Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Čína je ochotna platit za litr Zaječické hořké 600 korun, říká manažer

  11:00aktualizováno  11:00
Před 300 lety se začala psát historie Zaječické hořké vody z Bíliny, která je přírodním projímadlem. „V dobových encyklopediích se píše, že produkty zřídel v Bílině jsou v civilizovaném světě notoricky známé,“ usmívá se Karel Bašta, marketingový manažer Bílinské kyselky. Léčivým vodám se snaží vrátit někdejší slávu.

Marketingový manažer Bílinské kyselky Karel Bašta. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Po druhé světové válce byla totiž historie lázeňských pramenů na desítky let přetržena, a dokonce nebylo daleko k zániku.

„Za socialismu to bylo politicky nevhodné téma, proto dnes ani lidé v bezprostředním okolí o dějinách zdejších pramenů moc nevědí,“ poznamenává Bašta.   

Fotogalerie

Opravdu jsou lázeňské prameny z Bíliny a okolí Mostu takovým fenoménem?
Stačí nahlédnout do světových encyklopedií, kde je celá oblast od Bíliny po Zaječice vedená jako celosvětově významná zřídelní lokalita.  Když se v roce 2013 stala Bílinská kyselka oficiální vodou světového golfu, tak nám to v Bílině nikdo nechtěl věřit a brali to jako nějaký podvrh. To samé platí u možného využití hořkých solí Zaječické v našem lázeňství. Do anglického Epsomu jezdí světové celebrity, aby se vykoupaly v léčivém bahně s posledními zbytky epsomské soli, přičemž hlavním nalezištěm hořké soli je od 18. století hořkosolné pásmo Zaječické. Jaká škoda, že na tyto kúry nejezdí třeba do Teplic nebo do Bíliny.

Jak to, že ale obě minerálky, jak Zaječická hořká, tak Bílinská kyselka, zůstaly v zahraničí slavné, a proč tedy lidé a celebrity nejezdí raději k nám?
V zahraničí neprobíhala politická cenzura. Zároveň se ale po roce 1948 přerušila několikasetletá tradice místního lázeňství. Teprve v posledních letech se snažíme na slavnou historii navázat. Pro příklad – když jsme obnovovali lesopark kolem Bílinské kyselky, který má mnoho kilometrů vycházkových tras, tak specialisté na parkové úpravy nechápavě kroutili hlavami, proč se v 50. letech minulého století do parku vysázelo téměř tisíc rychle rostoucích smrků, které areál zcela pohltily. Tehdejší komunistická doba si prostě přála, aby vše zmizelo v lese a nic z honosné minulosti nebylo vidět.

Bílinské vody

  • v roce 1664 se pramenů Bílinské kyselky ujímá Lobkovické panství a v Bílině začíná lahvování a rozesílání lázeňských pramenů
  • v roce 1717 objevil pramen Zaječické hořké osobní lékař pruského krále, balneolog Bedřich Hoffmann
  • v roce 2011 společnost BHMW, vlastník pramenů, začíná rekonstrukci památkově chráněné budovy bílinské stáčírny
  • v roce 2017 se Bílinská kyselka a Zaječická hořká vyvážejí např. do USA, Číny, Ruska, Velké Británie
  • na českém trhu se půl litru Zaječické hořké vody prodává za 30 až 40 korun

V Zaječicích nebo Sedlci, odkud pochází léčivá hořká minerální voda, nikdy lázně nebyly?
Ne. Těch vrtů bývalo kdysi v okolí víc a vodu jednotliví majitelé rovnou stáčeli do lahví a vyváželi ji pak například do teplických lázní, případně do světa. Tím, jak kdysi většina šlechty a bohatých jedla nezdravě a měla problémy se zažíváním, užívali často lidé právě léčivé minerálky. Voda z Mostecka se dostala i na královské dvory po celé Evropě. Léčivá hořká sůl ze Sedlce pak dala jméno všem léčivým prostředkům, které se začaly vyrábět ve všech částech světa jako její napodobenina – Seidlitz Powders. Název „sedlecká sůl“ pro chemickou sloučeninu síran hořečnatý dokonce nahradil původně užívaný název „epsomská sůl“. Během socialismu ale náš národ o mnoho významných prvenství přišel. A jak se ukončily exporty do západního světa, tak se tam začal opět používat i původní název pro síran hořečnatý, podle solí z Epsomu. 

Se Zaječickou vodou to pak prý bylo jednu dobu dost nahnuté a hrozil jí úplný zánik...
V 60. letech dostali lékaři nakázáno, aby Zaječickou vodu přestali předepisovat a doporučovali pití nouzové náhražky, síranové sodno hořečnaté Šaratice. Uvažovalo se totiž, že těžba uhlí pohltí časem i Zaječice. Naštěstí k tomu nedošlo. Šaratice se totiž na rozdíl od Zaječické vody nesmí užívat dlouhodobě a u dětí. A není ani vhodná například po operacích střev, protože vyvolává právě kvůli vysokému podílu sodíku křeče.

