„Největším věřitelem budou zřejmě pojišťovny a město Rumburk, které ručí za sedmnáctimilionovou úvěrovou pohledávku Komerční banky. Svědčí to o tom, že byly spotřebovávány prostředky ze záloh pojišťoven, aniž by byly odpovídajícím způsobem regulovány výkony nemocnice nebo způsob jejich účtování. Pohledávka banky, respektive města, dokumentuje průběžnou spoluúčast akcionáře na financování provozních nákladů nemocnice,“ říká insolvenční správkyně Martina Jinochová Matyášová.
Kdo bude nyní výši těchto pohledávek hradit? Město, vy jako konkurzní správkyně, nebo je ještě nějaké řešení?
Pokud bude úpadek řešen konkurzem, bude přihlášené pohledávky hradit insolvenční správce z výtěžku zpeněžení, tedy z prodeje majetku nemocnice nebo prodeje nemocnice jako podniku. Případně z výtěžku dosaženého kombinací obojího. V reorganizaci by mohly být pohledávky kompenzovány i jinak a v delším časovém odstupu. Reorganizační plán by pravděpodobně musel být založen na silném a věrohodném investorovi, z jehož prostředků by byly hrazeny i pohledávky přihlášených věřitelů. Zatím o nikom takovém nevím. Město nebude tím, kdo bude chtít pohledávky věřitelům hradit. Už si nepřeje být vlastníkem nemocnice a dále ji spravovat.
Rumburští zastupitelé už schválili další finanční pomoc nemocnici ve výši sedm milionů korun. Byla ta pomoc důležitá a proč ji nemocnice nutně potřebovala?
Neschválení by bylo velmi nepříjemný signál veřejnosti, lékařům, personálu nemocnice, obcím regionu, všem. Zastupitelé rozhodli pro nemocnici příznivě a vážím si toho. Pomohli stabilizovat nemocnici ve fázi, než budou mít věřitelé příležitost rozhodnout o dalším postupu. Poskytnutá dotace sedm milionů korun bude využita na pohledávky po úpadku nemocnice. Získáváme tím čas pokusit se připravit nemocnici do podoby, která by mohla být zajímavá pro jiného poskytovatele zdravotní péče.
Mění výše pohledávek nějak situaci v řešení úpadku nemocnice?
Výše pohledávek a struktura věřitelů budou mít na způsob řešení úpadku pravděpodobně vliv. Relativně vysoká účast veřejných pohledávek, tedy nároků pojišťoven a státu, bude komplikovat pokusy o řešení úpadku reorganizací. Obě kategorie těchto věřitelů mají omezené možnosti ve vyjednávání o vypořádání jejich pohledávek. Lze to překonat v řízeních, kde pohledávky státu nejsou podstatné. Obtížně si ale dovedu představit obchodní jednání o reorganizačním plánu v řízení, kde veřejné pohledávky tvoří většinu. Nedovedu si představit ani jinou formu reorganizace, například že by věřitelé převzali akcionářský podíl na nemocnici jako plnění na pohledávku. Pojišťovny nejsou k ničemu takovému povolány a ostatní menší věřitelé pro to nemají žádný racionální důvod. Vysoké zadlužení před úpadkem může být jedním z důvodů, proč by úpadek měl být řešen konkurzem. V režimu konkurzu je možné stále hledat cestu, jak vyčlenit fungující část podniku a tu převést do správy jiného poskytovatele zdravotní péče. Prohlášením konkurzu na majetek nemocnice by provoz nemocnice nekončil.
Už proběhla nějaká vaše jednání s Krajskou zdravotní (KZ) o převzetí nemocnice, a už lze tedy říci, jak bude péče v Lužické nemocnici pro 55 tisíc obyvatel Výběžku fungovat? Existuje nějaká shoda?
Ne, KZ mě neoslovila. I pro Krajskou zdravotní může být komplikací, v jaké kondici se nyní nemocnice nachází. Má pravděpodobně jiné zájmy než investovat do pohledávek věřitelů. Pro mě je nyní podstatné, aby nám nebrali lékaře a personál. Hledám cestu, jak se s KZ zkontaktovat sama. Budu potřebovat už vědět, jaké jsou jejich skutečné představy.
A oslovili vás jiní zájemci o nemocnici? Bylo nějaké jednání?
Ano a ano. Zatím ve velmi předběžné podobě. Dokud nebude jasné, jaké má nemocnice podmínky z hlediska počtu svých lékařů, počtu pacientů a výkonů, podmínek poskytování zdravotní péče, úhrad péče a výdajů na provoz, nejde mluvit o skutečném jednání se zájemci. I z hlediska právního je předčasné nyní nemocnici někomu nabízet. Jiná bude situace, až soud rozhodne o způsobu řešení úpadku.
Podle řady rumburských zastupitelů máte nyní velmi komplikovanou situaci, kdy vedete nemocnici a současně také je zde stále její vedení. Vlastně v nemocnici panuje dvojvládí, je to tak? Komplikuje to nějak situaci nebo to tak není?
Do doby, než by soud rozhodl o řešení úpadku konkurzem, trvá podle zákona pravomoc i působnost současného vedení. Bránit bych jim mohla jen ze zvláštních důvodů, které by posuzoval k mému návrhu insolvenční soud. Zatím takové zvláštní důvody nejsou. Finanční prostředky se ale soustřeďují u mě a fakticky tím přímo ovlivňuji finanční řízení nemocnice. Pro ten účel jsem s ostatním personálem nemocnice v permanentním kontaktu. To může vyvolávat dojem dvojvládí. Komplikací je to spíše pro zaměstnance než pro mě, to oni musí snášet pokyny z obou stran. Vážím si jejich ochoty a pracovitosti. Pevně doufám, že jim vedení nemocnice v součinnosti vůči správci nebrání.
Vychází vám vedení nemocnice i zaměstnanci vstříc a funguje spolupráce?
Zaměstnanci jsou mému týmu a mně nápomocni ve všem, co jsme dosud potřebovali. Díky nim získáváme srozumitelnější představu o nutných předpokladech pro zachování provozu nemocnice. Zdravotní i nezdravotní personál svojí práci dobře rozumí a sledují stejný zájem jako my, zachovat provoz nemocnice za únosných podmínek.
Nemocnice stále funguje, i když nejistota o budoucnosti špitálu je mezi zaměstnanci stále. Řada lékařů už měla podat výpovědi a další odchod zvažují. Bude možné, aby za tohoto stavu dál všechna oddělení fungovala?
Lékaři i ostatní personál jsou už z nejisté situace opravdu unavení. Mluvíme spolu a snažíme se vnímat jejich preference a důvody. Je jasné, že řešení musí přijít relativně rychle, a rozumím, že musí být pro personál přijatelné. Bez lékařů a sester, ale ani bez jejich technického a administrativního zázemí nebude nemocnice fungovat a každého zaměstnance by byla škoda. Pokud by nemocnice měla přijít o některé své současné lékaře a nepodařilo by se zajistit za ně náhradu, byla by to komplikace pro oddělení.