„V současné době sháníme sto lékařů a dvě stovky sester,“ říká Jiří Novák, předseda představenstva Krajské zdravotní (KZ), stoprocentní akciovky kraje.
Krajská zdravotní se dostala mezi sto českých firem s nejvyššími tržbami. Pocítí to zaměstnanci na platech?
Jsem přesvědčen, že zaměstnanci toto pociťují dlouhodobě. Na jejich odměňování klade vedení společnosti velký důraz. V letošním roce nárůst osobních nákladů oproti předchozímu roku činí 10,9 procenta, což znamená navýšení o 443 milionů korun. Díky zvýšení stabilizačního příspěvku si polepšily všeobecné sestry v třísměnném nepřetržitém provozu, navýšení mezd se dočkali také sanitáři a ošetřovatelé v nepřetržitém směnném provozu, fyzioterapeuti, ergoterapeuti a sálové sestry. Příplatek získaly sestry v jednosměnném provozu.
Jaká je tedy současná personální situace?
Personální situace, respektive míra nedostatku personálu, je obdobná jako v jiných zdravotnických zařízeních v České republice.
Které profese hlavně sháníte?
Poptáváme 100 lékařů. Pokud jde o oddělení, kde se dlouhodobě potýkáme s nedostatkem lékařů, je možné jmenovat například internu, neurologii, plicní, patologii, nefrologii nebo genetiku. Horší je situace u středního zdravotnického personálu, kde poptáváme celkem 200 sester. U ostatních zdravotnických pracovníků jde pro nemocnice Krajské zdravotní v souhrnu o 70 neobsazených pracovních pozic.
Jste si jist, že tam, kde chybí lékaři a sestry, nejsou ti ostatní přetěžováni a nuceni k práci, k řadě dalších a dalších třeba nočních směn, čistě jen proto, aby pojišťovny dál platily za výkony?
Nejde o výkony proplácené zdravotními pojišťovnami, jde především o zajištění kvalitní zdravotní péče obyvatelům kraje, které je s nedostatkem lékařů a sester stále více komplikovanější. Vrátím se k předešlé odpovědi – jde opět o celorepublikovou situaci. Proto je péče poskytovaná v rámci nepřetržitého provozu lékaři zajišťována formou ústavních pohotovostních služeb.
Jiří NovákJe absolventem hornicko-geologické fakulty Vysoké školy báňské a také katedry ekonomiky a řízení. Pracoval ve vedoucích funkcích v Severočeských hnědouhelných dolech, od roku 1992 se věnoval podnikání. Předsedou představenstva Krajské zdravotní se stal v dubnu 2014. Má tři děti a šest vnuků. K jeho největším koníčkům patří cestování a sport. |
Co nabízíte novým zaměstnancům a jaké programy máte připraveny pro mediky? Čím je přesvědčujete, aby šli pracovat právě na sever Čech?
Novým zaměstnancům nabízíme zázemí úspěšné a stabilní společnosti, podmínky pro další vzdělávání podporované zaměstnavatelem, řadu oborů s nejvyšším stupněm akreditace, specializovaná centra, pracoviště vybavená špičkovými přístroji a mnoho dalších pobídek. Nové síly z řad mediků se snaží přilákat společnost svými stipendii, která pravidelně vypisuje. Příspěvek se týká studentů lékařských a zdravotnických fakult, vyšších odborných a středních zdravotnických škol. Měsíčně se pohybuje od dvou do sedmi tisíc korun. Stipendijní program pro nový akademický rok vyhlašuje Nadační fond Krajské zdravotní, vždy v druhé polovině srpna.
Zájem o práci ze strany absolventů středních zdravotnických škol roste. Například průměrná mzda všeobecné sestry je tady kolem 40 tisíc korun. Podmínkou pro získání stipendia je se zavázat na odpracování určité doby v některé z našich nemocnic. Také Ústecký kraj nabízí studentům stipendia a lze je tak s příspěvkem od Krajské zdravotní kombinovat.
Zajímalo by mne, jak se vyvíjí situace s lékaři-cizinci. Krajská zdravotní měla velké problémy s tím, že mnozí nebyli schopni udělat naše státnice. Trvá tato situace?
Situace je obdobná jako v ostatních zdravotnických zařízeních. Mezi lékaři-cizinci, kteří mají absolvovat aprobační zkoušky, je stále podíl těch, kteří u nich neuspějí. Proto se individuálně věnujeme cizincům v lékařských a nelékařských profesích, aby úspěšně absolvovali aprobační zkoušky. Od 1. ledna 2020 zahájí činnost Středisko pro vzdělávání a podporu cizinců, které je v gesci náměstka pro řízení lidských zdrojů. Dále úzce spolupracujeme s Institutem postgraduálního vzdělávání v Praze, který organizuje aprobační zkoušky pro lékaře.
