinského kláštera Porta Apostolorum (Postoloprty), které sem bylo přesunuto po zániku proboštství v Klášterci. Klášter kolonizoval do té doby neosídlenou horskou krajinu a využíval její zdroje, mimo jiné mniši zakládali i vesnice. Je pravděpodobné, že sklárnu provozovali přímo benediktini.
Jak velkou mohla mít sklárna produkci a co konkrétně vyráběla?
Na základě současného stavu poznání, kdy byly doposud využity především nedestruktivní formy výzkumu, je zodpovězení této otázky nelehké. Z výzkumu největší odbornice na problematiku středověkého sklářství Evy Černé víme, že sklářské provozy mohly mít podobu okrsků. Vedle jedné hlavní hutě tedy mohlo fungovat více hutí vedlejších. Na těch mohla být pouze připravována sklářská frita, duté či tabulové sklo pak mohlo být produkováno v huti hlavní či mateřské. Pochopení těchto vztahů je v bočském případě úkolem do dalšího studia.
Máte poznatky, které vedou k vysvětlení, proč sklárna zanikla?
V současném stadiu výzkumu je zodpovězení této otázky složité. Nabízí se několik možností. Jednou z nich mohlo být vyčerpání lokálních zdrojů dřeva, případně křemene. Vyloučit nelze majetkové změny kolem roku 1357, kdy toto území přechází z rukou benediktinského kláštera do královských rukou.
Plánujete další průzkum této lokality?
Prvním krokem bude další geofyzikální měření, poté bude následovat vyhotovení precizního geodetickotopografického plánu terénních reliktů. V rámci vrtů a mikrosond budou odebrány nejrůznější vzorky pro environmentální, geochemické a mineralogické analýzy. Výzkum bude probíhat v rámci německočeského vědeckého projektu ArchaeoMontan, jehož náplní je výzkum středověkého hornictví v Krušných horách.
Kolik skláren v Krušných horách ve středověku mohlo fungovat?
Krušné hory se táhnou od Aše až po Tiské stěny. Stav výzkumu se v jednotlivých regionech pohoří liší. Zatímco na Chomutovsku a Mostecku několik skláren známe, tak část Krušných hor ležících v Karlovarském kraji je v tomto směru doposud nepoznána, a tak je Boč první známou lokalitou z mnoha.
