Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


A máme je, raduje se archeolog z nálezu pozůstatků středověké sklárny

  9:29aktualizováno  9:29
Nedaleko Klášterce nad Ohří byla ve 13. a zkraje 14. století sklárna. Archeologové po ní pátrali pět let a teprve letos se na ně usmálo štěstí. Zatím není jasné, jak velká sklárna byla, co vyráběla a proč zanikla. „O její existenci nám chybí jednoznačné písemné zmínky,“ říká archeolog Martin Volf.

Archeolog Martin Volf | foto: 5plus2.cz

Po více než pěti letech bádání v historických kronikách, mapách a v terénu mohl archeologický tým říci: máme ji. Na svazích Krušných hor nedaleko Boče a Klášterce nad Ohří potvrdili existenci dosud neznámé středověké sklárny.

Fotogalerie

K jejímu objevení je navedly nenápadné zmínky v historických dokumentech. Ve farní kronice ze sklonku 18. století je poznámka místního názvu louky An der Glashütte (Na sklárně).

„Obdobná místní pojmenování se objevují i na mapách z 18. a 19. století. Zmiňují ji i němečtí regionální historici 19. a první poloviny 20. století,“ vysvětluje archeolog Volf z Ústavu archeologické památkové péče SZ Čech.

Kdy jste nabyli jistotu, že se v lokalitě u Boče sklárna skutečně nacházela?
Průzkum v komplikovaném lesním terénu byl náročný, a to i proto, že nahlédnout pod povrch bylo možné pouze prostřednictvím vývratů či krtinců. Letos na jaře jsme na terase v údolí potoka v rýze po provozu lesnické techniky zjistili kulturní vrstvu s artefakty jednoznačně dokládajícími sklářskou výrobu.

Co konkrétně jste objevili?
Nalezli jsme zlomky sklářských pánví, taveniny, strusky, zlomky stěn pece a kapky zeleného skla. Ve 13. století v Boči fungovalo proboštství benediktinského kláštera Porta Apostolorum (Postoloprty), které sem bylo přesunuto po zániku proboštství v Klášterci. Klášter kolonizoval do té doby neosídlenou horskou krajinu a využíval její zdroje, mimo jiné mniši zakládali i vesnice. Je pravděpodobné, že sklárnu provozovali přímo benediktini.

Jak velkou mohla mít sklárna produkci a co konkrétně vyráběla?
Na základě současného stavu poznání, kdy byly doposud využity především nedestruktivní formy výzkumu, je zodpovězení této otázky nelehké. Z výzkumu největší odbornice na problematiku středověkého sklářství Evy Černé víme, že sklářské provozy mohly mít podobu okrsků. Vedle jedné hlavní hutě tedy mohlo fungovat více hutí vedlejších. Na těch mohla být pouze připravována sklářská frita, duté či tabulové sklo pak mohlo být produkováno v huti hlavní či mateřské. Pochopení těchto vztahů je v bočském případě úkolem do dalšího studia.

Máte poznatky, které vedou k vysvětlení, proč sklárna zanikla?
V současném stadiu výzkumu je zodpovězení této otázky složité. Nabízí se několik možností. Jednou z nich mohlo být vyčerpání lokálních zdrojů dřeva, případně křemene. Vyloučit nelze majetkové změny kolem roku 1357, kdy toto území přechází z rukou benediktinského kláštera do královských rukou.

Plánujete další průzkum této lokality?
Prvním krokem bude další geofyzikální měření, poté bude následovat vyhotovení precizního geodetickotopografického plánu terénních reliktů. V rámci vrtů a mikrosond budou odebrány nejrůznější vzorky pro environmentální, geochemické a mineralogické analýzy. Výzkum bude probíhat v rámci německočeského vědeckého projektu ArchaeoMontan, jehož náplní je výzkum středověkého hornictví v Krušných horách.

Kolik skláren v Krušných horách ve středověku mohlo fungovat?
Krušné hory se táhnou od Aše až po Tiské stěny. Stav výzkumu se v jednotlivých regionech pohoří liší. Zatímco na Chomutovsku a Mostecku několik skláren známe, tak část Krušných hor ležících v Karlovarském kraji je v tomto směru doposud nepoznána, a tak je Boč první známou lokalitou z mnoha.




Nejčtenější

Dejte už našim dětem pokoj, vzkázal „hlupákům“ učitel z teplické školy

Tablo prvňáků, které zveřejnil Teplický Deník, vyvolalo na Facebooku vlnu...

Na nenávistné reakce k fotografii prvňáků z Teplic zareagoval pedagog tamní školy Martin Hudeček. „Dokázali jste...

Auto prorazilo svodidla a zmizelo v Labi, potápěči uvnitř našli mrtvého

Vytažení auta jeřábem z vody.

Osobní auto ráno v Děčíně-Rozbělesech prorazilo svodidla a zmizelo v řece. Na místo byli povoláni policejní potápěči,...



Krajský radní pro dopravu nazval Egypťany opicemi. Kvůli placení 160 eur

Jaroslav Komínek

Náměstek hejtmana a radní pro dopravu Ústeckého kraje Jaroslav Komínek označil na sociální síti Egypťany za opice a...

Lidé na webu útočí ze strachu i frustrace, říká expert k případu z Teplic

Tablo prvňáků, které zveřejnil Teplický Deník, vyvolalo na Facebooku vlnu...

Nenávistné příspěvky na internetu pramení z frustrace, strachu i neznalosti. V rozhovoru pro iDNES.cz to v reakci na...

Škola v Proseticích vzdělává děti cizinců, těm už patří i kus sídliště

Před prosetickou základní školou.

Je to deset dnů, co na sociální síti rasisté útočili na prvňáky ze Základní školy Plynárenská v Teplicích. Rodiče se...

Další z rubriky

V Ústí nad Labem dokážou operovat metodou single site, skrz malý vpich

Operace metodou single site.

Specialisté z kliniky urologie a robotické chirurgie Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem odoperovali ledvinový kámen...

Unipetrol postaví v litvínovské chemičce kotelnu za více než miliardu

Chemopetrol v Záluží u Litvínova

Petrochemický holding Unipetrol se dohodl s rakouskou společností Bertsch Energy na výstavbě nové kotelny v areálu...

Hithit je e-shop se zajímavými nápady, vysvětluje jeho spoluzakladatel

Aleš Burger, jeden ze zakladatelů portálu Hit hit.

Teplický rodák Aleš Burger je spoluzakladatelem webu Hithit, jenž propojuje autory zajímavých nápadů se zákazníky....

Jobs Contact
Servisní technik (25.000 - 33.000 Kč)

Jobs Contact
Středočeský kraj, Ústecký kraj, Praha
nabízený plat: 25 000 - 33 000 Kč



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.