Ústecká čtvrť Předlice

Ústecká čtvrť Předlice | foto: Karel Pešek, MAFRA

Místostarosta chce změnit ústecké ghetto Předlice na rekreační oblast

  • 22
Místostarosta centrálního ústeckého obvodu Karel Karika přišel s odvážným nápadem. Zuboženou, vybydlenou a obávanou čtvrť Předlice chce do čtyř let proměnit v rekreační oblast. Bydleli by v ní návštěvníci nového jezera Milada, které vzniklo zatopením uhelného lomu.

„Politik bez vize není politik a bez nápadů už vůbec ne,“ říká ke svému plánu Karika.

Jezero Milada se letos otevře veřejnosti a Předlice se nacházejí jen kousek od něj (o Miladě zde). Zároveň jsou však Předlice nejznámějším ústeckým ghettem.

„Fandíme čemukoliv, co tu lokalitu jakýmkoliv způsobem oživí. Líbí se mi, že má někdo vizi. Druhá věc je, jak je ta vize smělá. A tahle je opravdu hodně smělá,“ hodnotí Karikovu představu ředitel ústecké pobočky organizace Člověk v tísni Vít Kučera, jehož lidé s obyvateli Předlic pracují.

V Předlicích je devadesátiprocentní nezaměstnanost, vysoká kriminalita a desítky vybydlených domů na spadnutí. Šance Předlic přeměnit se na rekreační resort je tak mizerná.

„Kombinovat cestovní ruch s místem s takovou komplikovanou sociální strukturou prostě nejde,“ míní o nápadu ekonom Milan Damborský z pražské Vysoké školy ekonomické, který pomáhal zpracovat o Ústeckém kraji několik socioekonomických studií.

První krok: místní budou veřejně prospěšní pracovníci

Karika ale svůj nápad myslí vážně. „Já bych chtěl, aby se na tom podíleli místní obyvatelé a místní firmy. Aby participace fyzických osob i právnických osob byla v co nejvyšší míře,“ říká. A už chystá první kroky.

„Iniciátoři této vize se zúčastní semináře k projektu Partnerství pro české brownfieldy, kde se mohou inspirovat například novou strategií regenerace brownfields CzechInvestu a zkušenostmi proměn brownfieldů na Ostravsku, v Moravskoslezském či Jihomoravském kraji,“ sdělila mluvčí magistrátu Romana Macová.

Místostarosta Karika chce začít tím, že místní zapojí do pracovního procesu. „Zaprvé většinu místních zaměstnáme jako veřejně prospěšné pracovníky. Za druhé tam chceme nastolit pořádek. Chci, aby tam byla dohledová služba 24 hodin denně,“ plánuje Karika, který má dlouhé zkušenosti i z podnikání.

Pak přijde na řadu demolice domů, které jsou prakticky neopravitelné. „Jednadvacet objektů je statikem určených k demolici,“ připomíná vedoucí ústeckého stavebního úřadu Vlastimil Hudeček.

Peněz je přitom málo, město má letos na demolice jen sedm milionů korun. „Sháním na to prostředky všude možně, ať to je ministerstvo životního prostředí, místního rozvoje nebo evropské fondy,“ říká Karika.

Hotely by vyrostly na místě demolic

Právě na uvolněných parcelách by podle jeho plánů měly vzniknout ubytovací kapacity - hotely a penziony. Postavili by je investoři, kteří podle Kariky nic neriskují.

„Jestliže tam dnes stojí metr čtvereční čtyři koruny a nikdo ho nechce, tak pro investory to je ideální. Když tam dnes vloží milion, tak se jim to za pět let několikrát vrátí,“ míní Karika.

Za teoreticky uskutečnitelnou považuje Karikovu vizi ekonom a bývalý rektor ústecké univerzity René Wokoun.

„Postupnými kroky to částečně možné je. Ale bavíme se o horizontu deseti a více let. A budou potřeba finanční zdroje na stržení domů, vybudování ubytovacích kapacit, rekvalifikačních kurzů pro místní obyvatele a zajištění bezpečnosti,“ uvažuje Wokoun. A dodává, že do takového projektu by se musel zapojit i kraj, ministerstva či evropské fondy.

Karika už se domluvil s prvním investorem

Karika už investory oslovuje, začal přímo v Předlicích. „Domluvili jsme s firmou Jacer, že udělají první ubytovací kapacity u sebe, protože tam mají školicí středisko. Navíc firma tam rozšíří výrobu o stavby nízkoenergetických domů, to jsou další pracovní místa,“ popisuje Karika. Právě na spolupráci s touto firmou chce nalákat další investory.

Karikovi fandí majitel několika předlických domů Boris Rudý, který Předlice začal oživovat po svém. Domy opravuje a pak v nich nabízí bydlení za symbolické nájemné (o Borisi Rudém zde).

„Je tu dopravní uzel, tah na Teplice, na Drážďany. Potenciál tu je,“ míní. Jako příklad úspěšné investice dává blízká obchodní centra Sconto a Obi, která vyrostla z ničeho. „Dřív to byla podmáčená louka, bažina. Nikdo nevěřil, že se na tom dá něco postavit. A funguje to,“ říká.