Uspěli jste ve výběrovém řízení na poskytování akutní lůžkové kardiochirurgické péče. Co to pro kraj znamená a jaké investice s tím spojené plánujete?
Je pravdou, že se nám daří, v návaznosti na potřeby pacientů, obyvatel Ústeckého kraje, dále rozvíjet segment kardiochirurgické péče. V ústecké Masarykově nemocnici jsme úspěšně završili kontraktační jednání se zdravotními pojišťovnami a v návaznosti na jejich výsledky uzavřeli smlouvy o poskytování a úhradě akutní lůžkové péče v oboru kardiochirurgie. A dále jsme stavebně dokončili novou jednotku intenzivní péče, důležitou součást kardiocentra.
Vážíme si letos znovu potvrzené podpory kardiochirurgie pro Ústecký kraj od předsedy vlády a ministra zdravotnictví. Vše směřujeme k jasnému cíli – získání statutu Centra komplexní vysoce specializované kardiovaskulární péče v příštím roce. S budoucností kardiocentra souvisí zcela nový nemocniční pavilon, který bude vystavěn. Hotovo by pak mělo být zhruba za dva roky od zahájení stavby. Na přípravě této významné investiční akce, kde předpokládáme náklady ve výši zhruba 850 milionů korun, usilovně pracujeme.
Z programu Re:start ministerstva pro místní rozvoj přiteče do kraje více než 420 milionů korun. Do čeho je budete investovat?
Krajská zdravotní do revitalizace všech svých nemocnic a obnovy zdravotnické techniky v nich investovala značné finanční prostředky. Musím zdůraznit, že bez významné finanční investiční podpory Ústeckého kraje a důsledného využívání dotačních titulů by nebylo toto možné, vše by trvalo mnohem déle. Aktuálně budou realizovány projekty z 31. Výzvy IROP – zvýšení kvality návazné péče v řádu 395 milionů korun, kde je spoluúčast 15 procent, a týká se to nemocnic v Děčíně, Teplicích, Mostě a Chomutově. S jejich uskutečněním počítáme v letech 2020 a 2021.
Dále bude v letech 2020 až 2023 realizován v ústecké Masarykově nemocnici projekt z 54. Výzvy IROP – deinstitucionalizace psychiatrické péče ve výši přibližně 15 milionů korun, také se spoluúčastí 15 procent. U dalších projektových záměrů pro programové období 2021–2027, jako jsou nové pavilony pro centrální operační sály a sterilizaci a urgentní příjem včetně jednotek intenzivní péče v Děčíně a totéž v Chomutově, zatím rozhodnutí nemáme. Konkrétně jde o částky přibližně 720 a 400 milionů korun.
V jakém stadiu je převod litoměřické nemocnice pod KZ?
Město Litoměřice, Ústecký kraj, litoměřická nemocnice a Krajská zdravotní podepsaly 19. prosince 2019 Memorandum o společném záměru. Všichni mají zájem na přechodu litoměřické nemocnice pod Krajskou zdravotní co nejdříve. Proces by mohl být dokončen podle již zveřejněných vyjádření do poloviny příštího roku.
Ve složitější situaci je nemocnice v Rumburku. Jaké je podle vašeho názoru řešení, aby péče ve Výběžku zůstala zachována?
Pokud jde o situaci rumburské nemocnice, v tuto chvíli mohu pouze konstatovat, že vše, co bude následovat, se bude odvíjet od kroků věřitelského výboru. V létě letošního roku byla dokončena hloubková prověrka – due dilligence (aktivita za daných okolností – pozn. red.) Lužické nemocnice a polikliniky (LNaP). Byl projednán další postup mezi Krajskou zdravotní, LNaP, městem Rumburk, Ministerstvem zdravotnictví ČR a zdravotními pojišťovnami a ze strany KZ připravena veškerá smluvní dokumentace. Město Rumburk dohodu porušilo, když jeho zastupitelstvo neschválilo úhradu ztráty LNaP. Tím prakticky poslalo rumburskou nemocnici do insolvence. Nyní je LNaP v konkurzu, a tím se situace ještě více zkomplikovala. O převzetí akciové společnosti LNaP se nikdy nejednalo.
Představitelé vedení KZ opakovaně deklarovali, že jejich postoj k řešení situace ve Šluknovském výběžku ve věci zajištění zdravotní péče je dlouhodobě konzistentní a mají vůli ji řešit. KZ je v rámci kapacit zdravotnických oddělení jednotlivých nemocnic připravena pomoci pokrývat potřebu poskytování zdravotních služeb pro obyvatele tohoto regionu a napomoci k řešení této situace a ke stabilizaci poskytovaných zdravotních služeb v regionu. Toto je, pokud jde o specializovaná zdravotnická pracoviště děčínské nemocnice a Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, již dlouhou dobu realitou.
