Původní druhy stromů, stádo dobytka a čistá půda. I tak vypadají rekultivace

Na obzoru se z hladiny jezírka zvedne hejno divokých hus a zamíří nad hustý les. Za letícími ptáky se líně ohlédne stádo přežvykujících jelenů. Okamžik z místa, kde se jen těžko věří minulosti. Tady že se dříve těžilo uhlí? Ano, ale díky rekultivacím se šachta změnila v nádherný kus přírody.

Míst, kam se po těžařích vrátila příroda, najdete na pomezí Mostecka a Chomutovska víc. Vždyť zde těžební společnosti ukončily již tisíce hektarů rekultivací.

„K rekultivacím přistupujeme s maximální odpovědností. Zrekultivovaná krajina není a nemůže být stejná jako před těžbou, ale troufáme si tvrdit, že její hodnota je přinejmenším srovnatelná. Leckde jsme přírodě i trochu pomohli a krajina po rekultivaci je na tom dokonce lépe než před zahájením těžby. Alespoň co do funkčnosti, protože kdysi tam, kde se nyní těží uhlí a vzniká nová krajina, bývaly rozsáhlé bažiny,“ říká Tomáš Šolar, ředitel společnosti Rekultivace patřící do skupiny Sev.en Energy, která dobývá uhlí v lomech ČSA a Vršany a následně, jak jí ukládá zákon, lokality podle schválených plánů firemních odborníků na rekultivaci obnovuje.

 „Příkladem úspěšně završené rekultivace je novodobá ‚divočina‘ pod Krušnými horami, takzvaná Kopistská výsypka, která byla v roce 2005 vyhlášena za evropsky významnou lokalitu,“ dodává Šolar.

Výsledkem je nová multifunkční krajina se zemědělskými plochami a lesy, do kterých jsou zakomponovány vodní plochy. „Původní druhy stromů se díky pečlivému výběru lesních hospodářů vrací do krajiny, kde od nepaměti rostly. Zadržují tolik potřebnou vláhu a vytváří novou půdu pod Krušnými horami. Nově vznikající smíšené lesy také usnadní budoucím generacím boj s měnícím se klimatem,“ podotýká Šolar.

Podle něj dobře založený smíšený les nejen zachytává značné množství CO₂, ale také si sám lépe poradí se škůdci a klimatickými extrémy.

„Jen během loňského roku přibylo na rekultivacích více než tři sta tisíc mladých stromků. Zrekultivované plochy se stávají přirozeným prostředím pro rozmanité druhy obratlovců i bezobratlých živočichů, včetně chráněných druhů, což je důkazem dobře zvládnuté ekologické funkce nové krajiny,“ dodává Šolar. Některé části území jsou přitom ponechány i přirozené obnově, takzvané sukcesi.

Rekultivace v číslech

Za posledních 60 let bylo na Mostecku obnoveno území o rozloze více než 7 000 ha plochy.

Na Mostecku byly v uplynulých 6 letech vysázeny 4 miliony stromů.

Dosud těžební společnosti Sev.en Energy vynaložily na rekultivace 4 miliardy korun.

Ač je ředitelem rekultivační společnosti, denně se Tomáš Šolar mění ve farmáře. To, když s krmením vyrazí na pastviny za stády skotu.

„Tady jsme udělali nějakých padesát hektarů pastvin, na kterých máme přes čtyřicet krav a dvacet telat. A býka Bohouše. Na toho nesmím zapomenout,“ usmívá se Tomáš Šolar u lomu Vršany. Zatímco po jeho pravé ruce se zvedá val, za kterým se dobývá uhlí, po levici má území svým vzhledem těžbě na hony vzdálené. Jakmile se rozloučí s Bohouškem, Cecilkou a dalšími, míří za jiným stádem k lomu ČSA.

Kolem lomu Vršany rostou na zemědělských rekultivacích ovocné stromy, dříve zde totiž bývaly. V budoucnu, až sem budou mít lidé přístup, si budou moci načesat jablka nebo hrušky. Důležité slovo mají při obnově krajiny i představitelé okolních obcí. U polních cest na rekultivacích na výsypce lomu Vršany rostou dnes více než čtyři stovky ovocných stromů a bezmála patnáct set lískových keřů.

Pozitivní zprávu ohledně rekultivací přinesli nedávno odborníci. A sice že půda na rekultivacích lomu ČSA má z hlediska výskytu škodlivin parametry orné půdy v bio kvalitě. Nachází se v ní jen minimální množství nežádoucích stopových prvků, kterých je jinak půda ve městech plná.

Kvalitě půdy napomáhá přidaný kompost, ale především její stáří. Na rekultivovaných výsypkových plochách jsou třetihorní půdy 15 až 20 milionů let staré, bez obsahu arzenu, který se v mladších půdách Krušných hor vyskytuje přirozeně.

Od roku 1993, tedy od privatizace, vynaložily společnosti spadající pod Sev.en Energy na zahlazení stop po těžbě uhlí už miliardy korun. Obnovou v budoucnu projdou ještě další tisíce hektarů. V plánu je třeba nejrozsáhlejší vodní rekultivace, jezero, které vznikne po skončení těžby v lomu ČSA.

A nejde o žádnou vzdálenou budoucnost. S přípravnými pracemi na napouštění budoucího jezera může těžební společnost začít až po vytěžení všech zásob hnědého uhlí v lomu ČSA před limity těžby, tedy nejdříve v roce 2025. Zahájení vlastního napouštění se odhaduje nejdříve v roce 2027/2028.