Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Dan Materna, MAFRA

Ve třídě s asistentem končili Romové. Inspekce posoudí diskriminaci

  • 129
Rodiče některých romských prvňáků v Krásné Lípě na Děčínsku si stěžují na diskriminaci. Nelíbí se jim, že jejich děti skončily většinou ve třídě se speciálním pedagogem a asistentem. Školní inspekce má nyní rozklíčovat, zda ředitelka základní školy nedělila děti do tříd podle etnika.

„Naznačili, že naše děti neumějí vzít tužku do ruky, nůžky do ruky a nemají hygienické návyky. A do budoucna jak to bude? Romský děti nebudou znát český děti?“ uvedla jedna z matek ve vysílání Českého rozhlasu Sever.

Škola má první třídy dvě, v obou je zhruba dvacítka prvňáků. Vedení školy uvádí, že je rozdělilo podle toho, zda chodili či nechodili do mateřské školy. Právě dětem, které mateřskou školu nenavštěvovaly, pomáhají asistenti a speciální pedagog v integraci do školního vyučování.

„Nařčení z diskriminace se mě velmi dotklo. Ale rozhodla jsem se, že se teď k záležitosti nebudu vyjadřovat, nebudu ji nijak komentovat,“ uvedla ředitelka školy Ivana Preyová.

Situaci v Krásné Lípě sledoval i zástupce náměstkyně ministra pro lidská práva David Beňák. Podle něj krásnolipská škola dělá svou práci sice velmi dobře, ale když se rodiče cítí diskriminováni, chyba se stala.

„Vidím ji v komunikaci s rodiči. Řešením by mohl být terénní pracovník, jakási spojka mezi rodinou a školou, která by školní požadavky srozumitelným způsobem předávala rodině a naopak. A ty rodiny, kde jsou předškoláci, by přesvědčoval k tomu, jak důležitá je předškolní výuka a matky k ní vedl,“ říká Beňák.

Agentura pro sociální začleňování se za školu postavila

Za školu se naopak postavili pracovníci Agentury pro sociální začleňování. Po návštěvě Krásné Lípy konstatovali, že škola děti nediskriminuje.

„Škola byla při rozdělení dětí vedena dobrými úmysly. Třídou, kde pracují asistenti i speciální pedagog, udělala velký krok k tomu, aby se děti bez velkých problému začlenily do běžného vzdělávacího proudu,“ řekl ředitel agentury Radek Jiránek.

Ocenil také, že škola nejde cestou odkladů školní docházky, ale snaží se o to, aby děti nekončily v praktických školách. Jejich úkolem je totiž vzdělat většinou jen děti s lehkým mentálním postižením nebo s podprůměrnou rozumovou schopností.

Krok základní školy zcela neodsuzuje ani ředitelka krásnolipského komunitního centra Kostka Hana Volfová. „Škola udělala opatření, které má dětem začlenění do školní výuky zjednodušit,“ poznamenala Volfová.

Hodnotit vznik speciální třídy ale zatím odmítá. „Na to je brzy. Ukáže čas, zda to byl krok dobrý,“ řekla.