Krajská zdravotní získala ocenění Národní kvality České republiky „Organizace způsobilá pro program Excelence“ a mezinárodní certifikát „Committed to Excellence 2 Star“. Co to znamená pro pacienty?
Krajská zdravotní jako jedna z ekonomicky nejstabilnějších firem v České republice splňuje nejpřísnější ekonomická kritéria pro získání Czech Stability Award. Ziskem uvedených prestižních ocenění se povedlo navázat na loňský úspěch, kdy společnost získala Národní cenu České republiky za společenskou odpovědnost. Ocenění vnímám jako odměnu za systematickou práci představenstva a managementu naší společnosti, kterou od roku 2014 naplňujeme vize a cíle, jež jsme si stanovili. Patří mezi ně celková stabilizace ekonomiky společnosti Krajská zdravotní, systematický rozvoj všech jejích nemocnic a postupná modernizace zdravotnické techniky. Je to i díky významné investiční finanční podpoře ze strany Ústeckého kraje, jejího jediného akcionáře, a také dlouhodobému důslednému využívání dotačních titulů, jak jsem již uvedl v jedné z předcházejících odpovědí.
Rád bych také zdůraznil, že všechny nemocnice spadající v současné době pod společnost Krajská zdravotní jsou akreditovanými zdravotnickými zařízeními na základě splnění akreditačních standardů Spojené akreditační komise. Po akreditaci nemocnic v Děčíně a Ústí nad Labem v loňském roce ji v roce 2019 získali také v Mostě, Chomutově a Teplicích. Akreditace zdravotnických zařízení, stejně jako opakovaně získaná ocenění, jsou vzkazem pro veřejnost, že v zařízeních největšího poskytovatele zdravotní péče v kraji může očekávat velmi dobrou úroveň poskytovaných služeb.
Jak osobně hodnotíte rok 2019 z pohledu Krajské zdravotní?
Jsem přesvědčen, že není nadnesené rok 2019 označit za další úspěšný. Dovolte mi malý výčet: v ústeckém areálu na Severní Terase je hotová nástavba pavilonu D, která umožní další rozvoj největší krajské nemocnice. V teplické nemocnici jsme vybudovali záchytnou protialkoholní a protitoxikomanickou stanici a nové komfortní hemodialyzační středisko. Především zde však byl stavebně dokončen pavilon pro centrální operační sály, centrální sterilizaci a anesteziologicko-resuscitační oddělení – dosud největší zakázka Krajské zdravotní – který v jarních měsících příštího roku zprovozníme.
Nové operační sály včetně moderních urgentních příjmů vybudujeme v nemocnicích, kde zdravotnické pracoviště zaměření emergency dosud chybí. Výstavbu těchto zcela nových objektů máme v plánu v Děčíně a Chomutově. Dokončujeme projekt zprovoznění vysoce specializovaných pracovišť magnetické rezonance ve všech pěti našich nemocnicích jejich vybudováním v Děčíně a Mostě. Dokončili jsme výstavbu oddělení lůžkové rehabilitace v areálu oddělení následné péče mostecké nemocnice v Zahražanech. V Chomutově jsme pro pacienty připravili dva nadstandardní pokoje na ortopedickém oddělení. V Děčíně jsme vybudovali zcela nový interní příjem, zrekonstruovali pracoviště gastroenterologie v pavilonu I a vila O po rekonstrukci již slouží pro ambulantní péči gynekologicko-porodnickému oddělení. Seznam všech investičních akcí je ale mnohem delší.
A jaký rok měl Jiří Novák?
Náročný. Vlastně stejně jako těch téměř pět předchozích poté, co jsem začal působit na pozici předsedy představenstva.
Co si přejete do nového roku a dáváte si předsevzetí?
Předsevzetí si nedávám. Do přicházejícího kulatého roku 2020 si přeji jako každý člověk, aby se dařilo, jak se říká, na všech frontách, a v mém věku hlavně aby drželo zdraví. To je důležité a podstatné. Já bych ale především chtěl poděkovat pacientům za přízeň a důvěru, s níž se svěřili do péče našich zdravotníků. Zároveň věřím, že jsme je jako jeden z největších poskytovatelů zdravotnických služeb v České republice nezklamali. A děkuji samozřejmě všem spolupracovníkům, lékařům, sestrám, dalšímu zdravotnickému personálu, ale i ostatním zaměstnancům za jejich podíl na rozvoji společnosti v roce 2019. Bez nich bychom se nikdy nedokázali posunout tam, kde jsme.
