Na dveřích adventní věnec, v pokoji ozdobené smrkové větvičky, na skříni zavěšené jmelí. Věra Mojžíšová se snaží i v azylovém domě v Roudnici, kde s rodinou skončila, navodit vánoční atmosféru. Přesto její oči po většinu času výzdobu míjejí a co chvíli ulpívají na zdi s fotkami čtyřletého syna Milana. Ten už podruhé stráví Štědrý den v nemocnici napojený na přístroje. Loni měl totiž po očkování hexavakcínou silný epileptický záchvat, při němž se dusil a byl čtyři minuty bez kyslíku. Od té doby je v kómatu.
V očích paní Věry už ale není zoufalství jako před dvěma měsíci, kdy MF DNES zveřejnila smutný příběh rodiny, která krátce po Milanovu záchvatu přišla navíc o bydlení a musela jít do azylového domu. Je v nich naděje. „Budeme bydlet!“ hlásí už ve dveřích. „Sehnali jsme podnájem v Litoměřicích, v lednu se stěhujeme.“
Byt přitom pro Mojžíšovy neznamená jen kuchyň, koupelnu či fakt, že dvě dcery nebudou muset dojíždět do školy. Je hlavně zásadní podmínkou pro to, aby se celá rodina ocitla opět pohromadě. Tedy i se synem. Milan je totiž v tzv. bdělém kómatu, které umožňuje péči v domácím prostředí. A jeho stav se dokonce začal zlepšovat, a to i k překvapení personálu hořovické nemocnice, která se specializuje na děti s poruchami vědomí.
Rodina si bude moci vzít Milánka domů už na jaře
„Sám se obrací, dýchá i 18 hodin denně bez přístrojů, a když jsem u něj, tak mě pevně drží za ruku. Lékaři říkají, že když nepřijde komplikace, tak bychom si ho mohli odvézt v březnu nebo v dubnu,“ usmívá se Věra a ukazuje na telefonu fotku svého chlapečka. „Vidíte, jak je zase pěkňoučký? Už se mu vrací i barva.“
Současné zlepšení stavu nic nemění na tom, že chlapec má po osudném záchvatu pravděpodobně trvale poškozený mozek. Rozsah poškození by mělo v příštích týdnech určit speciální vyšetření.
„Čekáme na neurologa s přenosným přístrojem, který změří funkčnost Milánkova mozku přímo na lůžku,“ přibližuje paní Věra.
Velkou úlevou a příslibem do budoucna pro ni ale je, že se u syna po nové vakcíně už dva měsíce neobjevily epileptické záchvaty.
Lidé pomáhají
Zdá se, že osud teď Mojžíšovým dopřává trochu radosti. Přispívají k tomu i dobří lidé, kteří po zveřejnění příběhu nabídli rodině pomoc. Posílají peníze i víčka z PET lahví do sbírky. „Rozhodli jsme se pomoci s pořízením vozíku, který stojí 72 tisíc a pojišťovna hradí 32 tisíc. Za každý kilogram víček rodina získá 5,50 Kč,“ říká Josef Průša z organizace Naděje, která azylový dům provozuje.
„Kontaktují nás lidé z celého kraje. Jejich pomoc vytrhla Mojžíšovým trn z paty,“ dodává s tím, že na účtu je už 55 tisíc, a to ještě nepřišla částka od firmy, jejíž Vánoční kamion projížděl republikou a výtěžek z roudnické zastávky také získá malý Milan. Rodina si tak bude moci ke speciálnímu polohovacímu vozíku pořídit i odsávačku a další potřebné pomůcky. „Nevěřili jsme, že se v dnešní době najde tolik lidí ochotných pomáhat, byl to pro nás šok. Všem strašně moc děkujeme,“ vzkazuje Věra Mojžíšová.
Štědrovečerní večeře sice u Mojžíšových proběhne bez Milánka, ale o dárky chlapec nepřijde. A co dostane? „Hrazdičku a kolotoč na postýlku. Bylo těžké nějaký vybrat, všechno dnes bliká, a to Milánek kvůli epilepsii nesmí,“ připomíná maminka. A ani nemusí dodávat, že pro zbytek rodiny největším dárkem bude, až se její nejmladší člen vrátí domů.
