Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Radioaktivní divočáci jsou i v saských Krušných horách. A mohou přebíhat

  8:59aktualizováno  8:59
Radioaktivní divočáci ze Saska jsou českým hranicím blíž, než se dosud soudilo. Měření z letošního podzimu prokázala jejich výskyt i na německé straně Krušných hor. Radioaktivních jedinců je tam deset procent, jinde na saském území je to čtvrtina až třetina. Zvířata mohou přebíhat i do Česka.
Prase divoké (ilustrační snímek)

Prase divoké (ilustrační snímek) | foto: Anna Vavríková, MAFRA

„Nejhorší situace je v jižní části regionu Vogtland, z 644 kontrolovaných divočáků byl limit 600 becquerelů v kilogramu masa překročen ve 166 případech. Mnohem lepší situace je v sousední oblasti Cvikov a Krušných horách, kde z 325 kontrolovaných divokých prasat byl limit překročen ve 36 případech,“ řekl mluvčí saského Ministerstva životního prostředí a zemědělství Frank Meyer.

Česká měření zatím vysokou radioaktivitu v mase divočáků v Krušných horách neprokázala. Radioaktivní prasata však mohou ze Saska na české území volně přebíhat.

Divočáci v Sasku u českých hranic jsou kvůli jaderné havárii v Černobylu v roce 1986 stále radioaktivní. Prokázaly to podzimní testy německého Ministerstva životního prostředí. Vyplývá z nich, že každé desáté prase na saské straně Krušných hor je kontaminované a jeho maso by se mělo zlikvidovat.

„U nás jsme zatím žádný takový problém neměli. Divočák ale za noc uběhne i přes 40 kilometrů, nedá se vyloučit, že kontaminované prase se u nás vyskytnout nemůže. Migrují ale jednotlivci a žádného jsme neobjevili,“ řekl ředitel krajské veterinární správy Petr Pilous.

Přípustná hranice 600 becquerelů v kilogramu masa platí ve všech státech Evropské unie. Je to ale nízká a přísná hladina, takže konzumace takového masa by zdraví člověka neohrozila.

„Není to nic dobrého a zdravého, ale člověk by se takovým masem musel živit ve velkém množství, aby byl ohrožen. Při množství konzumované zvěřiny v Česku by to nikoho neohrozilo,“ poznamenal Pilous.

Radioaktivita se do masa divočáků dostává z podzemních hub

Divoká prasata jsou radioaktivní kontaminací postižena nejvíce. Kromě žaludů či bukvic se totiž živí i kořínky a houbami v zemi. Jejich pochoutkou jsou třeba lanýže a další druhy hub jako třeba jelenka obecná, ve kterých je koncentrace radioaktivních látek vysoká. V půdě se radioaktivní cesium 137, jehož poločas rozpadu je 30 let, drží mimořádně dlouho.

První měření v Sasku proběhlo v září roku 2012. Po zjištění vysokého počtu kontaminovaných divočáků bylo testování rozšířeno i do okresů Cvikov a Krušné hory. Ve Vogtlandu od září loňského roku do letošního srpna z 644 kontrol testy odhalily 166 kontaminovaných divokých prasat.

„Ve Vogtlandu je tak kontrolováno každé zastřelené prase, ve Cvikově a Krušných horách se testy dělají namátkově,“ přiblížil mluvčí saského ministerstva Meyer.

Tak velké rozdíly v kontaminaci divočáků na poměrně malém území souvisí s tím, jak se z Černobylu šířil radioaktivní mrak. „Hodně záleželo na tom, kde pršelo a kam srážky ten radioaktivní prach strhly k zemi. Ta oblast pak může být velmi malá a ve Vogtlandu v té době bohužel pršelo,“ přibližuje ředitel veterinární správy Pilous.

V Česku žijí radioaktvní divočáci na Šumavě

V Česku byly nejvíce zasažené oblasti Jeseníků, Novohradských a Orlických hor, Králického Sněžníku a Šumavy. Náhodné zkoumání na Šumavě ukázalo, že houby tam mají až 2000 becqerelů a borůvky 1500. Právě tady divočáky vyšetřují také, loni ze 73 vzorků povolenou hranici překročilo 55, v roce 2012 ze 61 vzorků neprošlo 45.

Ke konzumentům se takové maso nedostane, protože se likviduje. Majitel honitby či myslivec pak dostává od státu náhradu. To platí i v Sasku. Za kilogram divočáka tam myslivec dostane 3,5 eura, za průměrného stodvacetikilogramového je to 420 eur.

„10,23 eura je náhrada za veterinární vyšetření prasete, 204,52 eura za dospělého divočáka a 102,26 eura za mladého,“ přiblížil Meyer.

Testy divočáků jak v Sasku, tak i na Šumavě budou pokračovat i v dalších letech. Hladina kontaminace se totiž může měnit.

„Je zajímavé, že dřív už tak vysoká nebyla a znova se objevila. Může to být způsobené i tím, že se jeden rok neurodí tolik žaludů, bukvic a kaštanů a divočáci si pak o to víc pochutnávají na houbách,“ míní Pilous.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jihočeské máslo od Madety bylo téměř vždy dražší než Alpenbutter od bavorské...
Policie dopadla zloděje, kteří ukradli a nejspíš prodali přes sto másel

Policie stíhá za krádež sto dvaceti kostek másla dvaatřicetiletou ženu z Litvínova a jejího o dvanáct let staršího komplice z Moravy. V říjnu společně ukradli...  celý článek

Václav Morava u Krajského soudu v Ústí nad Labem.
Za zapálení bytu v Jirkově, v němž uhořeli dva lidé, dostal muž 15 let

Ústecký krajský soud poslal na 15 let do vězení Václava Moravu, který v únoru zapálil dveře bytu na sídlišti v Jirkově. V plamenech tam zemřeli dva muži,...  celý článek

Bezdomovecký příbytek pod Wilsonovým lesem v Brně.
Bezdomovec nechtěl odejít zpod mostu, na policisty vytáhl nunčaky

S pouty na rukou odváděli ve čtvrtek policisté bezdomovce, který nechtěl opustit své obydlí pod mostem v Teplicích. Muž přitom sám policii přivolal, aby...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.