Na jaře letošního roku, kdy se začala šířit nákaza koronavirem, se začali zabývat myšlenkou na vývoj zařízení, které umožní celkovou dezinfekci lidí. Po pár měsících mají první dezinfekční brány vyrobené a některé už zájemcům i slouží.
„Je možné, že s ohledem na šíření nákazy se postupně nastaví úplně nový standard, kdy budou dezinfekční brány doporučeny třeba pro obchodní centra,“ říká Jan Smělík, jednatel společnosti VDED, která s jejich výrobou začala ve Velkém Březně u Ústí nad Labem.
Před nedávnem jste představili dezinfekční bránu, díky které je možné dezinfikovat lidi včetně oblečení. Co si pod tím mám přesně představit?
Dezinfekční brána, či rám, jak chcete, je jedna z věcí, která na českém trhu není. A myslím, že za současné situace, kdy narůstají čísla nakažených koronavirem, může pomoci před dalším šířením nákazy. Ve světě už dezinfekci celého těla řeší. Například v Indii zařízením podobným telefonní budce s tryskami. Ale to jsou systémy v Evropě nepoužitelné. Chtěli jsme vytvořit zařízení, které bude umět to, co dokážou velké stroje například z Číny, ale musí být použitelné v evropském prostředí.
Jak to funguje?
Podle nařízení hygieny si člověk musí při vstupu do budovy vydezinfikovat ruce, ale viry a bakterie může mít i na botách a oblečení. To se u nás vůbec neřeší. Naším cílem bylo sestrojit zařízení, s nímž bude možné dezinfikovat nejen ruce, ale i oblečení od ramen dolů včetně bot. Chtěli jsme mít v rámu aplikátor dezinfekce na ruce, trysky na podrážky bot a také trysky kolem trupu, abychom zasáhli co největší část povrchu těla. Člověk ještě stojí v poměrně nepřirozené poloze, kdy má ruce mírně od sebe. Osmi tryskami tak zasáhneme i tu část trupu, která by při normálním postoji zůstala schovaná, dvě trysky vydezinfikují ruce a další dvě ostříknou podrážky bot.
Když tedy rámem projdu, budu mít mokré oblečení?
Mokré určitě ne, jen málo, ale opravdu málo, navlhlé. Dávka dezinfekce, která jde na oblečení, je jenom mlha, na ruce je dávka intenzivnější. Většina dezinfekce ve formě aerosolu ulpí na oblečení či na rukách, následně se voda odpaří.
Jan Smělík
|
Kde jste poprvé dezinfekční rám představili?
Například při otevření Inovačního centra Ústeckého kraje, rámem si také mohli projít zaměstnanci ústeckého magistrátu, abychom v podstatě zjistili reakce lidí. Ohlasy nejsou špatné, ale bereme v úvahu, že se s podobným zařízením většina lidí ještě nesetkala. Udělali jsme také informační kampaň, ale toto je zařízení, které je nutné individuálně představit a přímo ukázat, co vše umí.
Jakou má uživatel jistotu, že vaše dezinfekční brána opravdu dezinfikuje?
Je potřeba říct, že při dezinfekci osoby existuje norma pouze na dezinfekci rukou. Co se týká těla včetně oděvů a podrážek, nevím o žádné normě nebo předpisu, se kterým bychom mohli výsledky srovnávat. Můžeme měřit, kolik tam bylo virů a bakterií před a po aplikaci. Vyvíjíme vlastní dezinfekci a už máme první výsledky testování. Měřítko snížení počtu mikroorganismů je podle výsledků v oblasti snů, jejich počet se po použití brány podstatně sníží.
Kde všude se podle vás najde pro tyto brány využití?
Myslím, že rozhodně ve veřejných institucích, na úřadech, soudech či v obchodních centrech. Velmi pozitivně na ně reagovali lidé právě v nich. Je možné, že s ohledem na současnou situaci se postupně nastaví úplně nový standard, kdy budou dezinfekční rámy doporučeny třeba právě pro obchodní centra. Firmy je mohou mít uložené ve skladu a zprovoznit je v případě, že bude třeba každoroční chřipková epidemie. Vyrábíme ho ve dvou variantách. Jeden typ je na nožičkách, v tomto případě se přesun provede pomocí paletového vozíku. Druhá varianta je na kolečkách, manipulaci zvládne jeden člověk.
Tak to asi není nijak těžké, když ho může přesouvat jeden člověk. Kolik váží?
Bez dezinfekční náplně je to 150 kilogramů, s náplní je to zhruba plus 30 kilogramů navíc.
Kolik lidí může bránou projít na jednu náplň?
Můžeme nastavit délku aplikace dezinfekce, výdrž náplně záleží právě na intenzitě stříkání. Na základní režim může bránou projít asi 1 300 lidí, jeden dezinfekční cyklus trvá zhruba šest vteřin. Funguje to podobně jako myčka na auta. Na bráně jsou umístěny semafory, aby každý, kdo do ní vstoupí, věděl, co má dělat.
Jaká dezinfekce se musí používat, aby se procházejícím nepoškodilo oblečení?
Může být různá. Nechceme uživatelům striktně nařizovat, co má, nebo nemá používat. V manuálu uvádíme, že tam nesmí být žádný prostředek s lihem, protože ten hoří, nemůže tam být nic na bázi chloru a nic, co poškozuje zdraví nebo oblečení. Vyvíjíme a necháváme si registrovat vlastní dezinfekci, abychom měli produkt, který zákazníkům dodáme společně s rámem. Dezinfekce, které k bráně dodáváme, jsou testovány nejen dermatologicky, ale i jako biocidy. To znamená, že pokožce neškodí a hubí viry a bakterie. Dezinfekce by se měly po nějaké době měnit, protože viry a bakterie se stávají po určité době rezistentní. Proto také nechceme uživatelům nařizovat, co musejí používat.
Kolik dezinfekčních bran jste už vyrobili?
Zatím se pohybujeme v jednotkách kusů. Tři máme na půjčení, další už používají třeba v nemocnici v Mariánských Lázních. Poptávek a rozjednaných věcí máme poměrně dost nejen od nás, ale i ze zahraničí. Ozvali se zájemci z Anglie, Německa, Itálie nebo Ruska. Plánujeme vyrábět až sto kusů měsíčně. V současné době zaměstnáváme šest lidí a počítáme, že bychom s přibývajícími objednávkami zaměstnávali až 25 lidí.
Jste připraveni i na variantu, že o dezinfekční brány nebude zájem?
Myslím, že se náš nápad ujme. Vývoj nákazy koronavirem ukazuje, že se situace spíše zhorší, a tohle je jeden z dalších stupňů možné ochrany. Pokud ale neuspějeme, jsme připraveni přeorientovat se na něco jiného.