V současné době zdejší léčivé minerální vody opět vyvážíte, dokonce až do Číny. Jaký máte úspěch?
Tím, že jsme se stali partnerem národních turistických a obchodních agentur, jsou naše lázeňské prameny součástí prezentace českého lázeňství ve světě. Například Zaječická hořká je jediný prostředek, který spojuje v očích Číňanů evropské, respektive české lázeňství s léčivými vodami. V Číně jsou ochotni platit za litr Zaječické hořké až 600 korun. Poslední dobou se nám daří navracet i na bývalé tradiční trhy jako je Rusko, USA, Velká Británie. V 19. století bývalo jedním z největších odběratelů i Švédsko, kde byla voda oblíbenější víc než u nás, tak doufáme, že se brzy dostaneme i tam.

Jak výroba probíhá a co obnáší? Upravuje se voda nějak?
Všechny jímací studny v okolí Zaječic i Sedlce jsou nově opravené. Ponorným čerpadlem se do cisterny přečerpá najímaná voda, která se ve stáčírně opět přečerpá do jedné velké nádrže a z ní ji poté bez jakýchkoli úprav stáčíme do lahví. Naše vody mají nejvyšší balneologický index, to znamená, že se k pitným kúrám užívají v čistě přírodní podobě.

A jak je to s vydatností pramenů Zaječické hořké? Jste schopni veškerou poptávku uspokojit?
Objednávky zboží a výroba se musí přizpůsobit rytmu přírody a jejím procesům. Vydatnost všech zdrojů je dohromady několik litrů za minutu a vznik Zaječické je vázaný na velice složité přírodní podmínky. Pásmo kolem Zaječic má například nejmenší dešťové úhrny v rámci ČR, ale právě i období sucha jsou důležitá. Pokud by se vodu rozhodlo pravidelně užívat celé Česko, neměli bychom už do zahraničí co nabízet. Proto je nejlepší, když se Zaječická dostane do rukou těm, kteří mají zájem o tyto čistě přírodní produkty.



Nejčtenější

V Českém Švýcarsku hořelo, správci parku našli ohniště a odhozené špekáčky

V Národním parku České Švýcarsko vypukl požár. Na místě zasahoval hasičský...

V oblasti Smrkového kopce nedaleko Pravčické brány v Českém Švýcarsku v úterý hořela lesní hrabanka. Zásah hasičů trval...

Nechte dohořet i s nájemníky, reagují lidé na opakované požáry v paneláku

Hasiči museli už desetkrát vyjet k likvidaci požáru v domě v Třebušické ulici...

Už desetkrát museli hasiči v tomto měsíci likvidovat oheň v domě v Třebušické ulici na litvínovském sídlišti Janov, což...



Plány na rekreační ráje u Mostu a Ústí narazily na problém s pozemky

Současný pohled na Jezero Most a jeho okolí

Vize, kterak se okolí nových jezer Most a Milada v dohledné době promění v rekreační letoviska a dají silný impulz...

Německá zbrojovka otevřela kvůli armádnímu tendru pobočku na Ústecku

Německá zbrojovka chce v Česku vyrábět bojová vozidla

Jedna z největších světových zbrojovek Rheinmetall otevřela svou pobočku v České republice, konkrétně v Trmicích na...

V lomu na Mostecku se topili otec se synem, zachránit se povedlo jen dítě

Vodní nádrž Matylda v Mostě.

Na koupališti mosteckého Benediktu se odpoledne topil otec se synem. Muže se nepodařilo ani přes několik desítek minut...

Další z rubriky

Děčínská firma na opravu vagonů má novou halu za čtyřicet milionů

Opravna železničních vagonů Ryko - provoz.

Novou výrobní halu na demontáž nákladních vagonů za 40 milionů korun právě dokončila děčínská firma Ryko, která je...

Rybáři na severu Čech posilují populaci úhořů. Vysadili jich desetitisíce

Mladé úhoře říční vysadili rybáři v Ústeckém a Libereckém kraji. Vypustili 61...

Mladé úhoře říční odlovené v moři u Nizozemska vysadili rybáři ze severočeského rybářského svazu v revírech v Ústeckém...

Na hradě zajistili uvolněný skalní masiv, podložili ho dubovými klíny

Správci národního parku museli zabezpečit posunutý šestitunový pískovcový blok.

Zabezpečit posunutý šestitunový pískovcový blok u vstupní cesty na skalní hrádek Šaunštejn museli ve středu správci...

Najdete na iDNES.cz