Dedikační nápis zřízení modlitebny datovaný do roku 1817

Dedikační nápis zřízení modlitebny datovaný do roku 1817 | foto: Kamil Podroužek, UJEP

Průzkum památek na Litoměřicku odhalil skrytou židovskou modlitebnu

  • 0
Odborníci z Národního památkového ústavu a ústecké univerzity dokončili čtyřletý výzkum památek v Milešově na Litoměřicku. Největší překvapení je čekalo v takzvaném vdovském sídle, které nechal vybudovat majitel panství pro svou matku. Objevili v něm zapomenutou židovskou modlitebnu.

„Při zaměřování patra zadního křídla zámečku jsme našli místnost, kde pod omítkou prosvítaly nápisy. Když se narosily vodou, tak se ukázalo, že jsou to hebrejsky psané biblické citáty z 20. let 19. století,“ popsal nález Antonín Kadlec z ústeckého pracoviště Národního památkového ústavu.

Odborníky na modlitebně překvapilo, že byla skrytá před veřejností. „Běžné je, že vstup do modlitebny je jasně označený. Tady tomu tak nebylo. Dokud nevejdete dovnitř, nepoznáte, jakou funkci měla,“ řekl k nálezu Kamil Podroužek z ústecké univerzity.

Důvodem mohl být fakt, že tehdejší vrchnost sice Židy tolerovala, protože někteří členové komunity uměli vyrábět žíravinu potaš užívanou k výrobě skla, avšak nechtěla je mít příliš na očích.

Milešov mapovalo na čtyřicet vědců mnoha oborů zejména kvůli pestrosti tamních památek. V Milešově se totiž dochovala řada objektů různých typů včetně hradu, zámku, kostela a mnoha drobných památek.

„V rámci svého projektu jsme nejen dokumentovali ohrožené kulturní dědictví severozápadních Čech, ale chtěli jsme si i vyzkoušet jednotlivé technologie a přístupy na reprezentativní lokalitě. A Milešov k tomu byl ideální, navíc nebyl nikdy hlouběji probádán,“ poznamenal památkář Kadlec.

Památkáři otestovali moderní technologie

Zajímavé poznatky získali odborníci díky moderním technologiím, které při výzkumu používali.

„Pracovali jsme třeba s infrakamerami nebo 3D skenery, kdy jsme ověřovali, které přístroje se hodí pro který typ staveb. Prováděli jsme také dendrochronologické průzkumy, kdy se podle stáří dřeva určuje stáří stavby,“ přiblížil Kadlec.

Mapování památek

Projekt Dokumentace, digitalizace a prezentace ohroženého kulturního dědictví v příhraniční oblasti severozápadních Čech, jehož byl výzkum Milešova součástí, probíhal na území Ústeckého kraje a částečně i Libereckého a Karlovarského kraje od roku 2012 a potrvá do konce roku 2015.

Jeho cílem je přispět k zachování kulturního dědictví v této oblasti, která je podle Národního památkového ústavu z hlediska historické zátěže a aktuálního stavu regionu jednou z nejproblematičtějších oblastí ČR.

Projekt přišel na 22 milionů korun.

Právě dendrochronologický průzkum ukázal, že došlo k výrazným stavebním proměnám některých staveb.

„Některé dokonce původně vypadaly zcela jinak, než je vidíme dnes. Například vdovské sídlo mělo vyhlídkový pavilon, o čemž jsme neměli ponětí,“ dodal Kadlec.

Moderní technika tak podle něj může znalosti památkářů výrazně znásobit.

„Zkušené oko památkáře třeba předpokládá, že v omítnuté kamenné stěně byly kdysi dveře. Infrakamera to potvrdí, aniž bychom museli sáhnout do zdiva,“ poukázal Kadlec.

Výsledky jsou na výstavě v Ústí

Vědcům během výzkumu výrazně pomohli i místní lidé, kteří jim poskytovali staré snímky či dokumenty, ale i cenné informace. Například o tom, kde leží ztracený podstavec k soše svatého Josefa, kterou historici znali jen z fotografií.

„Kuriozitou je pak to, že jsme vytvořili 3D model zvonice kostela sv. Antonína Paduánského, z níž zbyly jen základy. Podařilo se nám to díky starým fotografiím a také filmu Páni kluci, který se zde natáčel,“ řekl Kadlec.

Výstupy projektu včetně informací o jednotlivých památkách i moderních výzkumných technologiích mohou zájemci až do konce listopadu zhlédnout na výstavě Milešov ve středověku a raném novověku na zámku v ústeckém Krásném Březně.

Lidé se také na stránkách projektu mohou podívat na mapovou aplikaci, která ukazuje proměnu krajiny pod Milešovkou a její kulturní dědictví. Před dokončením je i databáze téměř 300 ohrožených památek severozápadních Čech.

„Práce na této mapové aplikaci nebyla veselá, protože z řady památek zbyla jen torza. Radost nám naopak dělá, že čtyři z objektů, kterým jsme se v Milešově věnovali, prošly nebo procházejí opravou, například kaple se sousoším Kalvárie,“ dodal Kadlec.