Jak pro vás sobotní večer skončil?
Vedli mě jako nějakého zločince. Zajímavé je, že mi nebylo sděleno žádné obvinění a v podstatě ani žádný důvod, proč mě odvedli. Jen mi řekli, že porušuji vládní nařízení. Po dvou hodinách mě bez jakýchkoliv papírů propustili. Neproběhl ani žádný výslech, takže to bylo velmi zvláštní. Proti tomuto postupu samozřejmě podám trestní oznámení. A v neděli tam byli zase. Asi jsem jediný problém v celém Ústí, když mají čas tu být celé odpoledne.
V posledních dnech jste si, s nadsázkou řečeno, musel na policejní uniformy zvyknout, že?
V sobotu jich tady bylo asi osmnáct, přijely dva antony. V neděli jsem měl před podnikem celý den hlídku, která dovnitř nikoho nepouštěla. Je to obrovský policejní nátlak. Asi si chce někdo vysloužit frčku (hodnost – pozn. redakce) navíc. V protestech ale budu pokračovat dál, protože mi nic jiného nezbývá. Už jsme u zdi, finančně ani morálně nemůžeme dál.
Můžete to nějak přiblížit?
Máme už šest měsíců zavřeno, podpora nám pokrývá asi dvacet procent nákladů. Když musím měsíčně ze svého doplácet 110 tisíc korun a nesmím při tom pracovat a vydělávat… už mi prostě došly i osobní úspory a půjčky. Ano, mohl bych prodat auto nebo dům, ale k tomu nevidím jediný důvod. Když vidím, jak vláda nesmyslně, chaoticky a bez jakýchkoliv dat rozhoduje o našich životech. V morálním rozměru v tom vidím obrovskou nespravedlnost, diskriminaci a útok na celý střední podnikatelský sektor. Už toho zkrátka bylo dost.
Neobáváte se, že byste kvůli svému postoji a otevřené restauraci mohl dostat obří pokutu?
Samozřejmě, že se bojím, až mám sevřeno… Ale pokud vím, tak ta velká pokuta ve výši tří milionů korun vůči právnickým osobám ještě není schválená, neprošlo to parlamentem. Jsem bezúhonný občan, nikdy jsem neměl konflikty s policií, a dokonce jsem atypický případ, protože jsem 25 let řídil miliardové firmy a jednou z nich byla i Zbrojovka Uherský Brod. Tam jsem jako generální ředitel zdědil kontrakt na výrobu pistolí a dnes s nimi proti mně, samozřejmě pomyslně, mávají. Na stáří jsem si chtěl udělat podnik svých snů. Bohužel jsem otevřel v nejméně vhodnou dobu, v listopadu 2019. Po čtyřech měsících provozu přišel Covid.
A s ním i nejrůznější vládní opatření. Předpokládám, že nesouhlasíte s vládou, že restaurace jsou zdrojem nákazy a z epidemiologického hlediska je potřeba je nechat uzavřené?
Není to podložené jediným číslem. Navíc když se někdo bojí nebo je v ohrožené skupině, tak přece do restaurace nemusí chodit. My máme v podniku drtivou většinu stálých zákazníků a většina z nich už si tím onemocněním prošla. Stejně tak já a moje rodina, a to ne úplně lehkým průběhem. A jestli je jen polovina pravdy na těch dalších mutacích, tak můj názor je, že očkování stejně nepomůže. Budeme se muset s Covidem naučit žít. Myslím si, že už je čas na normální život. Nesnažím se to bagatelizovat, ale jsem dospělý člověk, který si je vědom toho, co se mu může stát a sám si odpovídá za své zdraví. Už chci žít a vydělávat, abych mohl uživit svou rodinu. To je ten logický rozměr, který bohužel lidem z vlády vůbec nedochází. Jak se říká, sytý hladovému nevěří - když jste na dvaceti procentech příjmu, splácíte úvěr a tak dále, tak je to problém.
Váš podnik je v Ústí jediný, který proti systému bojuje. Není na škodu, že vás není více?
Samozřejmě, že ano. Ale není to jen o Ústí a jen o restauracích. Hnutí Chcípl PES sice začalo v restauracích, ale dnes už jde napříč celou republikou, je o všech živnostnících a všech lidech, kteří chtějí pracovat, podnikat a děje se jim příkoří v tom, že nemůžou. Každý den slyšíme a vidíme stále omílané argumenty, jako jsou přeplněná obchodní centra a MHD. A pak se odněkud vynoří zase nějaká záhadná studie, o které nikdo neví, kdo je jejím autorem, ale největším nebezpečím jsou podle ní restaurace a fit centra. To jsou podle mě jen účelové a vymyšlené věci. Myslím si, že se třemi vysokými školami jsem dost chytrý na to, abych tomu uvěřil.
Co říkáte na vlnu podpory na sociálních sítích? Lidé se vás hodně zastávají…
Je to fantastické. Když stojíte před policií z očí do očí a jste z toho vyklepanej, tak vám to dává obrovskou sílu. Když jsem v roce 1989 ve třeťáku na gymplu zvonil klíčema, nikdy by mě nenapadlo, že se ještě někdy dostanu do tak absurdní situace.
Pokud svůj podnik necháte dál otevřený, očekáváte, že vás policie znovu zatkne?
Ano. I přes to do toho ale půjdu znovu. V protestech budu pokračovat dál. Dokud nedosáhnu nějaké změny, spravedlnosti. A nebo dokud mě nezlomí.
